Zavedení klouzavého mandátu – ministr se vzdá svého mandátu poslance a zastoupí ho náhradník – nyní závisí na postoji Senátu. Sněmovna tuto změnu vesměs podporuje; horní komora ji neodmítá, ale na oplátku požaduje, aby poslanci podpořili změny v ústavě týkající se pozice prezidenta. Najít kompromis se parlamentu zatím nedaří.
Klouzavý mandát výměnou za snadnější žalobu na prezidenta? Parlament jedná o změnách ústavy
Události: Sněmovna a Senát jednají o změnách ústavy (zdroj: ČT24)
Dnes platí, že pokud se poslanec stane ministrem, jeho sněmovní křeslo zůstane prázdné – ale jen proto, že zasedne ve vládní lavici. Do budoucna by ale mohlo patřit náhradníkovi, tak jako v Rakousku. Jde ovšem o změnu ústavy a ačkoliv se zdá, že ve sněmovně tento návrh podporu má, třípětinová podpora senátorů je zatím nejistá.
Změnu podporuje například premiér a šéf nejsilnější strany ANO Andrej Babiš. „Požádal jsem pana Jaroslava Faltýnka (předsedu poslaneckého klubu), aby to nějak popostrčil, aby se to dostalo do dalšího čtení,“ řekl.
Pro změnu ústavy je i koaliční ČSSD. „Aby se vykonával stoprocentně poslanecký mandát, nebo stoprocentně ministerský úřad, to se nám líbí. Bude na každém ministrovi, aby se rozhodl, jestli to dokáže skloubit,“ uvedla Kateřina Valachová (ČSSD) coby předsedkyně poslanecké Stálé komise pro Ústavu České republiky.
Schvalování změn ústavy
Návrh má i podporu opoziční TOP 09. Naopak proti novele je ODS. „Považuji to za špatné řešení. Už teď máme problém, že členové vlády moc nechodí do sněmovny,“ vysvětlil šéf strany Petr Fiala s odkazem na možnost, že by se blokací role „poslanec-ministr“ vládní členové parlamentu ještě vzdálili.
Podobně se vyjádřili i komunisté. „Nevidím to jako přínos, protože rozpor mezi vztahem ministra a sněmovnou se jenom rozšíří,“ tvrdí předseda KSČM Vojtěch Filip, jehož strana vládu ANO a ČSSD podporuje.
Quid pro quo?
Pro klouzavý mandát coby změnu ústavy ale musí zvednout ruku i senátoři. Ti ale podmiňují svoje hlasy tím, aby poslanci podpořili jiné jejich návrhy, třeba na prodloužení funkčního období ústavních soudců na 12 let.
Přejí si také prosadit zjednodušení podání případné žaloby na prezidenta. „Chtěli bychom vést debatu, jak umožnit případné podání takové žaloby, ne pro současnou hlavu státu, ale do budoucna,“ uvedl předseda Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky Jiří Dienstbier (ČSSD).
Požadavky senátorů
Návrhy senátorů ale část poslanců odmítá. „Hnutí ANO sdělilo, že v tomto volební období není pro žádné změny pravomocí, co se týče prezidenta. My také nejsme pro žádné změny pravomocí,“ shrnul předseda SPD Tomio Okamura.
I přesto, že se nedaří komorám parlamentu najít kompromis, ani jedna ze stran svou snahu o změnu ústavy nevzdává. Komise pro ústavu totiž čeká ještě řada společných jednání. Návrh na zavedení klouzavého mandátu chce ta sněmovní té senátní poslat nejpozději začátkem příštího roku.
„Neberu to jako něco za něco. Jestli má jedna komora pocit, že může zlepšit své fungování, tak dobře, ta druhá by to měla respektovat. Ale chovejme se na obě strany stejně,“ dodal předseda senátorského klubu Miloš Vystrčil (ODS).