Okruh rodin s nárokem na zvýšený rodičovský příspěvek se nerozšíří. Sněmovna dnes odmítla návrh senátorů, aby jej dostali i rodiče s dětmi do čtyř let věku, kteří příspěvek v dosavadní výši už vyčerpali. Rodičovská vzroste od ledna o 80 tisíc korun na 300 tisíc korun.
Sněmovna prosadila užší verzi rodičovské
Dolní komora v úterý potvrdila, že zvýšený rodičovský příspěvek dostanou jen rodiče novorozenců a dětí do čtyř let věku, kteří budou k lednu dávku ještě pobírat. Přesná částka bude záviset v těchto případech na předchozím příjmu a na počtu měsíců, které zbývají do čtvrtých narozenin dítěte. Předlohu zákona nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
Zvýšení rodičovské podle schváleného znění by mělo příští rok vyjít na 8,6 miliardy korun. Sněmovna opoziční návrhy na rozšiřování okruhu rodin s nárokem na vyšší příspěvek odmítla už v listopadu, kdy o novele hlasovala poprvé. Senátní varianta se týkala zhruba 70 tisíců rodin s dětmi mladšími čtyř let, tedy zhruba pětiny. Stát by to stálo dalších přibližně 2,6 miliardy korun.
Předloha zákona, který sněmovna schválila, obsahuje ale i další změny. Počet hodin, na který mohou rodiče dávat své děti do dvou let do školky či jinam na hlídání - a nepřijít přitom o rodičovskou - se od ledna zdvojnásobí. Zatímco nyní je to 46 hodin měsíčně, nově to bude až 92 hodin v měsíci. Rodičovský příspěvek se také bude započítávat do příjmů pro nárok na všechny dávky státní sociální podpory, které na výši příjmů závisí. Dolní komora vložila do novely už při jejím první schvalování opatření, jejichž cílem je zamezit zneužívání příspěvku na bydlení.
Opozice: Schválená verze je diskriminační
Opoziční politici pokládají schválenou verzi vládní novely za diskriminační. Růst příspěvku opět vyvolal debatu i v koalici, když ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chtěla na poslední chvíli prosadit senátní variantu. U koaličního hnutí ANO ale narazila. Opoziční poslanci mluvili o obratu Maláčové, což vyvolalo slovní přestřelku mezi nimi a sociálními demokraty.
Advokát Zdeněk Joukl z iniciativy #TAKEPECUJEME ve sněmovně uvedl, že zvýhodnění jen zhruba 80 procent rodin je diskriminační a politické dohody nemohou být nadřazeny rovnosti občanů. Odmítl, že by širší verze vyšla na 2,6 až tři miliardy navíc, jak tvrdí ministerstvo financí. Podle iniciativy by to bylo mezi 1,2 a 1,5 miliardami.
Schillerová k tomu řekla, že i vládní verze bude rozpočet stát 8,6 miliardy. Považuje ji za spravedlivou.
Maláčová: Bylo by to spravedlivé, ale dodržíme dohodu s ANO
Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí uvedl, že by obrat ČSSD k senátní verzi považoval za „nestandardní“. „(Sněmovní verze) je pro nás poctivě vydiskutovaná varianta, která pomůže,“ uvedla v úterý Schillerová.
Proto se sociální demokraté rozhodli pro takzvanou užší variantu. „Debatovali jsme o tom na vládě i na klubu ČSSD. Nakonec jsme se rozhodli, že podpoříme vládní verzi, s níž už souhlasila sněmovna. A to proto, že dohody se mají plnit,“ řekla Maláčová s tím, že na této verzi trvá hnutí ANO.
Maláčová přiznala, že ačkoliv její strana pro vládní variantu zvedne ruku, sama s tím vnitřně nesouhlasí. „Správným krokem by bylo podpořit tu nejspravedlivější verzi, kterou jsem sama dříve navrhovala. Myslím, že peníze by se na to ve státním rozpočtu našly,“ doplnila.
Sociální demokraté přímo neodpověděli na otázku, zda ANO hrozilo koncem koalice v případě, že by se ČSSD v hlasování odchýlila od společné dohody. „Kdyby se v jakékoli koalici stalo to, že by druhá koaliční strana hlasovala proti tomu, na čem se dohodli například v rámci rozpočtu, tak by se to určitě té první koaliční straně nemuselo líbit a byl by to legitimní důvod potom vyvolat diskusi o různých věcech,“ uvedl šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka.
Ministryně Maláčová také řekla, že původně byly na stole čtyři verze: nenavýšit příspěvek vůbec, navýšit jej pro rodiče nově narozených dětí, nynější sněmovní verze a nejširší senátní verze. Případné schválení druhé nejštědřejší verze, tedy sněmovní, by podle ní i tak bylo dobrou zprávou. Nejširší varianta by podle Maláčové měla širokou podporu, pokud by tomu nebránily rozpočtové důvody.
Mění názory ze dne na den, zhodnotili komunisté a SPD postoj sociální demokracie
Rozpočtem na příští rok, který už koaliční vláda prosadila, zdůvodnil souhlas se sněmovní verzí rodičovské šéf sněmovního klubu KSČM Pavel Kováčik. „Není-li již ve sklenici voda, tak se z ní nedá napít,“ uvedl. Jeho stranická kolegyně Hana Aulická Jírovcová dodala, že komunisté byli pro rozšíření okruhu rodin s nárokem na vyšší příspěvek z těch s novorozenci na všechny, které rodičovskou právě čerpají. Kdyby podle ní Maláčová nezacházela s tématem populisticky, mohla novela platit už půl roku, a nárok by tak mělo víc rodin. Ministryně podle Aulické změnila před klíčovým hlasováním názor ze dne na den, což KSČM překvapilo.
Maláčovou za obrat v posledních dnech kritizovalo i hnutí SPD, jehož poslanci budou hlasovat pro senátní širší verzi rodičovské. Jednání Maláčové považuje šéf hnutí Tomio Okamura za neuvěřitelné. Nejprve podle něj ministryně podvedla 70 tisíc rodin, když navrhla užší verzi příspěvku, následně koaličního partnera, když v pondělí hovořila o možné podpoře senátní verze, a nakonec znovu změnila názor.
Řešily se daně i železnice
Sněmovna v úterý schválila daňový balíček a přehlasovala tak senát. Spotřební daň z tabákových výrobků a lihovin se od příštího roku zvýší, vzroste i zdanění loterií a poplatek za vklad do katastru nemovitostí se zdvojnásobí na 2000 korun.
Dolní komora také potvrdila zavedení jednotné jízdenky na dráze. Cestující tak budou moci na železnici využívat jednotný doklad, i když pojedou vlaky různých dopravců.
Změní se i pravidla pro chov psů
Sněmovna v úterý také opětovně schválila novelu veterinárního zákona. Ta znamená zpřísnění pravidel pro chov psů. Štěňata bude nutné očipovat před předáním novému majiteli nebo do tří měsíců věku. Veterinární správě bude třeba hlásit chov tří a více fen.
Opatření směřují proti takzvaným množírnám, v nichž jsou v nevhodných podmínkách chováni psi jen kvůli zisku z prodeje štěňat.
Sněmovna na žádost ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) odmítla senátní úpravy novely. Horní komora Parlamentu se mimo jiné postavila proti povinnému dodatečnému vzdělávání veterinářů. Výhrady k tomu měla Komora veterinárních lékařů. Podle ní je úprava příliš obecná. Povinné vzdělávání by ale musel hradit stát, což novela nijak nezaručuje.