TÉMA

Jiří Dienstbier

Vedení SOCDEM chce mimořádný sjezd, k jeho datu skončí

Užší vedení SOCDEM navrhlo svolat mimořádný sjezd strany. Oznámila to její předsedkyně Jana Maláčová. Členové grémia, které zahrnuje vedle Maláčové například místopředsedy Lubomíra Zaorálka a Jiřího Nedvěda, ke dni mimořádného sjezdu rezignují. Předsednictvo se má dle informací ČT sejít zhruba do dvou týdnů, mimořádný sjezd pak svolává podle stanov nejpozději do devadesáti dní.
6. 10. 2025Aktualizováno6. 10. 2025|

Historii nebereme na lehkou váhu, ale teď máme jiné výzvy, řekla Maláčová

Členové Sociální demokracie budou v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny na kandidátkách hnutí Stačilo! „Nebereme historii na lehkou váhu. Na druhou stranu v roce 2025 hrozí jiná nebezpečí a jsou jiné výzvy,“ vysvětlila předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová spojení s hnutím. Podle ní je důležité, aby se do sněmovny dostala levicově smýšlející strana. Uvedla to v Interview ČT24, které moderoval Daniel Takáč.
21. 7. 2025|

Stačilo! je pro SOCDEM logický partner, říká Nedvěd. Podle Dienstbiera jde o sebevraždu

„V tuhle chvíli na levici reálně prosazuje alespoň zčásti sociální program hnutí Stačilo! a je to pro nás logický partner,“ okomentoval v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem místopředseda SOCDEM Jiří Nedvěd snahu vedení strany o volební spolupráci s hnutím Stačilo!, ve kterém figurují komunisté. Bývalý ministr a senátor Jiří Dienstbier, který v reakci na rozhodnutí předsednictva opustil SOCDEM, označil krok za „sebevraždu Sociální demokracie“.
27. 6. 2025Aktualizováno27. 6. 2025|

SOCDEM opouštějí lidé, odmítají možnou spolupráci se Stačilo!

Snaha nynějšího vedení SOCDEM o volební spolupráci s hnutím Stačilo!, ve kterém figurují komunisté, vede k odchodům některých známých tváří sociální demokracie. Stranu se rozhodl opustit třeba někdejší senátor a ministr Jiří Dienstbier, který snahu o spolupráci se Stačilo! označil za opakování zrady z února 1948. Ve straně skončí také poslední senátor za SOCDEM Petr Vícha, upozornily Seznam Zprávy. Odejít ze strany hodlá i pardubický hejtman Martin Netolický.
26. 6. 2025Aktualizováno26. 6. 2025|

Sněmovna schválila zjednodušení rozvodů a úpravy péče o děti

Zjednodušení a zrychlení rozvodu i úpravy péče o děti z rozvedených manželství má od příštího roku zajistit novela občanského zákoníku, kterou schválila sněmovna. Předloha mimo jiné ruší požadavek na zjišťování příčin rozvratu manželství a také slučuje rozvodové a opatrovnické řízení. Zakotví i povinnost rodičů zajistit dětem výchovu bez tělesného trestání a duševního strádání. Novelu teď čeká posouzení v Senátu.
28. 5. 2025Aktualizováno28. 5. 2025|

Pavel: Klid zbraní musí být krokem k udržitelnému míru

Prezident Petr Pavel se v pátek setkal v Kyjevě se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Při společné tiskové konferenci Pavel uvedl, že jakýkoliv klid zbraní musí být krokem k udržitelnému míru, podmínky musí být přijatelné pro všechny. Během návštěvy také řekl, že provádět masivní útoky v době, kdy začínají jednání o klidu zbraní a možné mírové dohodě, není známkou toho, že by to Rusko myslelo vážně.
21. 3. 2025Aktualizováno21. 3. 2025|

Maláčová je novou předsedkyní SOCDEM

Novou předsedkyní Sociální demokracie (SOCDEM) se stala bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Zvolili ji delegáti sobotního sjezdu v Hradci Králové. O předsednickou funkci se ještě ucházeli bývalý ministr pro lidská práva a rovné příležitosti a senátor Jiří Dienstbier a zastupitel Prahy 12 Petr Hůla. Dosavadní šéf strany Michal Šmarda kvůli neúspěšným výsledkům strany ve volbách nekandidoval.
5. 10. 2024Aktualizováno5. 10. 2024|

Střelce je třeba včas rozpoznat, psychotesty ano, omezení zbraní ne, zaznělo v debatě politiků

Střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy otevřela debatu o ochraně měkkých cílů a tuzemské zbraňové legislativě. Tu hosté Událostí, komentářů převážně považují za kvalitní, prostor vidí pro důslednější psychologické testování držitelů zbraní. Preventivní opatření jsou složitá, potenciálního osamělého střelce ale lze včas zachytit, zaznělo v diskuzi.
5. 1. 2024|

Svobodu jsme neztratili, odmítá Dienstbier slova o nové totalitě. Podle Rakušana tu není systémové ohrožení

I 34 let po sametové revoluci si stále mnozí málo váží demokracie. Bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (SOCDEM) v Událostech, komentářích řekl, že i přes některá nenaplněná očekávání však Česko stále svobodu neztratilo. Odmítl také slova o údajné nové totalitě. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nemá země žádný závažný problém, který by znamenal ohrožení systému. Publicista a bývalý ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Ladislav Jakl míní, že Česko má stejné problémy jako zbytek světa, ke kterému se hlásí.
18. 11. 2023|

Pod Baxovým vedením bude Ústavní soud garancí ústavnosti, věří Fiala. Oceňuje ho i právní prostředí

Premiér Petr Fiala (ODS) věří, že Ústavní soud (ÚS) bude pod vedením Josefa Baxy garancí ústavnosti a bude chránit základní práva a svobody. Končícímu šéfovi Pavlu Rychetskému poděkoval za dlouhodobou práci pro justici i Českou republiku. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) doufá, že Baxa naplní, co avizoval, tedy že se z ÚS nestane aktivistický tvůrce práva.
4. 8. 2023Aktualizováno4. 8. 2023|

Šmardovy stanovy neprošly. „Úprk“ delegátů zhatil závěr sjezdu Sociálních demokratů

Vedení Sociální demokracie (SOCDEM, dříve ČSSD) se na 45. sjezdu v Plzni nepodařilo prosadit celkovou změnu stranických stanov. Delegáti přijali jen některé dílčí úpravy označované za „záchranný balíček“. Schválili také zásady pro vnitrostranickou diskusi a pro přijímání sponzorských darů. Někteří straničtí předáci kritizovali delegáty, kteří sjezd opustili předčasně. Ten kvůli tomu v závěru nebyl usnášeníschopný.
11. 6. 2023|

ČSSD se přejmenuje na Sociální demokracii, rozhodl sjezd. Jejím šéfem zůstává Šmarda

Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) změní po třiceti letech svůj název na Sociální demokracii se zkratkou SOCDEM. V sobotu o tom rozhodl sjezd v Plzni značnou většinou delegátů. Ti si do čela strany opět zvolili Michala Šmardu, který v tajné volbě porazil místopředsedu Břetislava Štefana a někdejšího místopředsedu Lubomíra Zaorálka. Funkci prvního místopředsedy obhájil Igor Bruzl. Šmarda ve svém úvodním projevu prohlásil, že Sociální demokracie musí ukázat, že je prospěšná a není to parta „tlučhubů“. Straně se podle něj povedlo stabilizovat hospodaření a nyní se musí připravit na evropské, krajské a senátní volby.
10. 6. 2023Aktualizováno10. 6. 2023|

Zemřel diplomat a exministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Zasloužil se o vstup do NATO i odchod sovětských vojsk

Ve věku 93 let zemřel diplomat a bývalý ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Během své politické kariéry se historik a velvyslanec významně zasloužil o odchod sovětských vojsk z Československa a přispěl ke vstupu Česka do Severoatlantické aliance. O úmrtí informoval jeho syn Jiří Šedivý.
30. 1. 2023|

O funkci prezidenta republiky se uchází jednadvacet zájemců

Na ministerstvu vnitra se přihlásilo jednadvacet uchazečů o funkci budoucího prezidenta republiky. Zájemci o funkci hlavy státu museli na resort doručit potřebné dokumenty do úterních čtyř hodin odpoledne. Vnitro nakonec započítalo i přihlášku, která přišla e-mailem, uvedla mluvčí resortu Klára Dlubalová. Před pěti lety se nominovalo dvacet uchazečů. První kolo volby se koná 13. a 14. ledna, organizace voleb bude stát zhruba 800 milionů korun.
8. 11. 2022Aktualizováno8. 11. 2022|

