Klouzavý mandát se opět stal předmětem diskusí v kuloárech Poslanecké sněmovny. Piráti připravili návrh, podle něhož by členové vlády neměli být zároveň poslanci, dokud budou zastávat vládní funkci. Podepsalo jej 46 poslanců včetně zástupců ANO, SPD a STAN. Zdrženlivější jsou k předloze lidovci nebo občanští demokraté.
Piráti chtějí klouzavé mandáty, připravili návrh. Pro jsou i poslanci za ANO, SPD a STAN
3 minuty
Události: 46 poslanců se podepsalo pod zavedení klouzavého mandátu
Zavedení klouzavého mandátu by znamenalo, že za poslance, který se stane členem vlády, by nastoupil náhradník. V případě ukončení angažmá v kabinetu ministrů by člen vlády získal poslanecký mandát zpět na zbytek funkčního období.
- Z členů současné vlády má nejnižší účast na jednání dolní komory Babiš (32,6 procenta), dále pak sociální demokraté – ministři kultury Antonín Staněk (50,1 procenta) a vnitra Jan Hamáček (58,2 procenta). Naopak více než čtyřpětinovou průměrnou poslaneckou účast mají ministr životního prostředí Richard Brabec a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (oba ANO).
Podle předkladatelů návrhu by členové vlády dostali víc času na svůj resort a vyřešila se absence ministrů při schůzích sněmovny.
V letech 2013 až 2017 se podle Pirátů ministři účastnili v průměru jen 54 procent hlasování ve sněmovně, zatímco ostatní poslanci 77 procent. „Pokud stanovíme rozumná pravidla, doufáme, že v čase, kdy je jejich přítomnost nezbytná, se budou jednání účastnit,“ uvedl šéf pirátského klubu Jakub Michálek.
Michálek vyčíslil, že ministři by museli ve sněmovně v případě schválení návrhu trávit asi třetinu času v porovnání se současným stavem. „Zavedení klouzavého mandátu posílí princip dělby moci a náležité kontroly vlády sněmovnou,“ míní rovněž.
„Ministři nestíhají svou práci, nejsou schopni se dostavit na důležitá hlasování, účast na interpelacích je v podstatě tristní,“ shrnul své důvody pro podporu návrhu předseda SPD Tomio Okamura. „Ministr nemůže plnohodnotně vykonávat práci poslance,“ připojil se místopředseda klubu ANO Jan Volný.
Podpis pod novelu připojili i Starostové a nezávislí, kteří dodávají, že při debatě o Ústavě si umí představit i další úpravy. Svůj postoj ještě nemají vyjasněný sociální demokraté, kteří by se však spíše mohli přiklonit pro.
Proti je KDU-ČSL a ODS
Klouzavý mandát se nelíbí lidovcům. Konstatují, že nikdy není jisté, jak dlouho člen vlády ve funkci zůstane, a tedy jak dlouhou dobu bude náhradník působit jako poslanec. „Může skončit po třech měsících nebo půl roce. Je tam velká míra nejistoty jak pro poslance, tak pro zaměstnavatele,“ upozornil předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek.
Proti je také ODS. „Předkládání zákonů a jejich vysvětlování je alfa a omega, bez toho to nejde. Stejně v Poslanecké sněmovně musí vystupovat,“ vyjádřil svůj názor místopředseda občanských demokratů Martin Kupka.
Postoj k novele chtějí ve svých klubech probrat ještě komunisté a TOP 09.
Experti, které si předloni sezval k případným změnám ústavy tehdejší ministr pro legislativu Jan Chvojka (ČSSD), možnost zavedení klouzavého mandátu odmítli. Není jisté, zda by s ohledem na rozdílné složení sněmovny a Senátu horní komora s takovouto ústavní změnou souhlasila. Na změnách Ústavy se musí obě komory shodnout, aby byly přijaty.
ANO chtělo i klouzavé mandáty pro senátory
Obdobnou změnu ústavy, tedy zavedení klouzavého mandátu pro ministry, slibovalo předloni ve volebním programu vládní hnutí ANO. Premiér Andrej Babiš (ANO) se opětovně vyslovil pro takovouto změnu naposledy počátkem loňského prosince.
Volební program ANO počítal i se zavedením klouzavého mandátu pro členy vlády z řad senátorů. Není ale zřejmé, jak by to bylo možné realizovat vzhledem k tomu, že senátoři s ohledem na většinový systém voleb do horní komory náhradníky nemají, a pokud některý z nich skončí, jeho nástupce musí vzejít z doplňovacích voleb.
