Senátor 21

Koalice v Hradci Králové se rozpadla. Čtyři subjekty chtějí odchod senátora a lídra hnutí Rozvíjíme Hradec (RH) Jan Holáska z rady. Vypověděly proto ve středu koaliční smlouvu, řekla primátorka Pavlína Springerová (Hradecký demokratický klub). Pětikoalice má 21 mandátů v sedmatřicetičlenném zastupitelstvu. Nadpoloviční většina činí 19 mandátů.

Vyšší policejní školu a Střední policejní školu ministerstva vnitra v Praze od pátku vede Ivana Ježková. Do funkce ji ustanovil ministr Vít Rakušan (STAN). Nová ředitelka vzešla z výběrového řízení, informoval resort. Předchozí ministr Jan Hamáček (ČSSD) dříve pověřil vedením školy někdejšího policejního prezidenta Vladislava Husáka, Rakušan ale pověření zrušil kvůli podezření, že dokument byl antedatovaný.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) převzal od prezidenta Miloše Zemana podnět k prověření toho, že se mohl v souvislosti s jeho onemocněním stát trestný čin sabotáže. Zeman v podnětu upozornil podle mluvčího Jiřího Ovčáčka na to, že jakožto přímo volená hlava státu byl nucen čelit pokusu o zbavení svých pravomocí. Blažek uvedl, že k prověření podnětu nemá pravomoc, takže ho předá nejvyššímu státnímu zastupci. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) označil podnět „skoro za hloupost“, neboť směřuje k něčemu, co se nestalo.

Senátoři ve středu podpořili změny ve zdravotním pojištění cizinců nebo určení těžebních poplatků. Kvůli invazi Ruska na Ukrajinu požadují další postihy pro občany i firmy Ruska a Běloruska. Horní komora také podpořila dohodu s Německem o rozvoji Labské vodní cesty. Situací na Ukrajině se od rána několik hodin zabývala také dolní komora parlamentu. Senátoři v prvním kole projednávání kývli na novelu branného zákona, podle níž by se Češi mohli zapojit do bojů o Ukrajinu na straně obránců.

V říjnu budou poprvé od jmenování nynější vlády voliči rozhodovat o složení parlamentu. Konkrétně převolí třetinu jeho horní komory, křesla bude obhajovat i její předseda a tři ze čtyř místopředsedů. Vládní koalice nyní má v horní komoře drtivou převahu. Zatímco v minulosti bývalo téměř samozřejmé, že v Senátu posilovala a postupem času dominovala opozice, tentokrát jsou volby do horní komory zvláštní tím, že opoziční hnutí ANO a SPD se shodně proti Senátu vymezují a od jejich představitelů zazněly návrhy, aby se horní komora zrušila.

Právo bránit sebe i jiné se zbraní za zákonných podmínek bude v Česku ústavně zakotveno, doplní Listinu základních práv a svobod. Úprava je reakcí na odzbrojovací tendence v rámci Evropské unie. Senát ve středu podle očekávání potvrdil souhlas s doplněním listiny, které sám navrhl. Změnu nyní dostane k podpisu prezident, který na rozdíl od běžných předpisů ústavní zákon vetovat nemůže.

V takzvaném pandemickém zákonu chce Senát navázat protikoronavirové restrikce na pandemickou pohotovost, kterou bude moci ukončit nebo obnovit sněmovna. Předlohu s touto a některými dalšími úpravami ve středu vrátila horní komora k novému posouzení poslancům. Zamítnutí senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz) neprosadil. Dolní komora se k zákonu sejde s největší pravděpodobností v pátek. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) změny schválené Senátem podpořil.

Senátoři z klubů Starostů a nezávislých, Senátorů 21 a KDU-ČSL chtějí koncem tohoto týdne napadnout ústavní stížností schválení takzvaného daňového balíčku. Podle Davida Smoljaka (STAN) prezident Miloš Zeman přijal zákon sporným způsobem. Naopak ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pokládá prezidentův postup za ústavní. Změny související s daňovým balíčkem vstoupily v platnost 1. ledna.

Ústavní soud by měl podle senátorů za Starosty zrušit rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana o vyhlášení termínu voleb do Poslanecké sněmovny pro zneužití pravomocí hlavy státu. Vyhlášení termínu říjnových voleb na konci loňského prosince považují Starostové za zásah do férovosti volební soutěže a zvýhodnění vládních stran vůči vznikajícím opozičním koalicím.

Senát ve čtvrtek zamítl novelu krizového zákona, která má zavést až třímilionové sankce pro firmy za porušení protikoronavirových opatření vlády. Horní komora odmítla v prosinci tuto předlohu projednávat ve zrychleném řízení. K důvodům patřil nesouhlas senátorů s vládním záměrem pokutovat živnostníky, kteří se potýkají s dopady vládních protiepidemických opatření. Senátoři také přijali návrh, podle kterého by měla ministerstva po společnostech v holdingu Agrofert požadovat s ohledem na audit Evropské komise neoprávněně vyplacené dotace.

Výrazné snížení daní drtivé většiny zaměstnanců z dvaceti na patnáct procent z hrubé mzdy, o tři tisíce ročně vyšší slevy na dani na poplatníka a k tomu ještě kompenzace většiny výpadku daňových příjmů pro obce a kraje. Senát začíná mít jasno o své verzi daňového balíčku na rok 2021. Česká televize zjistila, že pro sazby daně z příjmu ve výši 15 a 23 procent z hrubé mzdy i vyšší slevy chtějí v Senátu hlasovat senátoři zvolení za ODS, KDU-ČSL a hnutí ANO. Tato hlasovací koalice má v horní parlamentní komoře pohodlnou většinu.

