Hana Aulická Jírovcová

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Most postoupili Jan Paparega (ProMOST) a senátorka Alena Dernerová (za SD-SN). Paparegu podpořilo 31,59 procenta voličů, kteří přišli hlasovat, Dernerová získala 31,36 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo přibližně 32,74 procenta voličů, o hlasy usilovalo pět kandidátů. Druhé kolo se uskuteční v pátek 30. září a v sobotu 1. října.

I když je Senát politickou institucí s nejdelší délkou mandátu, konají se volby do horní komory nejčastěji. Každé dva roky proběhne volba třetiny senátorů, kteří pak vykonávají mandát následujících šest let. Řádné volby do Senátu čekají české voliče i letos. První kolo proběhne společně s volbami do obecních zastupitelstev 23. a 24. září. Kdo se se pokusí svůj mandát obhájit, kdo se do něj chce vrátit a kdo naopak v senátních lavicích už nezasedne?

Koalice SPOLU tvořená občanskými demokraty, lidovci a TOP 09, která zvítězila v loňských sněmovních volbách, vydala na kampaň 89,8 milionu korun. Téměř tak naplnila povolený limit 90 milionů. Jde o nejvyšší částku ze všech kandidujících. Finanční hranice je stejná pro koalice i strany, přiblížilo se k ní také hnutí ANO. SPD vyšly volby na necelých šestasedmdesát milionů. Zprávu o financování kampaně musely kandidující strany a koalice do pondělí odevzdat Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, jinak by jim hrozila pokuta.

Předsedkyní KSČM se v sobotu na mimořádném sjezdu na pražském Chodově stala europoslankyně Kateřina Konečná. Zvolena byla v prvním kole s velkou převahou nad protikandidáty. Získala 175 hlasů při kvoru 160. Její protikandidát Josef Skála bral 70 a Hana Aulická Jírovcová, kterou před volbou doporučil odcházející předseda Vojtěch Filip, 63 hlasů. Účastníci sjezdu pak dali při výběru místopředsedů na doporučení nové lídryně.

Ve srovnání s předchozím týdnem vzrostl v sobotu počet nově prokázaných případů covidu o třetinu – z 302 na 409. Celkový počet provedených testů byl srovnatelný, respektive nižší v případě těch antigenních. V přepočtu na sto tisíc obyvatel přibylo za poslední týden třicet případů. Pozvolna ale stále klesá počet pacientů nakažených covidem, kteří jsou v nemocnicích. Je jich 166, z nich třicet je v těžkém stavu.

Zákony, které poslanci schválili na své poslední schůzi, bude Senát projednávat až po sněmovních volbách. Sejít se má ve druhé polovině října. Pokud by s návrhy nesouhlasil, případně je chtěl s úpravami vrátit, znamenalo by to, že se normy už schválit nestihnou. Právě proto poslanci chtěli horní komoře poslat jen ty zákony, které jsou nekonfliktní. Podle šéfa sněmovny Radka Vondráčka (ANO) by neschválení zákona ze strany Senátu mohlo znamenat definitivní konec dotyčné legislativy.

Případná budoucí protiepidemická opatření budou podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové i při týdenním počtu nových onemocnění covidem-19 nad 100 případů na sto tisíc obyvatel hlavně organizační a režimová. Na středečním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví představila tři možné scénáře. Ani při naplněnění toho nejhoršího neplánuje uzavírání žádných provozů, což už dříve potvrdil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Nyní dodal, že se zvažuje například nošení respirátorů v zaměstnání nebo obnovení testů ve firmách.

České republice podle aktuální studie hrozí v budoucnu ještě větší nedostatek všeobecných sester. Zamezit by tomu mohlo přijímání většího počtu studentů. Ukazují to výsledky analýzy Vysoké školy ekonomické a Univerzity Pardubice. „Pokud se v následujících deseti letech nenavýší počet studentů, dojde ke kritickému nedostatku sester,“ říká Martina Šochmanová, prezidentka České asociace sester.

Epidemie covidu a výměny ministrů zdravotnictví zbrzdily některé důležité zdravotnické zákony. Resort například nedokončil novelu o zdravotních službách, která měla přinést nová pravidla pro léčitele nebo proplácení léčby na dálku. Chybět ale budou i jasná pravidla pro takzvaná dříve vyslovená přání pacientů pro případ, že by se už později nemohli vyjádřit. Novela měla také usnadnit předávání těchto dokumentů mezi lékaři.

Odměny pěstounů zřejmě vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy. Stoupnout také mají státní příspěvky na dítě pro takzvané klokánky, schválila sněmovna. Na návrh skupiny zákonodárců v čele s pirátkou Olgou Richterovou dolní komora předlohou prakticky zrušila takzvané kojenecké ústavy, když do budoucna stanovila až na výjimky věkovou hranici pro ústavní péči o děti. Novelu nyní dostanou k posouzení senátoři. Ke jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) se mají poslanci sejít v pátek třináctého srpna. Mimořádnou schůzi svolal předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). O svolání schůze požádala opoziční koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09).

Současní poslanci už nejspíše nestihnou schválit některé zákony. Mezi nimi je například pět týdnů dovolené pro všechny zaměstnance, zavedení digitální daně, zmrazení platů politiků na příští rok nebo zákon zpřísňující lobbing. Celkem jde o 550 bodů. Sněmovna během léta s jejich projednáváním nepočítá. Těsně před volbami bude navíc kvůli odporu Senátu na jejich schválení pozdě.

Zatímco ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje rekordní zvýšení minimální mzdy v příštím roce ze současných 15 200 až na 18 tisíc korun, hnutí ANO to zásadně odmítá – obává se zvýšení nezaměstnanosti. Z toho důvodu prosazuje růst podstatně nižší, v řádu stokorun. Premiér Andrej Babiš (ANO) chce, aby se během podzimu na minimální mzdě dohodly odbory se zástupci zaměstnavatelů. To se ale ještě nikdy v historii Česka nepodařilo.

Důchody v příštím roce vzrostou, ale na konkrétní výši se zatím neshodnou ani vládní strany. Na plošném růstu o 300 korun nad zákonnou valorizaci jsou sice ANO a ČSSD zajednoí, ale sociální demokraté si přejí navíc ještě zvýhodnit ty penzisty, kteří vychovávali děti. Zatím o tom nedokázali koaliční partnery přesvědčit, o čem svědčí hlasování sociálního výboru, který k pozměňovacímu návrhu ČSSD nepřijal stanovisko. Nedoporučil ani žádný jiný z pozměňovacích návrhů.

Do závěrečného čtení v Poslanecké sněmovně míří novela, která má v příštím roce přidat důchodcům. Diskuse poslanců se točila i kolem návrhu Mariana Jurečky (KDU-ČSL), aby se snížily důchody lidem exponovaným za minulého režimu. Celkem poslanci navrhli na dvě desítky pozměňovacích návrhů. Strany se s výjimkou poslanců Pirátů a STAN, kteří jsou pro jednorázový příspěvek, shodují nejméně na třísetkorunové valorizaci, většinou ale chtějí ještě vyšší alespoň pro část penzistů.

Tento týden potvrdil rizikový obrat v šíření koronaviru. Množství odhalených případů se vrací k číslům ze začátku června. Statistici předpokládají, že se epidemická situace bude během léta dál zhoršovat, hlavně kvůli nakažlivějším variantám koronaviru. Pokud tempo výrazně zrychlí, dotkne se to podle ministra zdravotnictví hlavně hromadných akcí. Snížil by se povolený počet účastníků. Opozice ale kritizuje, že vláda nemá konkrétní plán, jak šíření nemoci předejít.

Tím, že poslanci neprojednali návrh na zvýšení valorizace důchodů, zůstává zcela nejasné, o kolik se v příštím roce penze zvednou. Návrh menšinové vlády zřejmě nenajde dostatečnou podporu, protože každá opoziční strana má své vlastní představy, o kolik a jakým způsobem by se měly důchody zvýšit. Navíc poslancům dochází čas na to, aby stihli valorizaci schválit. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) hovoří o mimořádné schůzi, na níž by se poslanci v červenci sešli. Podle předsedy sněmovny Radka Vondráčka (ANO) to však naráží na plánovanou rekonstrukci jednacího sálu.

Zvýšené krizové ošetřovné, které se vyplácelo v epidemii kvůli zavřeným školkám či školám, končí. Od července se bude z nemocenského pojištění poskytovat znovu dřívější nižší částka po kratší dobu podle zákonných pravidel. Informovala o tom Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Od čtvrtka se přestává vyplácet také příspěvek k nemocenské lidem v karanténě či izolaci, tedy takzvaná „izolačka“.

Poslanci na mimořádné schůzi sněmovny svolané z podnětu části opozice projednávali současný stav očkování proti covidu-19 a debatovali o dopadech koronaviru na výuku. Sněmovna se zároveň věnovala i spornému rozdělování evropských peněz nemocnicím a na závěr poslanci diskutovali o Národním plánu obnovy a čerpání peněz z Evropské unie.

Nejvyšší správní soud prohlásil za nezákonné opatření ministerstva zdravotnictví, které nařizovalo povinné nošení respirátorů všude mimo bydliště. Bylo podle něj špatně odůvodněné. Soud se k němu vyjádřil zpětně, již neplatí. Koronavirová epidemie v Česku dále slábne, testy ve středu potvrdily 541 nově nakažených, nejméně za pracovní den od 1. září. Proti minulé středě je počet nově nakažených nižší téměř o třetinu. Na 100 tisíc obyvatel připadá za týden 35 nakažených. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) chce, aby i přes slábnutí epidemie dál fungoval Ústřední krizový štáb. Navrhne, aby se scházel jednou za dva týdny.

Do podzimních sněmovních voleb povede komunistickou stranu znovu Vojtěch Filip. Ústřední výbor na svém jednání v Nymburce hlasoval o jeho odvolání, ale potřebnou dvoutřetinovou většinu Filipovi kritici nesehnali. Ve funkcích zůstali i tři jeho místopředsedové. Kateřinu Konečnou, která na post místopředsedkyně rezignovala, nahradil Milan Krajča. Filip loni ohlásil, že na sjezdu nebude již usilovat o znovuzvolení, sjezd ale KSČM několikrát odložila a nyní je jeho termín až po volbách.

Sněmovna schválila nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty, který mírně zvýhodňuje úspěšnější strany. Dvoučlenné volební koalice budou potřebovat ke vstupu do sněmovny aspoň osm procent hlasů, vícečetné koalice 11 procent. Změnu nyní posoudí Senát. Rozhodujícím hlasováním v Poslanecké sněmovně měla novela volebního zákona „zalepit díry“ vzniklé únorovým škrtáním Ústavního soudu v jeho dosavadním znění. Podpořilo ji 96 ze 101 přítomných poslanců, dolní komora jednala v polovičním počtu.

Politici zatím nemají jasno, jestli bude stát i od prvního května vyplácet příspěvek pro lidi v karanténě nebo izolaci. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) předpokládá, že se tak bude dít celou dobu, po kterou bude tato povinnost platit. Zákon, podle kterého dostávají zaměstnanci k náhradě příjmů až 370 korun denně, se zatím týká března a dubna. Předpoklad, že peníze budou motivovat k hlášení více kontaktů, se hygienikům nepotvrdil.

Komunisté v těchto dnech rozhodují o další toleranci menšinové vlády. Vadí jim třeba i to, že zatím neprošel návrh na zavedení pětitýdenní dovolené. Ten sice vládní strany slíbily podpořit – část opozice chce ale jednání blokovat. KSČM proto chce iniciovat svolání mimořádné schůze. Návrh na pětitýdenní dovolenou mezitím předložili i poslanci ČSSD.

Zákonodárci zrychleně už v prvním čtení schválili zvýšení ošetřovného kvůli zavřeným školám na 80 procent redukovaného výdělku, což je o deset procentních bodů více, než bylo dosud. Rodiče podle novely dostanou více peněz zpětně od začátku března, předlohu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident.