Senátoři, kteří obhajují svůj mandát, vstupují do voleb s mírnou výhodou. Mají zkušenosti z předchozí kampaně, jsou ve svém obvodu známí, vědí, s jakou agendou voliče oslovit. Proto stojí za pozornost, pokud se neprobojují ani do druhého kola. Když už se to ale děje, značí to problém.
Někteří senátoři obhajující mandát propadli hned v prvním kole. Neúspěšní byli Horník nebo Jelínková
Už nyní je jisté, že se změní vedení horní komory. Chybět v něm totiž bude jeho místopředseda Jan Horník (STAN). Dlouholetý senátor, který ve Valdštejnském paláci zasedal od roku 2004, se letos snažil o čtvrté funkční období, ovšem neúspěšně.
Z hlediska senátních voleb jde určitě o jedno z největších překvapení. Nejde totiž jen o to, že se neprobojoval do druhého kola, ač byl favoritem, ale i o jeho umístění. S 12,32 procenta hlasů skončil na čtvrtém místě. Nutno přiznat, že volební zisky mezi druhým až pátým kandidátem byly velmi vyrovnané a pohybovaly se v rozmezí dvou procentních bodů. Svůj mandát v komunálních volbách do zastupitelstva Božího Daru, kde je od roku 1990 starostou, obhájil. V horní komoře parlamentu už však nezasedne. Patřil mezi tři nejdéle sloužící senátory, kteří mandát obhajovali.
V obvodu Karlovy Vary se tak utkají o mandát dvě uchazečky. A i tímto je situace na Karlovarsku zajímavá. První kolo volby vyhrála kandidátka ANO a bývalá poslankyně Věra Procházková (25,86 procenta hlasů), jako druhá skončila nestranická kandidátka za SPD Eva Chromcová (14,12 procenta). Hnutí tak má první kandidátku, která má šanci získat senátorský mandát. SPD je totiž v senátních volbách jinak velmi neúspěšné.
Podobně velkým překvapením je neúspěch místopředsedkyně lidovců a šéfky senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislých Šárky Jelínkové. Obhajovala svůj první mandát v obvodu Kroměříž, prohrála však s kandidátkou Janou Zwyrtek Hamplovou (nestr.). Rozdíl mezi nimi je pouhých 230 hlasů. Pro Jelínkovou je to velký neúspěch. Zwyrtek Hamplová se v předchozích dvou letech profilovala názory, které je možné vnímat jako kontroverzní. Jednalo se zejména o téma epidemie covidu-19, ostré názory vyslovovala během předvolební kampaně i na téma energií a hodnocení vlády.
O Jelínkové se po loňských sněmovních volbách dokonce uvažovalo jako o možné kandidátce na ministryni práce a sociálních věcí. Nominaci však z rodinných důvodů odmítla. Od roku 2016 je zastupitelkou Zlínského kraje, zasedá i v zastupitelstvu Bystřice pod Hostýnem, kde je jednou z radních.
Změna v Plzni, Mělníce i Novém Jičíně
Senátorem po těchto volbách nebude už ani Václav Chaloupek (OPAT). Režisér a scenárista, který se stal známým zejména díky večerníčkům se zvířaty, obhajoval svůj mandát v Plzni. Získal však jen 12 procent hlasů a zůstal tak s odstupem za dalšími třemi kandidáty, kteří získali alespoň 20 procent hlasů. Těsně před hranicí pro vstup do druhého kola zde skončil Josef Váňa (za ANO), starosta a dřívější známý žokej. Úspěšnější než stávající senátor byla i bývalá ministryně spravedlnosti z let 2009–2010 Daniela Kovářová (nestr.). V prvním kole se s 22,9 procenta hlasů nejlépe umístil kandidát SPOLU a starosta města Přeštice Karel Naxera (TOP 09).
Své zkušenosti ze Senátu nedokázal využít ani dřívější starosta Kralup nad Vltavou a od roku 2016 senátor Petr Holeček (za STAN). Senátorský klub Starostové a nezávislí tak bude muset hledat nového předsedu. Holečkovi se podařilo oslovit jen 19 procent voličů v obvodu Mělník. Starostka obce Hlavenec Jarmila Smotlachová (ODS) a bývalá poslankyně Andrea Brzobohatá (ANO) byly úspěšnější a utkají se ve druhém kole.
Posledním případem, kdy se senátor snažil o obhajobu funkce a nedostal se ani do druhého kola, je obvod Nový Jičín. Od roku 2016 mandát vykonával senátor Petr Orel (Zelení). Skončil jako třetí v pořadí. Lepšího výsledku dosáhli Jaromír Radkovský (ANO) a Ivana Váňová (KDU-ČSL) nominovaná koalicí SPOLU.
Konec v prvním kole? Hlavně u ČSSD
Případy, kdy senátor obhajující svůj mandát nepostoupil do druhého kola, známe i z minulosti. Od roku 2010, tedy o dvě funkční období nazpět, se taková situace týkala třinácti senátorů. A ve většině případů šlo o politiky jedné strany.
Konec senátorů už v prvním kole se týkal především sociální demokracie. Tímto způsobem postupně slábla v horní komoře a ztrácela v ní své zastoupení. V roce 2016 propadli v prvním kole čtyři senátoři, všichni reprezentující v horní komoře ČSSD. O dva roky později se jednalo o jednoho senátora. Byl jím Václav Homolka (KSČM).
Velkou vlnou neúspěšných obhajob senátorských mandátů byl pak rok 2020. Z celkem osmi senátorů jich šest bylo sociálně demokratických. Byl to průvodní jev přetrvávajících problémů ČSSD, kdy ani dlouholetí senátoři nedokázali přesvědčit voliče. Patřili k nim například Jiří Dienstbier, Miroslav Nenutil či Ivo Bárek. Dalším – Emílii Třískové v obvodě Poděbrady a Jaroslavu Malému z Hradce Králové – nepomohlo ani to, že kandidovali jako nezávislí. Zbývající dva byli senátory za ANO.