Koalice SPOLU dala na kampaň 89,8 milionu. Téměř celou povolenou částku

Nahrávám video
Události: Koalice SPOLU dala za sněmovní kampaň téměř devadesát milionů
Zdroj: ČT24

Koalice SPOLU tvořená občanskými demokraty, lidovci a TOP 09, která zvítězila v loňských sněmovních volbách, vydala na kampaň 89,8 milionu korun. Téměř tak naplnila povolený limit 90 milionů. Jde o nejvyšší částku ze všech kandidujících. Finanční hranice je stejná pro koalice i strany, přiblížilo se k ní také hnutí ANO. SPD vyšly volby na necelých šestasedmdesát milionů. Zprávu o financování kampaně musely kandidující strany a koalice do pondělí odevzdat Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, jinak by jim hrozila pokuta.

Z celkové částky 89,8 milionu korun přispěla u SPOLU TOP 09 jako koaliční partner podle zprávy na volební kampaň 15,9 milionu korun, KDU-ČSL pak 22,5 milionu korun. Na občanské demokraty tak ve společném rozpočtu kampaně připadlo 51,4 milionu korun. Formou daru získala koalice na kampaň 18,9 milionu korun, 3,4 milionu korun tvořila bezúplatná plnění. Zprávu o financování kampaně podepsal předseda ODS a premiér Petr Fiala.

SPOLU (koalice složená z ODS, KDU-ČSL, TOP 09) získala ve volbách 27,79 procenta hlasů. Koalice utvořila novou vládu s Piráty a Starosty a nezávislými (STAN). Na jedno získané křeslo ve sněmovně tak koalice vynaložila téměř milion a čtvrt.

„Mířili jsme k zákonnému limitu, nevyčerpali jsme ho asi o dvě stě třicet tisíc. Jak jsme předpokládali, tak jsme to zvládli,“ uvedl pro ČT24 ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Piráti se na kampani podíleli vyšší částkou než STAN

Koalici Pirátů a Starostů a nezávislých (STAN) stála podle zprávy o financování kampaně loňská sněmovní kampaň 81,3 milionu korun. O čtyři roky dříve při samostatné kandidatuře utratily oba subjekty v součtu o 8,3 milionů korun méně.

Při loňské společné kandidatuře se Piráti podle koaliční dohody se STAN na kampani podíleli z větší části. Z vlastních zdrojů se zavázali na společnou kampaň přispět třiatřiceti miliony korun, Starostové šestnácti miliony. Jejich koalice skončila třetí za SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a ANO. Kvůli preferenčním hlasům však získal STAN velkou většinu z 37 mandátů, Piráti mají nově jen čtyřčlenný poslanecký klub.

ANO vyšla na několik milionů Babišova kniha

Hnutí ANO, které skončilo ve sněmovních volbách druhé, vynaložilo na kampaň podle zprávy o 87,6 milionu korun, zhruba o tři miliony více než v roce 2017. Na několik milionů vyšla kniha Sdílejte, než to zakážou!, kterou předseda hnutí Andrej Babiš vydal v létě. Obsahovala mimo jiné jeho vizi obnovy České republiky po koronavirové pandemii nebo kritiku pirátské strany.

Volební dopis tehdejšího premiéra Babiše stál téměř pět milionů korun. Milionové částky šly na mediální a on-line kampaň, tištěnou reklamu, reklamní plochy či na tisk a roznos volebních novin. Hnutí si podle zprávy nevzalo na financování kampaně úvěr. Na peněžitých darech obdrželo zhruba milion korun, přičemž v roce 2017 takto získalo přes sedmnáct milionů. 

SPD dala na volební kampaň o 40 milionů víc než v roce 2017

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) vynaložilo na kampaň 75,9 milionu korun, o více než 40 milionů víc než v roce 2017, kdy částka činila 33,2 milionu. Vyplývá to ze zprávy o financování kampaně. Mezi nejdražší položky v kampani se řadí tisk a distribuce stranických novin nebo pronájem reklamních ploch.

Další vyšší náklady si vyžádaly plánování a organizace akce Český jarmark, v němž SPD nabízela potraviny za nižší ceny než v kamenných obchodech, nebo různé reklamní, plakátovací či mediální a on-line kampaně. Hnutí si vzalo na financování kampaně krátkodobý bankovní úvěr pět milionů korun. Na peněžitých darech získalo 3,1 milionu korun.

Ve volbách dostala SPD 9,56 procenta hlasů, což stačilo k zisku 20 poslaneckých křesel. Hnutí opět zůstalo v opozici. Na jeden poslanecký mandát tak SPD vynaložila zhruba tři miliony a osm set tisíc korun, třikrát víc než hnutí ANO.

ČSSD dala na neúspěšnou kampaň přes padesát milionů

ČSSD uvedla, že dala na loňskou sněmovní kampaň téměř 54,4 milionu korun, což je zhruba o jednatřicet milionů korun méně než o čtyři roky dříve, kdy měla nejdražší kampaň ze všech kandidujících stran, ale za 7,27 procenta hlasů získala jen patnáct mandátů. Loni pokles pokračoval a strana poprvé nepřekročila zákonnou pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny.

Nový předseda ČSSD Michal Šmarda si jako jeden z cílů stanovil řešení špatné ekonomické situace strany. Prosincový sjezd rozhodl, že financování kampaně prověří stranická kontrolní komise, protože schválený rozpočet byl podle některých delegátů překročen asi o deset milionů korun.

ČSSD v tomto volebním období získá od státu 62,6 milionu oproti 130,8 milionu z toho minulého. Tíží ji i soud s dědici právníka Zdeňka Altnera o odměnu za zastupování strany ve sporu o Lidový dům. Podle dřívějšího verdiktu měla Altnerovi vyplatit 18,5 milionu korun a smluvní pokutu 318 milionů korun. Nejvyšší soud ale vrátil spor na začátek.  

Komunisté použili dary

Komunisté, kteří v říjnových sněmovních volbách propadli a opustili poslanecké řady, uvedli ve zprávě, že vydali na kampaň 31,7 milionu korun. Je to méně než polovina zákonného limitu a podobná částka, s jakou hospodařili před volbami 2017. Tenkrát utratili 28,83 milionu korun. 

Na kampaň použili komunisté dary ve výši 694 tisíc korun, milion korun tvořila bezúplatná plnění a kandidáti přispěli částkou 685 tisíc korun. Z toho 388 tisíc zaplatila jako kandidátka poslankyně Hana Aulická Jírovcová, která v prosinci oznámila, že opouští KSČM a letos chce kandidovat do Senátu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 25 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 5 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...