Svoboda a přímá demokracie

Europarlamentní frakce Identita a demokracie (ID) ve čtvrtek s okamžitou platností vyloučila Alternativu pro Německo (AfD) ze svých řad, důvodem jsou skandály týkající se volebního lídra strany Maximiliana Kraha. Podle TV Welt se chce německá strana odvolat. Europoslanci AfD se neúspěšně pokoušeli vyloučení celé strany zabránit tím, že vedení ID navrhli vyškrtnout z frakce jen Kraha.

Opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) si na celostátní konferenci zvolilo nové vedení. Funkci předsedy obhájil lídr a zakladatel hnutí Tomio Okamura, získal 88 procent hlasů. I předsednictvo strany zůstává beze změny, včetně místopředsedy Radima Fialy. V úvodu programu přítomní drželi minutu ticha za zesnulého poslance hnutí Jaroslava Baštu, poté zazněla zdravice bývalého prezidenta Miloše Zemana, následovaly projevy předsedy a místopředsedy strany. Na konferenci vystoupí i kandidáti do evropských voleb.

Vláda pravděpodobně zvýší pro příští rok minimální mzdu o 1600 korun na 18 900. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů připomněl svůj požadavek na zvýšení o 2200 korun. Poslankyně Lucie Šafránková (SPD) se vyslovila pro zavedení automatické valorizace.

Opozice požaduje růst důchodů nad rámec vládou schválené valorizace. Své návrhy připravují hnutí ANO i SPD. Měsíčně by přidaly další stovky korun. V současnosti zákon počítá s navýšením o 360 korun od ledna příštího roku. Vyšší růst by podle vládních stran jen prohloubil zadlužení Česka.

Hnutí SPD a Trikolora uzavřela dohodu o spolupráci ve volbách 2024. Společný postup se tak bude týkat voleb do Evropského parlamentu, třetiny Senátu a krajských zastupitelstev. Podle předsedy sněmovní SPD Tomia Okamury má spojení těchto politických uskupení zabránit propadávání hlasů. Na brífinku u příležitosti podpisu společného memoranda zmínil, že „jde jen o začátek procesu, který má spojit síly dalších stran a osobností vlasteneckých sil.“

Vládní konsolidační balíček počítá mimo jiné s omezením peněz na platy ústavních činitelů a státních zaměstnanců. Některé úřady si přitom už dnes stěžují na nedostatek lidí i na to, že volná místa nemůžou kvůli nízkým platům obsadit či že noví pracovníci svá místa zase brzy opouštějí. Například soudy a státní zastupitelství od podzimu mluví o hrozícím kolapsu. Zaměstnanci v justici mají navzdory úsporám od ministra financí příslib zvýšení platů, které jsou pod úrovní zbytku státní správy.

Opoziční hnutí nebojují s koalicí, ale proti sobě o větší pozornost, uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) k pokusu o její odvolání z čela dolní komory. V Interview ČT24 podotkla, že se koalice snaží s opozicí dohodnout. Plánuje například změnit interpelace tak, aby měla opozice větší prostor a neblokovala jednací dny.

Projev prezidenta Petra Pavla při inauguraci rozdělil koalici a opozici. Zástupci vládních stran nového prezidenta vesměs chválili a vyzdvihovali jeho snahu spolupracovat. Politici z opozice naopak často zmiňovali, že je projev nemile překvapil, a zaměřili se především na to, jak se prezident postaví k valorizaci důchodů.

Kandidát na pražského primátora Bohuslav Svoboda (ODS) chce po svém zvolení do čela metropole zůstat řadovým poslancem. Své funkce ve sněmovních výborech dá k dispozici, odstoupit chce také z místa přednosty gynekologické kliniky. Rezignuje i na členství ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Vláda připravuje novou energetickou koncepci. Ministr průmyslu Josef Síkela (za STAN) dokončuje její základní teze, které chce předložit kabinetu. Soustředit se chce hlavně na úpravu využívaných zdrojů energie, aby Česko nebylo tak závislé na Rusku. O takovém plánu mluvil premiér Petr Fiala (ODS) už loni na jaře, agendu ale změnila válka na Ukrajině.

Možnost vybírat nového prezidenta i korespondenčně definitivně padá. Zákon, který by usnadnil hlasování Čechům v zahraničí, prosazuje vládní koalice, opozice je ale proti a hnutí  ANO i SPD ve sněmovně dávají najevo, že jsou připravena normu blokovat i dál. Do výběru nástupce Miloše Zemana v nejvyšší ústavní funkci už se celý legislativní proces reálně stihnout nedá.

Vedení Olomouce složené ze čtyř stran bylo v končícím volebním období až na výjimky kompaktní a podařilo se mu i mírně snížit zadlužení města, které patří k největším v Česku. Navzdory plánům nicméně Olomouc rezignovala na dotažení nového parkovacího systému, nepodařila se ale ani slibovaná stavba nového zimního stadionu a druhé ledové plochy. Spolu s revitalizací zchátralé tržnice budou právě nedodělky z končícího volebního období tématy nadcházejících voleb a dalších čtyř let.

