Koalice SPOLU dala na kampaň 89,8 milionu. Téměř celou povolenou částku

Nahrávám video
Události: Koalice SPOLU dala za sněmovní kampaň téměř devadesát milionů
Zdroj: ČT24

Koalice SPOLU tvořená občanskými demokraty, lidovci a TOP 09, která zvítězila v loňských sněmovních volbách, vydala na kampaň 89,8 milionu korun. Téměř tak naplnila povolený limit 90 milionů. Jde o nejvyšší částku ze všech kandidujících. Finanční hranice je stejná pro koalice i strany, přiblížilo se k ní také hnutí ANO. SPD vyšly volby na necelých šestasedmdesát milionů. Zprávu o financování kampaně musely kandidující strany a koalice do pondělí odevzdat Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, jinak by jim hrozila pokuta.

Z celkové částky 89,8 milionu korun přispěla u SPOLU TOP 09 jako koaliční partner podle zprávy na volební kampaň 15,9 milionu korun, KDU-ČSL pak 22,5 milionu korun. Na občanské demokraty tak ve společném rozpočtu kampaně připadlo 51,4 milionu korun. Formou daru získala koalice na kampaň 18,9 milionu korun, 3,4 milionu korun tvořila bezúplatná plnění. Zprávu o financování kampaně podepsal předseda ODS a premiér Petr Fiala.

SPOLU (koalice složená z ODS, KDU-ČSL, TOP 09) získala ve volbách 27,79 procenta hlasů. Koalice utvořila novou vládu s Piráty a Starosty a nezávislými (STAN). Na jedno získané křeslo ve sněmovně tak koalice vynaložila téměř milion a čtvrt.

„Mířili jsme k zákonnému limitu, nevyčerpali jsme ho asi o dvě stě třicet tisíc. Jak jsme předpokládali, tak jsme to zvládli,“ uvedl pro ČT24 ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Piráti se na kampani podíleli vyšší částkou než STAN

Koalici Pirátů a Starostů a nezávislých (STAN) stála podle zprávy o financování kampaně loňská sněmovní kampaň 81,3 milionu korun. O čtyři roky dříve při samostatné kandidatuře utratily oba subjekty v součtu o 8,3 milionů korun méně.

Při loňské společné kandidatuře se Piráti podle koaliční dohody se STAN na kampani podíleli z větší části. Z vlastních zdrojů se zavázali na společnou kampaň přispět třiatřiceti miliony korun, Starostové šestnácti miliony. Jejich koalice skončila třetí za SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a ANO. Kvůli preferenčním hlasům však získal STAN velkou většinu z 37 mandátů, Piráti mají nově jen čtyřčlenný poslanecký klub.

ANO vyšla na několik milionů Babišova kniha

Hnutí ANO, které skončilo ve sněmovních volbách druhé, vynaložilo na kampaň podle zprávy o 87,6 milionu korun, zhruba o tři miliony více než v roce 2017. Na několik milionů vyšla kniha Sdílejte, než to zakážou!, kterou předseda hnutí Andrej Babiš vydal v létě. Obsahovala mimo jiné jeho vizi obnovy České republiky po koronavirové pandemii nebo kritiku pirátské strany.

Volební dopis tehdejšího premiéra Babiše stál téměř pět milionů korun. Milionové částky šly na mediální a on-line kampaň, tištěnou reklamu, reklamní plochy či na tisk a roznos volebních novin. Hnutí si podle zprávy nevzalo na financování kampaně úvěr. Na peněžitých darech obdrželo zhruba milion korun, přičemž v roce 2017 takto získalo přes sedmnáct milionů. 

SPD dala na volební kampaň o 40 milionů víc než v roce 2017

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) vynaložilo na kampaň 75,9 milionu korun, o více než 40 milionů víc než v roce 2017, kdy částka činila 33,2 milionu. Vyplývá to ze zprávy o financování kampaně. Mezi nejdražší položky v kampani se řadí tisk a distribuce stranických novin nebo pronájem reklamních ploch.

Další vyšší náklady si vyžádaly plánování a organizace akce Český jarmark, v němž SPD nabízela potraviny za nižší ceny než v kamenných obchodech, nebo různé reklamní, plakátovací či mediální a on-line kampaně. Hnutí si vzalo na financování kampaně krátkodobý bankovní úvěr pět milionů korun. Na peněžitých darech získalo 3,1 milionu korun.

Ve volbách dostala SPD 9,56 procenta hlasů, což stačilo k zisku 20 poslaneckých křesel. Hnutí opět zůstalo v opozici. Na jeden poslanecký mandát tak SPD vynaložila zhruba tři miliony a osm set tisíc korun, třikrát víc než hnutí ANO.

ČSSD dala na neúspěšnou kampaň přes padesát milionů

ČSSD uvedla, že dala na loňskou sněmovní kampaň téměř 54,4 milionu korun, což je zhruba o jednatřicet milionů korun méně než o čtyři roky dříve, kdy měla nejdražší kampaň ze všech kandidujících stran, ale za 7,27 procenta hlasů získala jen patnáct mandátů. Loni pokles pokračoval a strana poprvé nepřekročila zákonnou pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny.

Nový předseda ČSSD Michal Šmarda si jako jeden z cílů stanovil řešení špatné ekonomické situace strany. Prosincový sjezd rozhodl, že financování kampaně prověří stranická kontrolní komise, protože schválený rozpočet byl podle některých delegátů překročen asi o deset milionů korun.

