K poslaneckému návrhu na zavedení klouzavého mandátu se Babišova vláda postavila neutrálně. Na brífinku po jednání kabinetu to řekl ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO). Podle návrhu Pirátů by členové vlády po dobu svého působení v kabinetu nesměli být zároveň členy Poslanecké sněmovny. Na dočasnou dobu by tak za ně do sněmovny zasedl náhradník.
Ke klouzavému mandátu se vláda postavila neutrálně. Za ministry by do sněmovny nastoupili náhradníci
Události: Ke klouzavému mandátu se vláda postavila neutrálně (zdroj: ČT24)
„(Vláda) obecně podporuje zavedení klouzavého mandátu, nicméně provedení poslaneckého návrhu vnímá jako problematické zejména z toho důvodu, že se zaměňuje zánik mandátu a jeho opětovný vznik s pozastavením výkonu práce poslance,“ řekl po zasedání vlády Kněžínek.
Kabinet podle něj poskytne maximální součinnost sněmovně s případnými úpravami v průběhu dalšího legislativního procesu.
Návrh ústavní změny připravili Piráti; získali pro něj podporu poslanců SPD, STAN i vládního hnutí ANO, které obdobnou změnu ústavy slibovalo předloni ve volebním programu. Premiér Andrej Babiš (ANO) se pro zavedení klouzavého mandátu opětovně vyslovil naposledy počátkem loňského prosince.
Piráti chtějí klouzavým mandátem řešit absenci ministrů na schůzích sněmovny
Zavedení klouzavého mandátu by znamenalo, že za poslance, který se stane členem vlády, by nastoupil náhradník. V případě ukončení angažmá v kabinetu by člen vlády získal poslanecký mandát zpět na zbytek funkčního období.
Piráti chtějí návrhem řešit hlavně absenci členů vlády při schůzích Poslanecké sněmovny. V letech 2013 až 2017 se podle Pirátů ministři zúčastnili v průměru jen 54 procent hlasování ve sněmovně, zatímco ostatní poslanci 77 procent.
Ze členů současné vlády má nejnižší účast na jednání dolní komory premiér Andrej Babiš (32,6 procenta), dále pak sociální demokraté – ministři kultury Antonín Staněk (50,1 procenta) a vnitra Jan Hamáček (58,2 procenta).
Volební program ANO počítal se zavedením klouzavého mandátu také pro ministry z řad senátorů. Není ale zřejmé, jak by to bylo možné realizovat vzhledem k tomu, že senátoři s ohledem na většinový systém voleb do horní komory náhradníky nemají, a pokud některý z nich skončí, jeho nástupce musí vzejít z doplňovacích voleb.