V senátních volbách obhajuje mandát většina z vedení komory, o návrat usilují i někteří ex-senátoři

I když je Senát politickou institucí s nejdelší délkou mandátu, konají se volby do horní komory nejčastěji. Každé dva roky proběhne volba třetiny senátorů, kteří pak vykonávají mandát následujících šest let. Řádné volby do Senátu čekají české voliče i letos. První kolo proběhne společně s volbami do obecních zastupitelstev 23. a 24. září. Kdo se se pokusí svůj mandát obhájit, kdo se do něj chce vrátit a kdo naopak v senátních lavicích už nezasedne?

Volby do Senátu čekají voliče ve 27 volebních obvodech napříč Českem. Celkem se o mandát senátora uchází 178 kandidátů. Mezi nimi je 22 senátorů, kteří usilují o obhajobu svého stávajícího mandátu. Nejdéle sloužícími senátory, kteří se snaží ve volbách získat už svůj čtvrtý mandát, jsou Jan Horník (STAN), Tomáš Jirsa a Jiří Oberpfalzer (oba ODS).

O jedno volební období kratší dobu jsou v Senátu obhajující mandát Alena Dernerová (nestr. za SD-SN), Jaromír Strnad (ČSSD), Miluše Horská (nestr. za KDU-ČSL a nestr.) a stávající předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS).

Zajímavostí je, že v letošních volbách obhajuje svá křesla téměř celé stávající vedení horní komory. Jak předsedovi Senátu, tak i jeho třem místopředsedům mandát končí. Ve vedení komory se volby netýkají pouze místopředsedkyně Jitky Seitlové (KDU-ČSL), která svůj senátorský mandát obhájila před dvěma lety.

Senát přijde o pět známých tváří

Pět stávajících členů horní komory naopak již ve Valdštejnském paláci v novém povolebním složení nezasedne. Mandát totiž neobhajují. Jedná se o dlouholetého předsedu senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislých Petra Šilara (KDU-ČSL, předsedou klubu byl do roku 2020), sociálnědemokratického senátora Jana Žaloudíka (ČSSD) či bývalého ministra průmyslu a obchodu v Rusnokově vládě Jiřího Cieńciału („OSN“).

Do Senátu nakandiduje ani Anna Hubáčková (nestr. za KDU-ČSL), která se po loňských sněmovních volbách stala ministryní životního prostředí, či Jaroslav Doubrava (S.cz). Ten na sebe naposledy upozornil na začátku srpna, když během stále probíhající ruské agrese na Ukrajině navštívil Krym a jednal tam s představiteli tamní ruské okupační správy.

Vítěz už po prvním kole

Ve 27 obvodech se letos o mandát utká 178 kandidátů. V průměru to vychází na přibližně 6 kandidátů. Jednotlivé obvody jsou ale z hlediska počtu kandidátů různě velké. Například v Karlových Varech stávajícímu senátorovi Janu Horníkovi konkuruje dalších deset kandidátů. V Ústí nad Labem, kde končí již zmíněný senátor Doubrava, je kandidátů devět, stejně tak například v Táboře. Tam mandát obhajuje senátor Jaroslav Větrovský (za ANO). Letos však není kandidátem ANO, do voleb jde pod kandidátkou Jihočeši 2012.

Jiné obvody jsou méně početné. V Liberci se o post senátora utkají čtyři kandidáti. A například v obvodu Ústí nad Orlicí se souboje o senátorské křeslo nakonec zúčastní uchazeči jen dva. Kandidát ODS a místostarosta České Třebové Josef Kopecký se vzdal kandidatury poté, co usedl za volant pod vlivem alkoholu.

Po Petru Šilarovi tam bude novým senátorem buď starosta Letohradu Petr Fiala (KDU-ČSL), nebo Stanislav Ešner (ANO). A jelikož k zisku mandátu je třeba získat více než padesát procent hlasů, je jisté, že v tomto obvodu bude rozhodnuto už v prvním kole.

Poslanecké ambice

Do vysoké politiky se chtějí vrátit také někteří poslanci, kteří neuspěli v loňských sněmovních volbách. Od KSČM se odstřihli například Hana Aulická Jírovcová či Leo Luzar. Oba patřili k výrazným tvářím komunistů a nyní chtějí získat senátorský mandát jako nestraníci. Naopak komunistům věrný zůstal další bývalý poslanec a letošní kandidát do Senátu Jiří Valenta. Bývalými poslankyněmi kandidujícími do Senátu jsou i Dana Balcarová (Piráti) nebo Věra Procházková (ANO).

Do Senátu chtějí ale také někteří současní poslanci. Práci ve sněmovně chce za tu senátní vyměnit poslanec ANO Milan Brázdil a poslanec SPD Jiří Kobza. Pokud by ve volbách uspěli, jejich poslanecký mandát by zaniknul. Cestu opačným směrem před pěti lety neplánovaně absolvoval senátor Jiří Hlavatý. Uspěl ve volbách do sněmovny a senátorský mandát mu zanikl. Nakonec se poslaneckého mandátu vzdal a v doplňovacích senátních volbách již neuspěl.

Staří senátoři v novém obvodě

Valdštejnský palác láká také ty, kteří senátní lavice důvěrně znají ze svého dřívějšího působení, v minulých volbách už ale neuspěli. Jen před dvěma lety opustil Senát advokát Miroslav Antl, který dlouhodobě reprezentoval ČSSD.

Před dvěma lety se rozhodl obhajovat mandát v Rychnově nad Kněžnou jako předseda hnutí ZA OBČANY, nadpoloviční většinu hlasů ale v druhém kole voleb nezískal. Letos jde do voleb jako kandidát hnutí ANO v Ostravě, kde mu bude protikandidátkou rovněž bývalá senátorka Liana Janáčková, která byla členkou komory mezi lety 2004–2010. Do voleb jde za hnutí Zdraví, Sport, Prosperita.

Po deseti letech se chce do Senátu na kandidátce SPOLU také vrátit herec a ředitel Divadla na Vinohradech Tomáš Töpfer. V roce 2012 prohrál volby na Praze 4, letos chce uspět v Brně a získat mandát po Janu Žaloudíkovi.

Poslední kategorií politiků, kteří se ucházejí o mandát, jsou představitelé komunální politiky. K těm nejznámnějším patří bývalý primátor Prahy Tomáš Hudeček (nestr.) či bývalý primátor Brna Petr Vokřál (nestr. za ANO).

Do Senátu se však zamýšlí probojovat mnohem větší počet kandidátů, než kolik jich je možné popsat v tomto článku. Kdo kandiduje v jakém obvodu, si můžete prohlédnout ve Volebním aplikaci ČT24 pro senátní volby. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 23 mminutami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 12 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled