V senátních volbách obhajuje mandát většina z vedení komory, o návrat usilují i někteří ex-senátoři

I když je Senát politickou institucí s nejdelší délkou mandátu, konají se volby do horní komory nejčastěji. Každé dva roky proběhne volba třetiny senátorů, kteří pak vykonávají mandát následujících šest let. Řádné volby do Senátu čekají české voliče i letos. První kolo proběhne společně s volbami do obecních zastupitelstev 23. a 24. září. Kdo se se pokusí svůj mandát obhájit, kdo se do něj chce vrátit a kdo naopak v senátních lavicích už nezasedne?

Volby do Senátu čekají voliče ve 27 volebních obvodech napříč Českem. Celkem se o mandát senátora uchází 178 kandidátů. Mezi nimi je 22 senátorů, kteří usilují o obhajobu svého stávajícího mandátu. Nejdéle sloužícími senátory, kteří se snaží ve volbách získat už svůj čtvrtý mandát, jsou Jan Horník (STAN), Tomáš Jirsa a Jiří Oberpfalzer (oba ODS).

O jedno volební období kratší dobu jsou v Senátu obhajující mandát Alena Dernerová (nestr. za SD-SN), Jaromír Strnad (ČSSD), Miluše Horská (nestr. za KDU-ČSL a nestr.) a stávající předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS).

Zajímavostí je, že v letošních volbách obhajuje svá křesla téměř celé stávající vedení horní komory. Jak předsedovi Senátu, tak i jeho třem místopředsedům mandát končí. Ve vedení komory se volby netýkají pouze místopředsedkyně Jitky Seitlové (KDU-ČSL), která svůj senátorský mandát obhájila před dvěma lety.

Senát přijde o pět známých tváří

Pět stávajících členů horní komory naopak již ve Valdštejnském paláci v novém povolebním složení nezasedne. Mandát totiž neobhajují. Jedná se o dlouholetého předsedu senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislých Petra Šilara (KDU-ČSL, předsedou klubu byl do roku 2020), sociálnědemokratického senátora Jana Žaloudíka (ČSSD) či bývalého ministra průmyslu a obchodu v Rusnokově vládě Jiřího Cieńciału („OSN“).

Do Senátu nakandiduje ani Anna Hubáčková (nestr. za KDU-ČSL), která se po loňských sněmovních volbách stala ministryní životního prostředí, či Jaroslav Doubrava (S.cz). Ten na sebe naposledy upozornil na začátku srpna, když během stále probíhající ruské agrese na Ukrajině navštívil Krym a jednal tam s představiteli tamní ruské okupační správy.

Vítěz už po prvním kole

Ve 27 obvodech se letos o mandát utká 178 kandidátů. V průměru to vychází na přibližně 6 kandidátů. Jednotlivé obvody jsou ale z hlediska počtu kandidátů různě velké. Například v Karlových Varech stávajícímu senátorovi Janu Horníkovi konkuruje dalších deset kandidátů. V Ústí nad Labem, kde končí již zmíněný senátor Doubrava, je kandidátů devět, stejně tak například v Táboře. Tam mandát obhajuje senátor Jaroslav Větrovský (za ANO). Letos však není kandidátem ANO, do voleb jde pod kandidátkou Jihočeši 2012.

Jiné obvody jsou méně početné. V Liberci se o post senátora utkají čtyři kandidáti. A například v obvodu Ústí nad Orlicí se souboje o senátorské křeslo nakonec zúčastní uchazeči jen dva. Kandidát ODS a místostarosta České Třebové Josef Kopecký se vzdal kandidatury poté, co usedl za volant pod vlivem alkoholu.

Po Petru Šilarovi tam bude novým senátorem buď starosta Letohradu Petr Fiala (KDU-ČSL), nebo Stanislav Ešner (ANO). A jelikož k zisku mandátu je třeba získat více než padesát procent hlasů, je jisté, že v tomto obvodu bude rozhodnuto už v prvním kole.

Poslanecké ambice

Do vysoké politiky se chtějí vrátit také někteří poslanci, kteří neuspěli v loňských sněmovních volbách. Od KSČM se odstřihli například Hana Aulická Jírovcová či Leo Luzar. Oba patřili k výrazným tvářím komunistů a nyní chtějí získat senátorský mandát jako nestraníci. Naopak komunistům věrný zůstal další bývalý poslanec a letošní kandidát do Senátu Jiří Valenta. Bývalými poslankyněmi kandidujícími do Senátu jsou i Dana Balcarová (Piráti) nebo Věra Procházková (ANO).

Do Senátu chtějí ale také někteří současní poslanci. Práci ve sněmovně chce za tu senátní vyměnit poslanec ANO Milan Brázdil a poslanec SPD Jiří Kobza. Pokud by ve volbách uspěli, jejich poslanecký mandát by zaniknul. Cestu opačným směrem před pěti lety neplánovaně absolvoval senátor Jiří Hlavatý. Uspěl ve volbách do sněmovny a senátorský mandát mu zanikl. Nakonec se poslaneckého mandátu vzdal a v doplňovacích senátních volbách již neuspěl.

Staří senátoři v novém obvodě

Valdštejnský palác láká také ty, kteří senátní lavice důvěrně znají ze svého dřívějšího působení, v minulých volbách už ale neuspěli. Jen před dvěma lety opustil Senát advokát Miroslav Antl, který dlouhodobě reprezentoval ČSSD.

Před dvěma lety se rozhodl obhajovat mandát v Rychnově nad Kněžnou jako předseda hnutí ZA OBČANY, nadpoloviční většinu hlasů ale v druhém kole voleb nezískal. Letos jde do voleb jako kandidát hnutí ANO v Ostravě, kde mu bude protikandidátkou rovněž bývalá senátorka Liana Janáčková, která byla členkou komory mezi lety 2004–2010. Do voleb jde za hnutí Zdraví, Sport, Prosperita.

Po deseti letech se chce do Senátu na kandidátce SPOLU také vrátit herec a ředitel Divadla na Vinohradech Tomáš Töpfer. V roce 2012 prohrál volby na Praze 4, letos chce uspět v Brně a získat mandát po Janu Žaloudíkovi.

Poslední kategorií politiků, kteří se ucházejí o mandát, jsou představitelé komunální politiky. K těm nejznámnějším patří bývalý primátor Prahy Tomáš Hudeček (nestr.) či bývalý primátor Brna Petr Vokřál (nestr. za ANO).

Do Senátu se však zamýšlí probojovat mnohem větší počet kandidátů, než kolik jich je možné popsat v tomto článku. Kdo kandiduje v jakém obvodu, si můžete prohlédnout ve Volebním aplikaci ČT24 pro senátní volby. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 3 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 6 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.