Uhelná komise doporučila ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038. O závěru informoval její předseda ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). O záměru bude dále rozhodovat vláda. Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Kvůli pátečnímu rozhodnutí odejdou z uhelné komise zástupci ekologických organizací. Někteří ekologové si myslí, že vybraný rok je pozdní, poukazují přitom na to, že by Česko nemuselo splnit kritéria Pařížské dohody o změně klimatu. Zástupci energetické oblasti, těžařů a dalších subjektů oboru si naopak myslí, že usnesení komise je kompromis. To obsahuje mimo jiné i závazek, že do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje půjde v příštích letech téměř 100 miliard korun.

Živnostníci s nárokem na takzvaný kompenzační bonus by podle Senátu měli dostávat peníze i z programu Antivirus, podobně jako při jarní vlně epidemie koronaviru. Senátoři tak ve čtvrtek doplnili novelu, podle níž by rovněž pivovary byly i do budoucna osvobozeny od spotřební daně za vylité nebo jim vrácené pivo. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s doplněním souhlasila.

Horní parlamentní komora se ve středu poprvé setkala v povolebním složení, aby rozhodla o svém budoucím uspořádání. Předsedou Senátu zůstane Miloš Vystrčil (ODS). Podle dohod senátorských frakcí byl jediným kandidátem. V tajné volbě dostal 73 ze 77 hlasů. Prvním místopředsedou bude jako dosud Jiří Růžička (za TOP 09 a STAN).

Křeslo v horní komoře Parlamentu získal v obvodu Hradec Králové se 70,23 procenta hlasů Jan Holásek (nestr. za HDK+TOP+SE+Z+LE). S výrazným náskokem tak porazil svého soupeře Jiřího Maška (ANO). Ten ve druhém kole získal téměř třicet procent hlasů. Volební účast v tomto regionu byla 20,31 procenta.

Jedno staronové křeslo v Senátu má již nyní jisté STAN, jehož děčínský senátor Zbyněk Linhart dostal v prvním kole nadpoloviční počet hlasů. Starostové zároveň budou mít spolu s ODS nejpočetnější zastoupení ve druhém kole, které proběhne 9. a 10. října. Početné bude i zastoupení ANO a lidovců. Naopak ČSSD může doufat maximálně ve čtyři senátní křesla. Obhajovala jich přitom deset.

Zlínský kraj má 45 zastupitelů, o hlasy voličů se letos na čtrnácti kandidátních listinách uchází 511 kandidátů. V kraji jsou zároveň dva obvody, kde se letos volí senátor: Zlín a Uherské Hradiště.

V doplňovacích senátních volbách na Teplicku uspěl teplický primátor Hynek Hanza z ODS. Po sečtení všech lístků získal ve druhém kole 57,17 procenta hlasů, jeho soupeř Zdeněk Bergman (za Senátor 21), ředitel teplického gymnázia, oslovil 42,82 procenta voličů. Hanza po zvolení avizoval, že se vzdá všech krajských funkcí včetně postu krajského zastupitele, aby mohl skloubit práci senátora i teplického primátora.

Na Teplicku skončilo druhé kolo doplňovacích senátních voleb. Voliči vybírali mezi teplickým primátorem Hynkem Hanzou (ODS) a ředitelem teplického gymnázia Zdeňkem Bergmanem (nestraník za Senátor 21), kteří postoupili z prvního kola. Vítěz nahradí v horní parlamentní komoře bývalého předsedu Senátu Jaroslava Kuberu (ODS), který v lednu nečekaně zemřel.

O mandát senátora po zesnulém Jaroslavu Kuberovi se v 2. kole voleb utká primátor Teplic Hynek Hanza (ODS) s ředitelem tamního gymnázia Zdeňkem Bergmanem (za Senátor 21). Volební účast v prvním kole doplňovacích voleb na Teplicku byla 15,79 procenta. Vyplývá to z údajů na webu Českého statistického úřadu.

Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) budou moci dostat od státu příspěvek až 25 tisíc korun. Na příspěvek budou mít nárok podnikatelé, kteří se kvůli omezením v souvislosti s koronavirem dostali do problémů. Návrh, který v úterý ve zrychleném projednávání schválila sněmovna, už podepsal i prezident Miloš Zeman. Senátoři schválili i další dva návrhy, zbylých patnáct zákonů budou projednávat příští týden.

O senátorské křeslo na Teplicku bude usilovat 11 lidí. Mandát uvolněný po zesnulém Jaroslavu Kuberovi (ODS) chce získat třeba primátor Teplic Hynek Hanza (ODS) či hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM). Termín pro podání kandidátky vypršel v pondělí v 16 hodin.

V Česku poroste do roku 2030 podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie. Vyplývá to z energeticko-klimatického plánu, který v pondělí schválila vláda. Ministr průmyslu a obchodu a vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) již dříve uvedl, že jeho resort navýšil cíle podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě do roku 2030 z původně plánovaných 20,8 procenta na 22 procent. Letos má být na úrovni 15,6 procenta.

Senát letos čeká obměna. V podzimních volbách vyberou voliči třetinu jeho členů. Teď má v horní parlamentní komoře výraznou převahu opozice. I přesto, že Senát absolvoval v uplynulém roce méně schůzí a jednacích dnů než sněmovna, byl třeba na konci roku hlasitějším hybatelem událostí.