Po čtyřech letech voliči rozhodnou o novém složení zlínského zastupitelstva. Zatímco dosluhující vedení města zacílilo na parkování v centru a opravilo tržiště Pod Kaštany, rekonstrukci Velkého kina se zahájit nepodařilo – a na nové zastupitelstvo čeká i otázka zimního stadionu.

V Liberci vládla v uplynulých čtyřech letech stabilní koalice Starostů pro Liberecký kraj (SLK), ANO a ODS. Za své největší úspěchy považuje nový územní plán, vybudování kanceláře městského architekta nebo opravu Liebiegova paláce. Bez rekonstrukce naopak stále zůstává městský bazén a noví zastupitelé se budou muset vyrovnat i s prudkým růstem cen energií, což se promítne do výdajů na školy či MHD.

Konflikt na Ukrajině se dotkne i českého státního rozpočtu. Sněmovna ho sice zřejmě tento týden schválí, ale během pár měsíců bude potřeba jeho novela, shodují se někteří koaliční ministři. Kvůli válce a uprchlíkům totiž čekají stát mimořádné miliardové výdaje, s nimiž současný návrh nepočítá.

Senátem vetovaná novela pandemického zákona se vrátila do sněmovny. Politici připouštěli v dolní komoře dlouhou debatu, předchozí schvalování trvalo kvůli obstrukcím poslanců SPD více než 35 hodin. I v úterý odpoledne zahájilo hnutí SPD obstrukce, předseda Tomio Okamura využil svého přednostního práva a mluvil téměř šest hodin. Ani po celé noci se poslanci nedostali k hlasování o podobě programu schůze, která má vést k hlasování o pandemické novele.

Koalice SPOLU tvořená občanskými demokraty, lidovci a TOP 09, která zvítězila v loňských sněmovních volbách, vydala na kampaň 89,8 milionu korun. Téměř tak naplnila povolený limit 90 milionů. Jde o nejvyšší částku ze všech kandidujících. Finanční hranice je stejná pro koalice i strany, přiblížilo se k ní také hnutí ANO. SPD vyšly volby na necelých šestasedmdesát milionů. Zprávu o financování kampaně musely kandidující strany a koalice do pondělí odevzdat Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, jinak by jim hrozila pokuta.

Do říjnových voleb zbývá zhruba měsíc a končící volební období vede k bilancování, co stávající vláda ze svého programového prohlášení splnila. Koaliční lídři přiznávají, že ne všechny priority se podařilo dokončit, obecně jsou ale spokojení. Jednou z největších výhrad opozice je prohlubující se zadlužování státu.

Už přes dva roky dostávají zaměstnanci náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Ke konci letošního června bylo zhruba o třetinu víc ukončených neschopenek než před změnou systému. Vliv na to měl i koronavirus. Většina současných sněmovních stran se shoduje, že karenční doba by se obnovit neměla.

Odměny pěstounů zřejmě vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy. Stoupnout také mají státní příspěvky na dítě pro takzvané klokánky, schválila sněmovna. Na návrh skupiny zákonodárců v čele s pirátkou Olgou Richterovou dolní komora předlohou prakticky zrušila takzvané kojenecké ústavy, když do budoucna stanovila až na výjimky věkovou hranici pro ústavní péči o děti. Novelu nyní dostanou k posouzení senátoři. Ke jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) se mají poslanci sejít v pátek třináctého srpna. Mimořádnou schůzi svolal předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). O svolání schůze požádala opoziční koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09).

Volby do Poslanecké sněmovny by v květnu vyhrála podle průzkumu agentury Median koalice Pirátů a hnutí STAN. Druhé místo obsadilo hnutí ANO a na třetí pozici skončila koalice Spolu. Do sněmovny by se dostalo také hnutí SPD, ČSSD a komunisté. Ve srovnání s dubnem klesla podpora Pirátů a Starostů, ANO si naopak polepšilo.

Pořad Reportéři ČT před šesti lety ukázal, že v Česku vznikají ozbrojené organizace, které vyjadřují loajalitu ruskému autoritářskému režimu a neváhaly by obrátit zbraně proti vlastní vládě. Někteří jejich členové si přitom zajeli osvojit bojové zkušenosti na východoukrajinský Donbas, kde trvá konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, prostřednictvím proruských separatistů. Těšili se také podpoře některých vrcholných politiků, a to například z KSČM nebo SPD. Reportáž natočil Ondřej Golis a Karel Vrána.

Koalicí zmítá spor o minimální mzdu. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že navrhne pro příští rok zvýšení z nynějších 15 200 na víc než 16 tisíc korun. S tím nesouhlasí ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která chce shodu odborů a zaměstnavatelů. Zástupci firem připouštějí růst nanejvýš o pětistovku. Odbory budou chtít výrazně víc.

Průměrný důchod by mohl v příštím roce vzrůst o 450 korun – to v případě, že vláda penze zvýší jen o zákonem nařízenou částku. ČT to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Se zvýšením důchodů o necelá tři procenta, tedy o 450 korun, počítá takzvaný Konvergenční program. Kabinet ho projedná v pondělí a během týdne odešle do Bruselu. Celkový schodek veřejných financí podle vlády v příštím roce dosáhne 370 miliard korun. Ekonomika zpomalila, výdaje rostou, ale snižují se daně.