Materiál s doporučením Uhelné komise ukončit využívání uhlí pro výrobu tepla a elektřiny v roce 2038 byl stažen z pondělního jednání vlády. Ministerstva ho nyní budou připomínkovat, uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Termín vládu rozděluje, pro dřívější odklon od uhlí v roce 2033 jsou ministři za sociální demokracii, podobně se vyjádřil i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
Pro bližší datum se na prosincovém zasedání Uhelné komise vyslovil i jeden z jejích předsedů – ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Naopak podle druhého z předsedů Karla Havlíčka (za ANO) by kabinet neschválením harmonogramu popřel jedenapůlroční činnost komise.
„Tento bod jsme po dohodě s ministrem Brabcem stáhli a dáme jej ještě do meziresortního řízení. I když se na pondělní tripartitě zástupci podniků i odborů jednoznačně a jednohlasně shodli, že má vláda přijmout závěry Uhelné komise, rozhodli jsme se, že materiál dáme ještě všem členům vlády k připomínkování. Nejsme pod časovým tlakem,“ sdělil Havlíček.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že kolem konce uhlí je řada otazníků, na které není dosud odpověď. „Chceme vědět, co bude s lidmi postiženými útlumem těžby uhlí a útlumem uhlí v energetice. Nevidíme ve výstupech Uhelné komise plán, jak jim pomoci,“ uvedl. Vzniknout by měl dříve než na konci roku, jak se navrhuje, doplnil. Česku podle něj chybí i jasná představa, jak využít evropské fondy. ČSSD podle Petříčka chce znát také způsob zajištění energetické bezpečnosti ČR a nahrazení výpadku uhlí v teplárenství.
Náhrada uhlí
Podmínkami útlumu jsou podle usnesení Uhelné komise zejména včasná náhrada uhelných zdrojů jinými a právě zajištění energetické bezpečnosti. Komise se zmínila o dostavbě nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšné transformaci teplárenství.
Vláda by podle komise také měla minimálně každých pět let provádět přezkum rozhodnutí v závislosti na vnějších faktorech. Orgán se zároveň v prosinci usnesl, že by do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje mělo v příštích letech jít téměř 100 miliard korun, které jim pomůžou vypořádat se s koncem využívání uhlí.
Komise by též ráda pokračovala v práci, aby mohla podrobněji rozpracovat harmonogram útlumu, definovat nástroje v legislativě a detailně zhodnotit ekonomické a sociální dopady útlumu těžby. Podle přílohy materiálu by tak měla učinit do konce letošního roku.
Havlíček v prosinci rozhodnutí Uhelné komise označil za kompromis, z 19 členů komise hlasovalo 15 pro, dva byli proti a dva se zdrželi. S usnesením nesouhlasili oba zástupci ekologů v komisi Jan Rovenský a Jiří Koželouh, oba komisi následně opustili.
„Konec uhlí v roce 2038 je pozdě“
„Termín konce uhlí 2038 je příliš pozdě a mimo realitu z hlediska ochrany klimatu i ekonomického výhledu uhlí. Chtěl bych poděkovat všem členům vlády, kteří žádají zkrácení alespoň na rok 2033,“ uvedl v pondělí v tiskové zprávě Koželouh.
„Otázku, jestli má smysl prodlužovat předsmrtnou agonii uhelného průmyslu až do roku 2038, nebo zda je lepší naplánovat útlum uhlí v příštích deseti letech, tak zřejmě vláda rozsekne až za několik týdnů, či dokonce měsíců,“ doplnil mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.
Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Hnědé uhlí má v současnosti největší podíl na výrobě elektřiny v ČR. Podle dat Energetického regulačního úřadu na ně předloni připadalo asi 40 procent výroby, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent.
Černé uhlí mělo předloni podíl na celkové výrobě elektřiny 2,5 procenta, poprvé méně než fotovoltaické elektrárny. Provozovatelem uhelných elektráren je v ČR polostátní společnost ČEZ nebo soukromé společnosti Sev.en Energy a Sokolovská uhelná.