30 let zpět: Jiří Dienstbier kritizoval takzvaný „bolševismus pravice“

Středové liberální Občanské hnutí, vedle ODS druhý nástupnický subjekt vzešlý z Občanského fóra, v parlamentních volbách v červnu 1992 neuspělo a zůstalo bez zastoupení v České národní radě. Předseda hnutí a někdejší federální ministr zahraničí Jiří Dienstbier na republikovém sněmu kritizoval počínání pravice a zejména některých jejích představitelů, kteří se podle něho v podnikání nezdráhali spolupracovat se starými strukturami z dob komunistického režimu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
3. 10. 2022|

30 let zpět: První den druhých svobodných voleb

Ve dnech 5. a 6. června 1992 rozhodovali voliči v Československu o příštím složení parlamentů. Zatímco první polistopadové volby, konané v roce 1990, se nesly v duchu euforie z rychlého pádu komunismu, ty druhé byly doprovázeny velkou nejistotou ohledně pokračování česko-slovenské federace.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
5. 6. 2022|

30 let zpět: Ruský ministr zahraničí v Ruzyni

Po rozpadu Sovětského svazu československá a ruská diplomacie usilovaly o budování korektních vztahů, takže ministři zahraničí obou zemí mohli v únoru 1992 podepsat dohodu o přátelství a spolupráci. Tři měsíce poté se tito diplomaté krátce setkali na ruzyňském letišti, aby si ujasnili postoje v zahraniční politice.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
22. 5. 2022|

30 let zpět: Cesta Jiřího Dienstbiera do Náhorního Karabachu

Z Prahy do Náhorního Karabachu, kde byly obnoveny boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem, odletěla pozorovatelská mise KBSE v čele s ministrem zahraničí Jiřím Dienstbierem. Konference pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, dnešní OBSE, si dala za úkol vyjednat zahájení mírové konference, zvolit jejího předsedu a vyřešit otázku zastoupení Karabachu na konferenci.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
30. 3. 2022|

30 let zpět: Rusko a Československo stvrdily přátelství

Když v květnu 2021 Rusko přidalo Česko na seznam nepřátelských zemí, pohřbilo tím dohodu stvrzenou právě před 30 lety. 18. února 1992 zástupci vlád Československa a Ruské federace v Moskvě podepsali smlouvu o vzájemném přátelství a spolupráci obou států. První muž československé diplomacie Jiří Dienstbier po podpisu poznamenal, že jde o tečku za vztahy dvou totalitních režimů a začátek vztahů demokratických států.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
18. 2. 2022|

30 let zpět: Praha pořádala Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě

V dnešním pražském Kongresovém centru se konala Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě na úrovni ministrů zahraničí. Tuto událost evropského významu zahájil svým projevem prezident Václav Havel. Přítomnost několika desítek ministrů zahraničí nabízela příležitost k dalším neformálním schůzkám a večer pak ke slavnostní recepci uspořádné na Pražském hradě.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
30. 1. 2022|

30 let zpět: Ministr zahraničí SSSR odsoudil invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa

Ministři zahraničí Československa a Sovětského svazu podepsali bilaterální smlouvu o dobrém sousedství, přátelských vztazích a spolupráci. Boris Pankin za sovětskou stranu prohlásil, že invaze z roku 1968 byla vměšováním do vnitřních záležitostí Československa neslučitelným s normami vztahů mezi suverénními státy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
3. 10. 2021|

30 let zpět: Příprava československo-německé smlouvy

Federální ministr zahraničí Jiří Dienstbier po jednání v Německu ubezpečil veřejnost, že otázka majetkových nároků sudetských Němců se ve smlouvě otevírat nebude. Jak poznamenal, stará bezpráví nelze řešit bezprávím novým.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
7. 9. 2021|

30 let zpět: Bývalý sovětský satelit slaví americký Den nezávislosti

Na chuchelském závodišti se konaly oslavy 215. výročí vyhlášení americké nezávislosti. Vzdát hold svobodě a demokracii přijeli do Chuchle mimo jiné tehdejší ministr zahraničí Jiří Dienstbier, místopředseda federální vlády Pavel Rychetský či předsedkyně České národní rady Dagmar Burešová.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
4. 7. 2021|

30 let zpět: Prezident Václav Havel označil násilný konflikt v Jugoslávii za nepřípustný

Večer 26. června 1991 vyhlásilo Slovinsko v Lublani nezávislost a na Balkáně se vzápětí rozpoutal první ze série ozbrojených konfliktů známých pod souborným označením válka v Jugoslávii. Do Prahy se proto sjeli zástupci států Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, aby hledali řešení nastalé krize.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
3. 7. 2021|
Načítání...