Uhelná komise doporučila ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038. O závěru informoval její předseda ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). O záměru bude dále rozhodovat vláda. Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Kvůli pátečnímu rozhodnutí odejdou z uhelné komise zástupci ekologických organizací. Někteří ekologové si myslí, že vybraný rok je pozdní, poukazují přitom na to, že by Česko nemuselo splnit kritéria Pařížské dohody o změně klimatu. Zástupci energetické oblasti, těžařů a dalších subjektů oboru si naopak myslí, že usnesení komise je kompromis. To obsahuje mimo jiné i závazek, že do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje půjde v příštích letech téměř 100 miliard korun.
Ministr Havlíček potvrdil, že uhelná komise doporučila ukončit využívání uhlí v Česku v roce 2038. „Přijali jsme takzvaný koncepční scénář,“ uvedl. Podle jeho slov z devatenáctičlenné komise se dva lidé zdrželi hlasování a dva hlasovali proti. Ostatní byli pro. Jména Havlíček uvést nechtěl.
Výsledné rozhodnutí označil za kompromis. Konečné slovo bude mít vláda, které komise rok 2038 podle šéfa resortu obchodu a průmyslu navrhne ještě letos. Doporučení komise by se mělo minimálně jednou za pět let přezkoumat, dodal.
V usnesení komise schválila, že podmínkami útlumu jsou zejména včasná náhrada uhelných zdrojů jinými zdroji a zajištění energetické bezpečnosti České republiky. Komise se zmínila o dostavbě nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšné transformaci teplárenství.
Do tří uhelných krajů má jít v příštích letech téměř 100 miliard
Součástí usnesení je také to, že do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje půjde v příštích letech téměř 100 miliard korun, které jim pomůžou vypořádat se s koncem využívání uhlí. Informoval o tom člen komise a první náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS).
„Během závěrečných jednání se podařilo do usnesení doplnit jasnou odkládací podmínku o nutnosti dostavby malých i velkých jaderných elektráren a tepláren,“ uvedl Unucka. I proto hlasoval pro termín 2038, byť byl předtím rozhodnutý, že žádné datum nepodpoří. Bez elektráren a tepláren by to podle něj nešlo.
Karlovarský kraj potřebuje jasný scénář, míní starosta Chodova
Podle představitelů karlovarských samospráv bude nutné řešit nejen změnu ekonomiky, ale zdravotnictví, sociální věci a podobně. Kraj má dlouhodobě nejnižší průměrnou mzdu a vyšší nezaměstnanost, která může s útlumem těžby narůstat.
Starosta Chodova na Sokolovsku Patrik Pizinger (Místní) podotkl, že Karlovarský kraj by potřeboval co nejdříve jasný scénář útlumu těžby a využívání uhlí. „Jedna věc je určit termín, dokdy se bude uhlí využívat, ale ruku v ruce by měla přijít i opatření, která by postižené regiony měla změnit. Přesně tak, jak to udělala německá uhelná komise a německá vláda,“ řekl.
Chodov, kde množství lidí pracuje v Sokolovské uhelné, řeší od léta, kdy těžařská firma ohlásila ukončení provozu tlakové plynárny kvůli zvyšujícím se cenám emisních povolenek, co s lidmi, kteří přijdou o práci, a ekonomikou, která je na Sokolovskou uhelnou navázaná. Jen ukončení tlakové plynárny přinese propouštění asi tisíce lidí a jen část se povede zaměstnat v jiných pozicích v Sokolovské uhelné nebo jejich dceřiných firmách.
Brabec podpořil v komisi konec užívání uhlí už v roce 2033
Česká uhelná komise byla zřízena loni jako poradní orgán vlády. Mezi devatenácti členy jsou jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.
Kabinet Andreje Babiše (ANO) má v komisi vedle ministra Havlíčka také šéfa resortu životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Ten podpořil během jednání konec využívání uhlí už v roce 2033. Ve vyjádření, které poskytlo ministerstvo životního prostředí, uvedl, že vzhledem k tomu, že zásadní proměna tuzemské energetiky nastane do roku 2030, by konec uhlí v dřívějším termínu byl podle jeho názoru možný.
Ministr životního prostředí se tiskové konference navazující na páteční jednání oproti plánu nezúčastnil, a to kvůli náhlé zdravotní indispozici. Tiskové oddělení jeho resortu sdělilo, že je Brabec na vyšetření v nemocnici.
Zástupci ekologů odejdou z uhelné komise
Ekologické organizace Greenpeace, Hnutí Duha a Zelený kruh v pátek oznámily, že odejdou z uhelné komise. Členy komise za ně jsou Jan Rovenský z Greenpeace a Jiří Koželouh z Hnutí Duha. Rovenský s Koželouhem jako jediní hlasovali proti stanovení termínu ukončení využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038. Požadují dřívější útlum.
„Rozhodnutí uhelné komise, které jsem samozřejmě nepodpořil, je mimo realitu. Ekonomický výhled uhlí ukazuje konec někdy kolem roku 2030. I společnost ČEPS pro uhelnou komisi v oficiálních podkladech spočítala, že uhlí můžeme opustit do roku 2033,“ řekl ČTK Koželouh.
V tiskové zprávě doplnil, že on ani asociace ekologických organizací Zelený kruh, která ho do uhelné komise vyslala, už nevidí důvod pro účast na jednáních komise. „Dnešek ukázal, že se rozhoduje bez řádných podkladů. Komise je expertní poradní orgán a její doporučení musí být založena na faktech. Rozhodnutí není v souladu s cílem chránit klima ani s ekonomickými studiemi,“ dodal Koželouh.
„Uhelná komise mohla sehrát fundamentální roli v naplánování spravedlivé transformace uhelných regionů i smysluplného útlumu spalování a těžby uhlí, ale na tuto funkci dnes zjevně rezignovala a svou příležitost promarnila. Pro nás práce nekončí, i nadále budeme prosazovat konec doby uhelné i po odstoupení z uhelné komise,“ uvedl mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.
Názory poslanců ekologického výboru se různí
Místopředseda sněmovního výboru pro životní prostředí Jan Zahradník (ODS) považuje útlum uhlí v roce 2038 za kompromis. Podle předsedkyně výboru Dany Balcarové (Piráti) uhelná komise selhala a rozhodla o ustrnutí na pozici fosilního skanzenu. TOP 09 podle šéfky strany Markéty Pekarové Adamové považuje za nejzazší možný termín ukončení pálení uhlí v elektrárnách rok 2033.
„Je to kompromis mezi termínem, který by znamenal jistotu v energetické soběstačnosti, to byl rok 2043, a termínem, který podle mě znamenal do jisté míry nezodpovědnost a hazard s naší energetickou bezpečností a soběstačností, to byl rok 2033,“ řekl Zahradník, který je též členem komise.
Podle Balcarové uhelná komise nerozhodla ve smyslu, ke kterému byla zřízena. Tím je podle ní ochrana klimatu a zamezení prohlubování klimatických extrémů. „Komise rozhodla o ustrnutí na pozici fosilního skanzenu, která by vedla ke ztrátě naší konkurenceschopnosti, k zaostávání a k vysoké ceně elektřiny, kterou zaplatíme my všichni,“ poznamenala.
Havlíček podle ní zneužil komisi k prosazování stavby nového jaderného bloku v Dukovanech a dotlačil orgán k rozhodnutí bez podkladů o dopadech na uhelné regiony, veřejné zdraví, státní rozpočet a životní prostředí či na teplárenství. Připomněla stanovisko Pirátů, podle kterých by se do roku 2025 měly uzavřít uhelné elektrárny, ze kterých jde elektřina na vývoz, a zbytek do roku 2030.
„TOP 09 považuje termín ukončení pálení uhlí v elektrárnách v roce 2033 za nejzazší možný. Je smutné, že naprostá většina uhelné komise hlasovala až pro rok 2038, tedy proti zájmu zdraví občanů a ochrany životního prostředí,“ podotkla Pekarová Adamová. „Česká republika by měla ukončit těžbu uhlí co nejdříve, ale nesmí to ohrozit naši ekonomiku. Jsme suverénní stát, proto rozhodnutí musí být podle potřeb našeho hospodářství, ne podle diktátu EU,“ uvedl místopředseda výboru Jaroslav Holík (SPD).
Poslanec Jan Chvojka (ČSSD) rozhodnutí uvítal. „Konečně víme, kdy v Česku skončí doba uhelná. Proces dekarbonizace je potřeba vyvážit novými zdroji a udržet naši energetickou soběstačnost,“ zdůraznil.
Proti doporučení komise v Praze demonstrovaly desítky lidí
S doporučením uhelné komise nesouhlasila část veřejnosti. Zhruba 50 lidí v pátek odpoledne demonstrovalo na pražském Malostranském náměstí. Požadovali konec uhlí do deseti let. Akci svolaly organizace Fridays for Future, Limity jsme my, Univerzity za klima a Extinction Rebellion.
Účastníci protestu měli transparenty s nápisy „Ministerstvo životního selhání Richarda Brabce?“, „Konec keců, konec uhlí teď“ nebo „2038 je pozdě“. Skandovali také například „Klimatickou spravedlnost, sociální spravedlnost“. Petr Doubravský z hnutí Fridays for Future v proslovu na demonstraci označil rozhodnutí za nelegitimní, komise podle něj prodala budoucnost uhlobaronům.
