Jan Horník

Kam fotovoltaické panely patří, a kam ne? Odbory památkové péče se řídí metodikou, ale každý případ zároveň posuzují individuálně. Na závěrech se s majiteli domů či radními obcí ne vždy shodnou. Momentálně se proti závěrům památkářů ohrazují v Božím Daru, který patří do krajinné památkové zóny. Někdy už padly i pokuty.

Horní komora se poprvé sešla v pozměněném složení po letošních podzimních volbách. Předsedou Senátu byl potřetí v řadě zvolen Miloš Vystrčil (ODS), který tak jako před dvěma lety neměl protikandidáta. V tajné volbě dostal 73 z 80 odevzdaných hlasů. Vystrčila nominoval senátorský klub ODS a TOP 09, který je se 36 členy nejsilnější frakcí v jednaosmdesátičlenném Senátu. Jeho znovuzvolení ocenil premiér Petr Fiala (ODS).

Výsledky letošních senátních voleb jsou definitivně potvrzené, Nejvyšší správní soud (NSS) ve středu zamítl poslední nevyřízenou stížnost. Týkala se obvodu Karlovy Vary, podal ji bývalý senátor Jan Horník (STAN). Stěžoval si na údajně neférovou kampaň vedenou proti němu před volbami. Horník nepostoupil do druhého kola. Na Karlovarsku vyhrála Věra Procházková (ANO). Ve druhém kole výrazným rozdílem porazila Evu Chromcovou z SPD.

Senát má za sebou poslední schůzi třináctého funkčního období. Někteří senátoři, kteří ve volbách na přelomu září a října neobhajovali nebo neobhájili funkci, se tak s horní komorou rozloučili. Předtím ještě schválili nominaci vládního zmocněnece pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva Víta Alexandera Schorma na zástupce ombudsmana, přičemž druhého kandidáta Senát nezvolil. Funkce se uvolnila předčasně rezignací Moniky Šimůnkové. Horní komora také nominovala ekonoma Petra Musila do Národní rozpočtové rady.

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Karlovy Vary postoupily Věra Procházková (ANO) a Eva Chromcová (za SPD). Procházková získala 25,86 procenta hlasů. Druhá Chromcová má 14,12 procenta hlasů. Dosavadní senátor a místopředseda horní komory Jan Horník (STAN) mandát neobhájí. Druhé kolo se uskuteční v pátek 30. září a v sobotu 1. října.

Senátoři, kteří obhajují svůj mandát, vstupují do voleb s mírnou výhodou. Mají zkušenosti z předchozí kampaně, jsou ve svém obvodu známí, vědí, s jakou agendou voliče oslovit. Proto stojí za pozornost, pokud se neprobojují ani do druhého kola. Když už se to ale děje, značí to problém.

I když je Senát politickou institucí s nejdelší délkou mandátu, konají se volby do horní komory nejčastěji. Každé dva roky proběhne volba třetiny senátorů, kteří pak vykonávají mandát následujících šest let. Řádné volby do Senátu čekají české voliče i letos. První kolo proběhne společně s volbami do obecních zastupitelstev 23. a 24. září. Kdo se se pokusí svůj mandát obhájit, kdo se do něj chce vrátit a kdo naopak v senátních lavicích už nezasedne?

Senát ve čtvrtek zamítl spornou novelu pandemického zákona, která zejména rozšiřuje možnosti vydávání protikoronavirových opatření a prodlužuje rovněž účinnost zákona ze závěru února na konec listopadu. Senátoři poukazovali na možnost protiústavnosti některých ustanovení a kritizovali zrychlené schvalování ve stavu legislativní nouze. Vládní předlohu znovu posoudí sněmovna. Poslanci by o ní mohli hlasovat příští týden.

