Jiří Dienstbier

Střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy otevřela debatu o ochraně měkkých cílů a tuzemské zbraňové legislativě. Tu hosté Událostí, komentářů převážně považují za kvalitní, prostor vidí pro důslednější psychologické testování držitelů zbraní. Preventivní opatření jsou složitá, potenciálního osamělého střelce ale lze včas zachytit, zaznělo v diskuzi.

I 34 let po sametové revoluci si stále mnozí málo váží demokracie. Bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (SOCDEM) v Událostech, komentářích řekl, že i přes některá nenaplněná očekávání však Česko stále svobodu neztratilo. Odmítl také slova o údajné nové totalitě. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nemá země žádný závažný problém, který by znamenal ohrožení systému. Publicista a bývalý ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Ladislav Jakl míní, že Česko má stejné problémy jako zbytek světa, ke kterému se hlásí.

Premiér Petr Fiala (ODS) věří, že Ústavní soud (ÚS) bude pod vedením Josefa Baxy garancí ústavnosti a bude chránit základní práva a svobody. Končícímu šéfovi Pavlu Rychetskému poděkoval za dlouhodobou práci pro justici i Českou republiku. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) doufá, že Baxa naplní, co avizoval, tedy že se z ÚS nestane aktivistický tvůrce práva.

Vedení Sociální demokracie (SOCDEM, dříve ČSSD) se na 45. sjezdu v Plzni nepodařilo prosadit celkovou změnu stranických stanov. Delegáti přijali jen některé dílčí úpravy označované za „záchranný balíček“. Schválili také zásady pro vnitrostranickou diskusi a pro přijímání sponzorských darů. Někteří straničtí předáci kritizovali delegáty, kteří sjezd opustili předčasně. Ten kvůli tomu v závěru nebyl usnášeníschopný.

Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) změní po třiceti letech svůj název na Sociální demokracii se zkratkou SOCDEM. V sobotu o tom rozhodl sjezd v Plzni značnou většinou delegátů. Ti si do čela strany opět zvolili Michala Šmardu, který v tajné volbě porazil místopředsedu Břetislava Štefana a někdejšího místopředsedu Lubomíra Zaorálka. Funkci prvního místopředsedy obhájil Igor Bruzl. Šmarda ve svém úvodním projevu prohlásil, že Sociální demokracie musí ukázat, že je prospěšná a není to parta „tlučhubů“. Straně se podle něj povedlo stabilizovat hospodaření a nyní se musí připravit na evropské, krajské a senátní volby.

Ve věku 93 let zemřel diplomat a bývalý ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Během své politické kariéry se historik a velvyslanec významně zasloužil o odchod sovětských vojsk z Československa a přispěl ke vstupu Česka do Severoatlantické aliance. O úmrtí informoval jeho syn Jiří Šedivý.

Na ministerstvu vnitra se přihlásilo jednadvacet uchazečů o funkci budoucího prezidenta republiky. Zájemci o funkci hlavy státu museli na resort doručit potřebné dokumenty do úterních čtyř hodin odpoledne. Vnitro nakonec započítalo i přihlášku, která přišla e-mailem, uvedla mluvčí resortu Klára Dlubalová. Před pěti lety se nominovalo dvacet uchazečů. První kolo volby se koná 13. a 14. ledna, organizace voleb bude stát zhruba 800 milionů korun.

