Jiří Dienstbier strana 3 z 3

První výstup člověka na Měsíc byl do té doby nejsledovanějším televizním přenosem. Klíčové vysílání v noci z 20. na 21. července 1969 ve 21.56 hodin centrálního amerického letního času (tedy 3.56 hodin ráno středoevropského), kdy Neil Armstrong sestoupil na Měsíční povrch, sledovalo podle odhadů 650 milionů lidí na celém světě.

Pokud prezident odmítne jmenovat kandidáta ČSSD ministrem kultury, neměla by se situace dál komplikovat a strana by měla z vlády odejít, říká senátor Jiří Dienstbier (ČSSD). O ukončení vládní spolupráce měla podle něj ČSSD rozhodnout už v pondělí, nejpozději by se k tomu ale měla odhodlat poté, co prezident znovu poruší ústavu a premiér ji nebude ochotný bránit.

Senátor Jiří Dienstbier (ČSSD) zastává názor, že jeho strana neměla vůbec vstupovat do vlády s hnutím ANO. Sám se teď účastnil demonstrace na Letné v Praze proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO). V Interview ČT24 poznamenal, že celá řada sociálních demokratů sdílí jeho postoj, že je problematické, když je člověk jako Babiš předsedou vlády. Pro sociální demokracii, která čelí úbytku voličů, by navíc podle Dienstbiera byla opoziční role ozdravná.

Poslanci se v úterý odpoledne věnovali hlavně zákonům, které jim vrátili senátoři. Schválili například novelu o pobytu cizinců, která má urychlit vyhoštění opakovaně odsouzených, nebo vznik Národní sportovní agentury. V podvečer se pak ve sněmovně přeli o peníze na sociální služby, na které vláda přidala jen miliardu korun místo požadovaných dvou. Po skoro dvou a půl hodinách ale k žádnému výsledku nedospěli.

Po drtivé porážce sociální demokracie v evropských volbách zaplavily sociální sítě kruté vtipy na její účet. Restart, který slíbil předseda Jan Hamáček se svým týmem, se zatím nekoná. A bývalí dlouholetí členové nahlas mluví o obavách z toho, jestli strana přežije příští roky. Ostatně sám předseda Hamáček připouští, že půjde o bytí či nebytí ČSSD. „My musíme přežít tu dobu, kdy na české politické scéně dominuje hnutí ANO,“ říká otevřeně pro Reportéry ČT.

Prezident Miloš Zeman opět navrhl na členku Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) spisovatelku Lenku Procházkovou. Senátoři již v minulosti Procházkovou schválit odmítli. Místo radního, kterého nominuje prezident, je přes dva roky neobsazeno. Senát nedávno Zemana vyzval, aby s nominací neotálel.

Odbory chtějí zvednout minimální mzdu od příštího ledna o 1650 korun na patnáct tisíc korun. Podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého to může ohrozit prosperitu země. Zaměstnavatelé proto chtějí, aby se i kvůli pomalejšímu růstu ekonomiky nejnižší garantovaný výdělek od Nového roku nezvedal vůbec. Podle senátora za ČSSD Jiřího Dienstbiera je však produktivita práce v České republice relativně vyšší než mzdy, a tak by se zvedat měly včetně té minimální. Tématu se věnovali v pořadu Události, komentáře.

Podporu státu si zaslouží jen svazek muže a ženy, protože představuje nejstabilnější prostor pro výchovu dětí. V souvislosti se sněmovní debatou o možném uzákonění sňatků stejnopohlavních párů to prohlásil šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Podle sociálního demokrata Jiřího Dienstbiera ovšem současná nemožnost stejnopohlavních párů vstoupit do manželství nezaručuje „rovnost v důstojnosti“.

Profesor Aleš Gerloch nebude ústavním soudcem. Senátoři jeho kandidaturu v tajných volbách neschválili. Obdržel pouze 19 ze 64 odevzdaných hlasů. Proti se už předem postavili zástupci lidovců, TOP 09, Starostů a uskupení Senátor 21. Gerlocha nominoval prezident Miloš Zeman a senátní výbory se k nominaci postavily protikladně. Zatímco výbor pro lidská práva ji těsnou většinou nedoporučil, ústavně-právní výbor zaujal opačné stanovisko.

Na jaře 1989 seděl Václav Havel ve vězení a československá armáda plně podřízená sovětské generalitě se pod transparenty „Se Sovětským svazem na věčné časy“ připravovala na možný střet s imperialisty ze Západu. Uběhlo pouhých deset let – a Havel v roli prezidenta suverénní a demokratické republiky stvrzuje ve Spojených státech vstup své země do Severoatlantické aliance. „Dává nám to naději, že naše země už nikdy nepodlehne ani nebude obětována,“ řekl tehdy s odkazem na mnichovský diktát a sovětskou okupaci. Česko spolu s Polskem a Maďarskem se staly členy NATO přesně před dvaceti lety, 12. března 1999.

Vpád vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 považuje dnes sice většina politických stran za jasný akt agrese, pro komunistickou stranu jde ale stále o choulostivé téma. Místopředseda KSČM Stanislav Grospič polemizoval v debatě zástupců politických stran v Událostech, komentářích s termínem okupace, upozornil, že „tady nebyl žádný protektor, žádné direktivy“.

Po 22 letech by se v Česku mohla změnit pravidla voleb do Senátu. Pokud dnes hlasování nemá jasného vítěze, jdou lidé k urnám s týdenním odstupem ještě jednou. Nově část politiků prosazuje jen jedno kolo s odůvodněním, že to zvýší zájem lidí o volby. Změnu slibuje programové prohlášení současné vlády v demisi a počítá s ní i připravovaná koalice ANO a ČSSD.

Vláda Bohuslava Sobotky sice jako teprve třetí v historii dokončila celý čtyřletý mandát, samotná ČSSD ovšem ve sněmovních volbách pohořela. Podle senátora Jiřího Dienstbiera (ČSSD), který v kabinetu zastával tři roky post ministra pro lidská práva a menšiny, doplatila na dřívější kauzy některých členů. Navíc prý byli sociální demokraté nesrozumitelní v otázkách evropské integrace či migrační krize.