V říjnu budou poprvé od jmenování nynější vlády voliči rozhodovat o složení parlamentu. Konkrétně převolí třetinu jeho horní komory, křesla bude obhajovat i její předseda a tři ze čtyř místopředsedů. Vládní koalice nyní má v horní komoře drtivou převahu. Zatímco v minulosti bývalo téměř samozřejmé, že v Senátu posilovala a postupem času dominovala opozice, tentokrát jsou volby do horní komory zvláštní tím, že opoziční hnutí ANO a SPD se shodně proti Senátu vymezují a od jejich představitelů zazněly návrhy, aby se horní komora zrušila.

Senátoři začali studovat podobu novely pandemického zákona, která má řídit většinu protiepidemických opatření. Předloha by také posílila pravomoci úřadů, například při regulaci obchodů nebo restaurací, bude-li to kvůli infekci potřeba. Horní komora bude o normě hlasovat ve čtvrtek. Původní podobu senátoři kritizovali, poslanci ji tento týden pozměnili.

Ústavní soud přijal podání skupiny čtrnácti senátorů kvůli vyhlášce o povinném očkování proti covidu-19, sdělili zástupci horní parlamentní komory. Nařízení je podle nich v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Obávají se také nuceného odchodu části lidí z jejich zaměstnání. S platností od března nutnost vakcinace pro seniory a vybrané profese zavedla vláda Andreje Babiše (ANO), současný kabinet chce opatření revidovat. Senátorka a iniciátorka podání Alena Dernerová (za STAN) zdůraznila, že návrh nejde proti očkování. Proti povinné vakcinaci vystupuje i sněmovní klub SPD.

Ústavní soud zrušil jediné ustanovení pandemického zákona. Jde o část paragrafu o způsobu náhrady škod způsobených pandemickými opatřeními. Náhradu podnikatelům stát po zásahu Ústavního soudu nemůže snížit o výši „návratných finančních výpomocí“, může je ale nadále snížit o výši dotací a jiných podpor. Zbytek pandemického zákona před Ústavním soudem obstál. Většina částí zákona, které ve stížnosti napadlo 22 senátorů, tak zůstává beze změn. Rozhodnutí je platné od středy. Místopředseda STAN a Senátu Jan Horník chce iniciovat změnu pandemického zákona. Má podle něj umožňovat kompenzaci části ušlého zisku, nejen skutečných škod.

Zákony, které poslanci schválili na své poslední schůzi, bude Senát projednávat až po sněmovních volbách. Sejít se má ve druhé polovině října. Pokud by s návrhy nesouhlasil, případně je chtěl s úpravami vrátit, znamenalo by to, že se normy už schválit nestihnou. Právě proto poslanci chtěli horní komoře poslat jen ty zákony, které jsou nekonfliktní. Podle šéfa sněmovny Radka Vondráčka (ANO) by neschválení zákona ze strany Senátu mohlo znamenat definitivní konec dotyčné legislativy.

Zmrazení platů politiků na pět let, které navrhl premiér Andrej Babiš (ANO), by mohlo projít dolní komorou. Zákon podle zjištění ČT nechce blokovat žádná ze sněmovních stran. Aby začal platit, musí ho schválit i senátoři, někteří ale návrh kritizují jako populistický.

Zvýšení důchodů se komplikuje, v Senátu pravděpodobně narazí zákon, který zvyšuje průměrnou penzi o tři sta korun měsíčně nad zákonnou valorizaci. Česká televize zjistila, že návrh hodlají změnit ODS a Starostové, dva nejsilnější kluby, které v horní parlamentní komoře disponují jasnou většinou. Nelíbí se jim, že vláda navrhuje dodatečný růst penzí na dluh. Průměrný důchod má podle návrhu v příštím roce vzrůst celkem o 758 korun měsíčně. To by znamenalo pro rozpočet skoro třicet miliard navíc.

Na Božím Daru na Karlovarsku v pátek po několikaleté rekonstrukci otevřeli pro veřejnost kostel svaté Anny. Objekt, který byl před opravou ve velmi špatném stavu, se podařilo rekonstruovat díky přeshraniční dotaci. Není ale dokončeno vše, a v restaurování vnitřní výzdoby tak bude město v dalších letech pokračovat, uvedl starosta Božího Daru Jan Horník (STAN).