Středové liberální Občanské hnutí, vedle ODS druhý nástupnický subjekt vzešlý z Občanského fóra, v parlamentních volbách v červnu 1992 neuspělo a zůstalo bez zastoupení v České národní radě. Předseda hnutí a někdejší federální ministr zahraničí Jiří Dienstbier na republikovém sněmu kritizoval počínání pravice a zejména některých jejích představitelů, kteří se podle něho v podnikání nezdráhali spolupracovat se starými strukturami z dob komunistického režimu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ve dnech 5. a 6. června 1992 rozhodovali voliči v Československu o příštím složení parlamentů. Zatímco první polistopadové volby, konané v roce 1990, se nesly v duchu euforie z rychlého pádu komunismu, ty druhé byly doprovázeny velkou nejistotou ohledně pokračování česko-slovenské federace.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Po rozpadu Sovětského svazu československá a ruská diplomacie usilovaly o budování korektních vztahů, takže ministři zahraničí obou zemí mohli v únoru 1992 podepsat dohodu o přátelství a spolupráci. Tři měsíce poté se tito diplomaté krátce setkali na ruzyňském letišti, aby si ujasnili postoje v zahraniční politice.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Z Prahy do Náhorního Karabachu, kde byly obnoveny boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem, odletěla pozorovatelská mise KBSE v čele s ministrem zahraničí Jiřím Dienstbierem. Konference pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, dnešní OBSE, si dala za úkol vyjednat zahájení mírové konference, zvolit jejího předsedu a vyřešit otázku zastoupení Karabachu na konferenci.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Když v květnu 2021 Rusko přidalo Česko na seznam nepřátelských zemí, pohřbilo tím dohodu stvrzenou právě před 30 lety. 18. února 1992 zástupci vlád Československa a Ruské federace v Moskvě podepsali smlouvu o vzájemném přátelství a spolupráci obou států. První muž československé diplomacie Jiří Dienstbier po podpisu poznamenal, že jde o tečku za vztahy dvou totalitních režimů a začátek vztahů demokratických států.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V dnešním pražském Kongresovém centru se konala Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě na úrovni ministrů zahraničí. Tuto událost evropského významu zahájil svým projevem prezident Václav Havel. Přítomnost několika desítek ministrů zahraničí nabízela příležitost k dalším neformálním schůzkám a večer pak ke slavnostní recepci uspořádné na Pražském hradě.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ministři zahraničí Československa a Sovětského svazu podepsali bilaterální smlouvu o dobrém sousedství, přátelských vztazích a spolupráci. Boris Pankin za sovětskou stranu prohlásil, že invaze z roku 1968 byla vměšováním do vnitřních záležitostí Československa neslučitelným s normami vztahů mezi suverénními státy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Federální ministr zahraničí Jiří Dienstbier po jednání v Německu ubezpečil veřejnost, že otázka majetkových nároků sudetských Němců se ve smlouvě otevírat nebude. Jak poznamenal, stará bezpráví nelze řešit bezprávím novým.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Na chuchelském závodišti se konaly oslavy 215. výročí vyhlášení americké nezávislosti. Vzdát hold svobodě a demokracii přijeli do Chuchle mimo jiné tehdejší ministr zahraničí Jiří Dienstbier, místopředseda federální vlády Pavel Rychetský či předsedkyně České národní rady Dagmar Burešová.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Večer 26. června 1991 vyhlásilo Slovinsko v Lublani nezávislost a na Balkáně se vzápětí rozpoutal první ze série ozbrojených konfliktů známých pod souborným označením válka v Jugoslávii. Do Prahy se proto sjeli zástupci států Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, aby hledali řešení nastalé krize.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

V noci na čtvrtek zemřel novinář a někdejší disident Rudolf Zeman, bylo mu 82 let. Uvedl to server Lidovky.cz. Informaci o úmrtí s odkazem na rodinu potvrdil Syndikát novinářů ČR. Zeman byl jedním z prvních signatářů Charty 77, spoluzakládal samizdatové Lidové noviny. Na začátku devadesátých let byl i jejich šéfredaktorem.

Československý ministr zahraničí a místopředseda federální vlády Jiří Dienstbier navštívil před 30 lety na Slovensku dva strojírenské podniky, které postihla tehdejší konverze. Přijel osobně poznat názory zainteresovaných ve městech Dubnica nad Váhom a Martin.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Vládní ČSSD uspořádala dvoudenní on-line sjezd strany. Po páteční volbě vedení, ve které k sobě dostal z velké části nový tým předseda strany a vicepremiér Jan Hamáček, vyhradili sociální demokraté sobotu programové diskusi. Mluvilo se o důchodové reformě, privatizaci zdravotnictví či podpoře nájemního bydlení. Hamáček vyjádřil přesvědčení, že ČSSD má nejlepší program, lidi i řešení a podaří se jí po podzimních volbách setrvat ve sněmovně.

Před třiceti lety, 23. února 1991, se po svém krátkém fungování rozpadlo Občanské fórum (OF). Hnutí, které se stalo hlavním hybatelem změny režimu v Československu, vzniklo jen dva dny poté, co 17. listopadu 1989 policie brutálně zakročila proti lidem demonstrujícím na Národní třídě. Širokonázorové uskupení, spojující odpůrce komunismu, ale nakonec dohnaly vnitřní rozpory.

Ve Francii vyvrcholila Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě podpisem Pařížské charty za novou Evropu. Ta vyhlásila nové základní zásady bezpečnostní politiky po konci studené války a zavázala se k  dodržování lidských práv včetně ochrany a podpory práv národnostních menšin. Výsledky konference po návratu do vlasti hodnotil i prezident Václav Havel, který promluvil také o významu NATO. Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

„Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny.“ Volební heslo, které symbolizuje přelomový rok 1990, neplatilo dlouho. Právě před 30 lety se odehrál moment, který proměnil směřování Občanského fóra (OF) i českou historii. A definitivně potvrdil začátek jedné neobyčejné politické kariéry. Na sněmu v pražské Hostivaři byl 13. října 1990 prvním a posledním předsedou OF nečekaně zvolen Václav Klaus. Končila disidentská snaha o „nepolitickou politiku“ a naopak pomalu začínala éra ODS.

Ve druhém kole senátních voleb v obvodu Kladno vyzve advokátka Adéla Šípová jako nestraník za Piráty Petra Bendla, poslance za ODS. Primátor Kladna Milan Volf (Volba pro Kladno) i současný senátor Jiří Dienstbier (ČSSD) v prvním kole senátních voleb propadli.