Ukončení využívání uhlí v roce 2038 považuje ekologické hnutí Limity jsme my za příliš pozdní na to, aby Česko naplnilo Pařížskou dohodu o změně klimatu. „Jsme z výsledku zklamaní a budeme dál prosazovat co nejrychlejší konec těžby a spalování uhlí,“ řekla Marika Volfová z klimatického hnutí. Podle Petra Doubravského z hnutí Fridays For Future je zvolený termín selháním ministra životního prostředí Richarda Brabce.
Není důvod pro tak pomalý odchod, míní senátor Rabas
Senátor za Chomutovsko Přemysl Rabas (za Senátor 21) se domnívá, že pro tak pomalý odchod od uhlí není rozumný důvod. Doufá, že se konečný termín využívání uhlí ještě přece jen přehodnotí a bude dříve.
„Věřím, že vláda rozhodne racionálně a nenechá dalších 18 let brzdit rozvoj krajů jen kvůli zájmu firem, jejichž činnost je přinejmenším na severozápadu Čech příčinou řady ekologických, sociálních a zdravotních problémů,“ řekl.
Zástupci z řad těžařů a energetiky si myslí, že byl vyjednán kompromis
Zástupci energetického průmyslu, těžařů, tepláren a oborových svazů vesměs označují doporučení konce využívání uhlí v roce 2038 za přijatelný kompromis. Podotýkají, že pouhé stanovení termínu ale nestačí a musí na něj navazovat další konkrétní kroky.
„Svaz průmyslu a dopravy podpořil rok 2038, a to proto, že byť jsme měli řadu výhrad ke zpracovaným podkladům a jejich dostatečnosti, jsme spokojeni s odhlasovaným usnesením. Jsou v něm totiž podmínky útlumu, na kterých jsme trvali,“ uvedl první viceprezident svazu a generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš. ČEZ je mimo jiné vlastníkem hnědouhelných Severočeských dolů.
Podle Beneše jde konkrétně o bezpečnost provozu české přenosové soustavy a energetickou soběstačnost, včasnou dostavbu nových jaderných zdrojů v připravovaném rozsahu, úspěšnou transformaci teplárenství a v neposlední řadě dostatek peněz pro český průmysl na tuto transformaci.
„Na uhelné komisi jsme se rovněž shodli, že musí intenzivně pokračovat její činnost, včetně všech tří pracovních skupin, aby byly tyto podmínky rozpracovány a uvedeny v život,“ dodal Beneš, který je členem komise.
Využívání uhlí by mohlo skončit už před rokem 2038, míní analytici
Podle analytiků je možná také varianta, že využívání uhlí skončí dříve než ve stanoveném roce 2038. ČTK také řekli, že doporučení uhelné komise není překvapivé. „Rozhodnutí o roku 2038 jako českém uhelném konci není překvapivé a má svou logiku. Kromě důvodů uvedených ministrem Havlíčkem toto datum koresponduje s již dříve oznámeným uhelným odklonem v sousedním Německu, které má na českou ekonomiku a energetiku velký vliv. Samozřejmě, reálný vývoj může konečné datum změnit, podle mého spíše urychlit. Zejména když legislativní a ekonomické podmínky pro uhelné zdroje se budou rychleji zhoršovat, a naopak vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů a akumulace bude příznivější,“ řekl analytik společnosti ENA Jiří Gavor.
Na spojitost se sousedním Německem upozornil také energetický expert Michal Šnobr. „Uhelná komise doporučila to, co všichni věděli, když se usnesla německá uhelná komise a německá vláda. Kdy bude pochopeno, že v energetice jsme uvnitř Evropské unie jen jednou ze spolkových zemí Německa? Není to náhoda,“ napsal na Twitteru. Zákon potvrzující postupný odklon od uhlí do roku 2038 byl v Německu schválen letos v létě.
Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka odráží rok 2038 konzervativní pohled české vlády na energetiku. „Sice jsme se vyhnuli hrozbě udržení uhlí i po roce 2040, ale pokud by se k doporučení komise přiklonila i vláda, minulo by Česko šanci na rychlejší modernizaci energetiky, kterou nabízí zvyšování energetické účinnosti budov a v průmyslu nebo rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Česko se odklonu od uhlí nemusí bát. Získáme desítky miliard korun na transformaci uhelných regionů a další desítky miliard korun na budování bezuhlíkových zdrojů,“ řekl.
Analytik Fio banky Jan Raška upozornil, že doporučený rok 2038 se v podstatě shoduje s termínem, se kterým polostátní firma ČEZ počítá pro ukončení naprosté většiny svých uhelných kapacit. „Z tohoto harmonogramu se vyjímá jedině nová uhelná elektrárna Ledvice, komerčně zprovozněná v nedávných letech, která by měla mít dle dřívějších slov managementu společnosti potenciál fungovat i za rok 2040,“ uvedl analytik.
