Senát letos čeká obměna. V podzimních volbách vyberou voliči třetinu jeho členů. Teď má v horní parlamentní komoře výraznou převahu opozice. I přesto, že Senát absolvoval v uplynulém roce méně schůzí a jednacích dnů než sněmovna, byl třeba na konci roku hlasitějším hybatelem událostí.
Senátoři totiž poslali zpět do sněmovny klíčové zákony s platností od prvního ledna, a to navýšení rodičovské i daňový balíček, který má do rozpočtu přinést víc peněz z alkoholu nebo hazardu. Poslanci se museli vypořádat i s návrhy změn třeba v případě veterinárního zákona, který zpřísňuje chov zvířat.
Za jeden z výrazných úspěchů pak část senátorů považuje odmítnutí zdanění náhrad církvím. Za pravdu jim dal i Ústavní soud. „Senát musel zafungovat. Na první dobrou, když se postavil proti tomu zákonu, sněmovna ho přehlasovala, tak to úplně ještě nevyšlo, ale pak Senát splnil svoji rolí tím, že inicioval ústavní stížnost,“ míní senátor Václav Láska (Senátor 21).
„Zabýváme se zákony, ale zabýváme se i ústavními zákony. A tady si myslím, že jsme skutečně velmi bedlivě sledovali, co se v naší politické sféře děje, a velmi aktivně jsme na to reagovali,“ dodává předseda senátorského klubu STAN Petr Holeček.
Před Ústavní soud zřejmě dorazí i rodičovská
Na Ústavní soud se senátoři obrátí znovu zřejmě už příští týden, a to kvůli rodičovskému příspěvku. „Zhruba pětina rodin je vyčleněná z tohoto navýšení příspěvku. Myslíme si, že to je diskriminační,“ komentuje to místopředsedkyně Senátu Šárka Jelínková (za KDU-ČSL).
Loni většina senátorů také iniciovala podání ústavní žaloby na prezidenta republiky. U soudu ale nakonec neskončila, potřebné hlasy pro její podání totiž nepřišly ze sněmovny.
„Bylo dobře, že jsme podali žalobu na prezidenta a že se diskutovalo o tom, zda naplňuje prezident ústavu, nebo zda třeba zbytečně neodkládá – nad rámec toho, co mu umožňuje ústava – jmenování ministrů,“ podotýká šéf senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil.
Mezi vrácenými předlohami převažovaly vládní návrhy
Senát fungoval jako určitý protipól sněmovně, přestože schválil většinu vládních a část sněmovních návrhů. Mezi těmi, které vracel k přepracování, převažovaly předlohy od menšinového kabinetu. Často ale úpravy senátorů sněmovna nepřijala.
„Dost těch návrhů zákonů je pod určitým časovým tlakem, anebo se k nám do Senátu dostávají téměř až na poslední chvíli. Potom už nám nezbývá nic jiného, než přijmout návrh zákona tak, jak přišel,“ tvrdí senátorka Zdeňka Hamousová (ANO).
„Někdy mám pocit, že to odmítají dopředu, aniž by se nad tím příliš zamýšleli, což si nemyslím, že je šťastné,“ domnívá se místopředseda senátorského klubu ČSSD Jiří Dienstbier.
Kdy se senátoři sejdou na první letošní schůzi, bude jasné příští týden po jednání organizačního výboru. Zatím to vypadá na poslední lednový týden. V současném složení bude horní komora zasedat do podzimu, kdy lidé rozhodnou o obměně třetiny křesel.