Kvóty na prodej českých potravin ve velkých obchodech platit nebudou. Ve čtvrtek je podle dohody zamítne Senát a vrátí zákon o potravinách zpátky do sněmovny. Senátoři se obávají například vyšších cen nebo nedostupnosti některých potravin. Ve sněmovně pak už podle zjištění České televize nebude pro kvóty potřebných 101 hlasů. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) považuje jejich provedení za špatné, důraz by kladl na lokální potraviny, řekl ve středečních Událostech, komentářích.

Kvóty na prodej českých potravin ve velkých obchodech platit nebudou. Už ve čtvrtek je podle dohody zamítne Senát a vrátí zákon o potravinách zpátky do sněmovny. Senátoři se obávají třeba vyšších cen nebo nedostupnosti některých potravin. Česká televize zjistila, že ve sněmovně při opakovaném hlasování nebude pro kvóty hlasovat potřebných 101 poslanců. Znovu je nepodpoří ani jedna z vládních stran.

V takzvaném pandemickém zákonu chce Senát navázat protikoronavirové restrikce na pandemickou pohotovost, kterou bude moci ukončit nebo obnovit sněmovna. Předlohu s touto a některými dalšími úpravami ve středu vrátila horní komora k novému posouzení poslancům. Zamítnutí senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz) neprosadil. Dolní komora se k zákonu sejde s největší pravděpodobností v pátek. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) změny schválené Senátem podpořil.

Kvůli nedělnímu vyhlášení nouzového stavu podal žalobu pro porušení ústavního zákona první člověk. Po pražském městském soudu požaduje, aby rozhodnutí zrušil, informoval jeho právník Norbert Naxera. Nový nouzový stav nahradil původní, který musel skončit, protože jeho prodloužení ve čtvrtek odmítla sněmovna. O další vyhlášení požádali hejtmani. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že podle analýzy kabinetu je takový postup v souladu s ústavou. Podle některých právníků nebo předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) však vláda ústavu a sněmovnu obchází.

Předsedové sněmovních stran jednali o případném prodloužení nouzového stavu a před čtvrtečním hlasováním se sejdou ještě jednou. Vláda zatím nemá zajištěnou podporu, část opozice se dokonce chystá jeho případné pokračování napadnout u Ústavního soudu. Některé opoziční strany sice dílčí prodloužení nouzového stavu vysloveně neodmítají, ale kladou si podmínky. O vládní žádosti o prodloužení nouzového stavu budou poslanci jednat ve čtvrtek. Zatím je vyhlášen do neděle.

Prodloužení nouzového stavu je nutnost, jinak zkolabuje zdravotnictví, míní vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Předseda Pirátů Ivan Bartoš očekává, že vláda představí, jak chce veřejnost pozitivně motivovat k dodržování opatření. Komunisté podle svého šéfa Vojtěcha Filipa chtějí přenést více odpovědnosti na lokální úroveň k hygienickým stanicím. Trojice politiků diskutovala v Otázkách Václava Moravce.

Premiér Andrej Babiš obvinil předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského z toho, že není nestranný a že slouží politickým zájmům. Konstituční tribunál se zrušením části volebního zákona snaží podle něj aktivně ovlivňovat politickou situaci v zemi, nahlodává důvěru občanů v politiku, a navíc útočí na hnutí ANO. Podle nových pravidel, která má na základě soudního nálezu vypracovat parlament, by měly proběhnout už podzimní sněmovní volby. Rychetský se proti Babišovi vymezil, Ústavní soud podle něj chrání ústavu a princip rovnosti ve volebních procesech.

Horní parlamentní komora se ve středu poprvé setkala v povolebním složení, aby rozhodla o svém budoucím uspořádání. Předsedou Senátu zůstane Miloš Vystrčil (ODS). Podle dohod senátorských frakcí byl jediným kandidátem. V tajné volbě dostal 73 ze 77 hlasů. Prvním místopředsedou bude jako dosud Jiří Růžička (za TOP 09 a STAN).