Horní komora se sešla poprvé po volbách v novém složení. Předsedou je opět Vystrčil

Horní komora se poprvé sešla v pozměněném složení po letošních podzimních volbách. Předsedou Senátu byl potřetí v řadě zvolen Miloš Vystrčil (ODS), který tak jako před dvěma lety neměl protikandidáta. V tajné volbě dostal 73 z 80 odevzdaných hlasů. Vystrčila nominoval senátorský klub ODS a TOP 09, který je se 36 členy nejsilnější frakcí v jednaosmdesátičlenném Senátu. Jeho znovuzvolení ocenil premiér Petr Fiala (ODS).

V úvodu zasedání složilo všech 27 letos zvolených členů horní komory ústavou předepsaný slib. Ujali se tak svých mandátů se všemi právy a povinnostmi. Senát tak má po zhruba dvou týdnech opět všech 81 plnoprávných členů. Z nich se z úvodního jednání Senátu omluvila pouze Miroslava Němcová (ODS), nepřítomen byl v úvodu jednání také lidovec Jiří Čunek.

Nahrávám video

„Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí,“ ocitoval jako první text slibu jednačtyřicetiletý senátor Jan Paparega (ProMost), který je nyní nejmladším členem horní komory. 

Slib skládali senátoři do rukou místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové (KDU-ČSL), která jako jediná z původního vedení horní komory nemusela letos obhajovat senátorský mandát. Byla tak od poloviny října úřadující šéfkou Senátu.

Následně se přistoupilo k volbě předsedy, kterým byl opět zvolen Vystrčil. „Budu dělat všechno pro to, aby Senát nadále byl důstojnou institucí, která hájí lidská práva a svobody, která je pojistkou české demokracie a našeho parlamentního zřízení,“ slíbil v krátké kandidátské řeči.

Po zvolení poděkoval za vyjádření důvěry, kterou vnímá jako závazek i jako potvrzení, že Senát plní svoji ústavní roli, snaží se o zjednodušení zákonů a o to, „aby vládla vysoká politická kultura, aby tady neprobíhaly příběhy bezpráví“. Zároveň požádal ostatní senátory o spolupráci. „Předseda Senátu není nikým jiným než prvním mezi rovnými,“ zdůraznil.

Vystrčil: Nerezignujeme na kontrolní roli

Novinářům posléze řekl, že Senát nadále nebude rezignovat na svou kontrolní roli, i když v něm má nyní vládní koalice většinu. „Senát nikdy nebude gramofonovou deskou, nikdy nebude jenom opakovat to, co zazní v Poslanecké sněmovně nebo to, co bude navrhovat vláda, protože to bychom neplnili svoji funkci,“ je přesvědčený Vystrčil.

Mezi úkoly horní komory pro nadcházející období její předseda zařadil boj proti dezinformacím, mimo jiné v souvislosti „s válkou neválkou“ s Ruskem, které s Českem vede ekonomický a hybridní boj především v návaznosti na českou podporu Ukrajiny. Pro Vystrčila bylo během letošní volební kampaně překvapivé, kolik lidí podléhá dezinformacím, vůči nimž chybí reálný odpor.

Fiala řekl, že Vystrčil je mimořádně důstojným a pracovitým předsedou horní komory, a je tak viděn nejen v ODS, ale těší se široké podpoře. Zmínil i reprezentaci, kterou plní Vystrčil pro Česko v zahraničí.

Seitlová a Oberfalzer zvoleni opakovaně

Schůze Senátu pokračovala volbou místopředsedů, kteří byli zvoleni stejně jako v předchozím funkčním období čtyři – Jiří Drahoš (za STAN), Jiří Oberfalzer (ODS), Tomáš Czernin (TOP 09) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Nejvíce hlasů dostal stejně jako před dvěma lety Oberfalzer, 69 z 80 odevzdaných. Oberfalzer a Seitlová byli do vedení horní komory zvoleni opětovně, Czernin a Drahoš jsou nováčky. Drahoš obdržel 67 hlasů, Czernin 64 a Seitlovou volilo 63 senátorů. 

Senátorky a senátoři měli na oděvech připnuty vlčí máky jako připomínku válečných veteránů a symbol jejich podpory, které si mohli opatřit v předsálí jednacího sálu. Senát se podle Seitlové letos opětovně připojil ke sbírce na pomoc veteránům. 

Zastoupení ve vedení jednaosmdesátičlenného Senátu mají tři nejsilnější frakce, tedy klub ODS a TOP 09, Starostové a nezávislí a KDU-ČSL a nezávislí, které sdružují dohromady 66 senátorů. Mezi ty, kteří své zástupce ve vedení nemají, patří šestičlenný klub opozičních ANO a ČSSD a stejně početný klub SEN 21 a Pirátů. Vystrčil to vysvětlil dodržováním principu poměrného zastoupení při povolebním obsazování funkcí.

Změny v čelech senátních výborů

Senát bude mít stejné výbory a komise jako v minulém funkčním období. V duchu dohod senátorských klubů o povolebním uspořádání v horní komoře se ve středu změnili předsedové výborů hospodářského, školského a pro záležitosti EU.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu nově povede Miroslav Plevný (za STAN). Vystřídal Vladislava Vilímce (ODS), který převzal vedení výboru pro záležitosti EU po Davidu Smoljakovi (STAN). Ten zamířil do vedení senátní komise pro sdělovací prostředky namísto Václava Chaloupka z klubu Starostů, jenž letos senátorský mandát neobhájil. Místopředsedu Senátu Tomáše Czernina (TOP 09) v čele komise pro krajany nahradil Raduan Nwelati (ODS).

Předsedou výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice se stal Jiří Růžička (za TOP 09), který si vyměnil funkce s prvním místopředsedou Senátu Jiřím Drahošem (za STAN).

Ústavně-právní výbor nadále povede Tomáš Goláň, výbor pro zdravotnictví Roman Kraus (oba ODS). Organizačnímu výboru z titulu funkce bude předsedat Vystrčil. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí bude dál řídit Zbyněk Linhart (za STAN a SLK), lidoveckému klubu zůstalo předsednictví výboru pro sociální politiku pro Miluši Horskou (za KDU-ČSL).

V čele výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost zůstal nadále Pavel Fischer (nezávislý), který je jedním z kandidátů na prezidenta. Staronovým předsedou mandátového a imunitního výboru je sociální demokrat Petr Vícha z klubu ANO a ČSSD.

Komisi pro rozvoj venkova bude dál předsedat Jiří Vosecký (SLK), komisi pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků pak opět pirátský senátor Lukáš Wagenknecht z klubu SEN 21 a Piráti. Předsedou komise pro práci Kanceláře Senátu zůstal Lumír Kantor (KDU-ČSL), šéfem komise pro ústavu Zdeněk Hraba (dříve STAN), který se rozhodl přejít do klubu ODS a TOP 09 jako nestraník. Staronovým předsedou komise věnující se suchu a záplavám je Rostislav Koštial a volební komisi vede dál Jan Tecl (oba ODS).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 32 mminutami

Alkohol za kormidlo nepatří. Policisté připomínají, jak se bezpečně chovat u vody

Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
před 2 hhodinami

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 3 hhodinami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 12 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 13 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.