ČSSD v tomto volebním období získá od státu 62,6 milionu oproti 130,8 milionu z toho minulého. Tíží ji i soud s dědici právníka Zdeňka Altnera o odměnu za zastupování strany ve sporu o Lidový dům. Podle dřívějšího verdiktu měla Altnerovi vyplatit 18,5 milionu korun a smluvní pokutu 318 milionů korun. Nejvyšší soud ale vrátil spor na začátek.  

Komunisté použili dary

Komunisté, kteří v říjnových sněmovních volbách propadli a opustili poslanecké řady, uvedli ve zprávě, že vydali na kampaň 31,7 milionu korun. Je to méně než polovina zákonného limitu a podobná částka, s jakou hospodařili před volbami 2017. Tenkrát utratili 28,83 milionu korun. 

Na kampaň použili komunisté dary ve výši 694 tisíc korun, milion korun tvořila bezúplatná plnění a kandidáti přispěli částkou 685 tisíc korun. Z toho 388 tisíc zaplatila jako kandidátka poslankyně Hana Aulická Jírovcová, která v prosinci oznámila, že opouští KSČM a letos chce kandidovat do Senátu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Část evropských zemí pokutuje za kamery v autě, problémem mohou být i aplikace

Palubní kamery v autech jsou v tuzemsku běžná věc, která může pomoci třeba při vyšetřování nehod a dalších incidentů. V zahraničí však řidičům hrozí za kameru a pořizování záznamu vysoké pokuty. Zejména Německo a Rakousko přistupují k jejich používaní přísně. Motoristé mohou zaplatit v přepočtu několik desítek tisíc korun i za používání některých funkcí navigace.
před 4 hhodinami

EET 2.0 se spustí příští rok. Pro nejmenší podnikatele nebude povinná

Stát zavede nový systém evidence tržeb EET 2.0 od ledna příštího roku, nejprve v pilotním režimu, oznámila ve středu ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Součástí návrhu bude výjimka EET OFF, určená pro nejmenší podnikatele. Zavedení EET 2.0 si Schillerová vytkla jako jeden ze svých cílů v boji se šedou ekonomikou a s daňovými úniky.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ústavní soud vyhověl ženě zneužívané otčímem jen částečně, rozsudky nezrušil

Ústavní soud (ÚS) částečně vyhověl stížnosti ženy z Vysočiny, kterou několik let sexuálně zneužíval otčím. Obecné soudy porušily podle ústavních soudců právo stěžovatelky na soudní ochranu, návrh na zrušení rozsudků okresního a krajského soudu však zamítli. Čtyřletý nepodmíněný trest spojený s náhradou nemajetkové újmy 600 tisíc korun je dle soudu sice mírný, ale extrémně nevybočuje do té míry, aby musel ÚS zasáhnout, řekl ve středu při vyhlášení soudce zpravodaj Jan Svatoň.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Metnar chce snížit věkovou hranici trestní odpovědnosti

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) je pro snížení věkové hranice trestní odpovědnosti pod současných patnáct let. Zároveň chce zvýšit trestní sazby u trestných činů, kterých se v Česku nejčastěji dopouštějí cizinci, a odstrašit je tím od jejich dalšího páchání, uvedl ve středu. Na tiskové konferenci k prioritám resortu zmínil také personální stabilizaci bezpečnostních sborů či komplexní novelu cizinecké legislativy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Policie chce v hlavní větvi brněnské bytové kauzy poslat před soud čtyři lidi

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) navrhli obžalovat čtyři lidi v souvislosti s brněnskou bytovou kauzou. Obvinění podle policie manipulovali v letech 2020 až 2022 přidělování městských bytů a nebytových prostor v Brně a přijímali za to úplatky, sdělil České televizi náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš. Vyšetřovatelé viní dva lidi z účasti na organizované zločinecké skupině, ze zneužití pravomoci úřední osoby a z přijetí úplatku. Další dva lidé pak dle policie s přijetím úplatku pomáhali.
před 9 hhodinami

Dodávky pomoci Ukrajině jsou čím dál nebezpečnější, uvádějí humanitární organizace

České humanitární organizace loni pomohly 880 tisícům Ukrajinců. Informovali o tom zástupci organizací, podle nichž jsou dodávky pomoci stále nebezpečnější. Za čtyři roky od začátku plnohodnotné ruské invaze vybrali Češi na humanitární pomoc napadené zemi přes 3,4 miliardy korun, dodaly organizace. Už dříve upozornily, že aktuální návrh státního rozpočtu podporu Ukrajiny výrazně omezuje. Podle organizace Dárek pro Putina roste podpora Čechů pro nákup zbraní pro bránící se zemi.
před 12 hhodinami

Červený povede resort „jak se sluší a patří“, tvrdí Šťastný. Svárovská mluví o nevhodnosti Motoristů

Jmenování nominanta Motoristů Igora Červeného ministrem životného prostředí předpokládá prezident Petr Pavel v pondělí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) hájí nového kandidáta, dle něj bude řídit resort „jak se sluší a patří“. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí Gabriely Svárovské (Zelení, klub Pirátů) je jakýkoli kandidát Motoristů do čela tohoto resortu nevhodný. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Do čela Lesů ČR se vrací Vojáček

Generálním ředitelem státního podniku Lesy České republiky (LČR) bude Josef Vojáček. Podnik vedl již v letech 2018 až 2021, tedy v době druhé vlády premiéra Andreje Babiše (ANO). Dosavadního generálního ředitele Dalibora Šafaříka ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) odvolal 14. ledna.
před 15 hhodinami
Načítání...