Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
„Výkonná rada ODS na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla o ukončení členství Filipa Dvořáka v Občanské demokratické straně. Důvodem je závažné porušení stanov ODS, zejména povinnosti nepoškozovat dobré jméno strany a respektovat usnesení jejích orgánů,“ uvedla ve středu mluvčí.
Dvořák podle předsednictva strany dostatečně nevysvětlil otázky kolem svého majetku. Podle serveru Seznam Zprávy po otci zdědil majetek v hodnotě 230 milionů korun. Dědictví čítá nemovitosti v Praze a ve Špindlerově Mlýně, diamanty či jachtu kotvící v Chorvatsku.
Výkonná rada podle Wernerové také konstatovala, že usnesení oblastní rady strany v Praze 1 o tom, že v městské části nepostaví kandidátku a členové ODS budou moci kandidovat za jiné subjekty, je neplatné.
„Byl jsem zlikvidován,“ míní Dvořák
Dvořák v reakci uvedl, že do strany vstoupil v roce 1991, nikdy ji neopustil a své vyloučení považuje za výsledek procesu odstartovaného dvěma články v médiích. „Ty obsahovaly fabulace i vyložené lži, například o spojení mé osoby s Romanem Janouškem a Pavlem Bémem. Nebyl jsem z ničeho obviněn, nejsem ani nikým vyšetřován. Přesto jsem byl nekompromisně zlikvidován během čtrnácti dnů,“ uvedl.
Rozhodnutí je podle něj možná i důsledkem toho, že řadu kroků ODS v posledních letech otevřeně kritizoval. Vedení strany podle něj také jednalo přezíravě k oblastnímu sdružení v Praze 1. „Všechna rozhodnutí byla činěna vrchnostenským způsobem, bez ochoty setkat se s členy ODS a otevřeně s nimi diskutovat,“ prohlásil.
„Přestože jsem byl dvanáct let členem výkonné rady, nikdo z jejích členů nepovažoval za potřebné mě na jednání pozvat a umožnit mi přednést mé stanovisko,“ sdělil Dvořák. Dodal, že Praha 1 mu stála a stále stojí za návrat do politického boje.
Dvořák počátkem tohoto týdne odmítl výzvu předsedy ODS Martina Kupky, aby od záměru kandidovat upustil sám. Následně se oblastní organizace v Praze 1 usnesla, že požadavku vedení vyhoví tím, že kandidátní listinu pro podzimní volby vůbec nepředloží. Dvořák to označil za politické mírové řešení. Členové ODS Prahy 1 od místního orgánu zároveň dostali povolení kandidovat za jiné subjekty a média začala spekulovat o tom, že je ve hře založení nového uskupení.
Opakované spory
Dvořák není ve sporu s dalšími orgány ODS poprvé. V čele stejné organizace jako nyní stál i v roce 2011, kdy ji vedení strany v čele s tehdejším předsedou Petrem Nečasem na popud celopražské organizace zrušilo.
Dvořák a bývalý starosta Jan Bürgermeister byli podle zástupců strany spojováni s řadou kauz a pražské buňce údajně škodila i jejich rivalita. Dvořák nicméně až dosud zůstal členem ODS a její buňku v Praze 1 znovu vedl od loňského března.
Mezi lety 1994 a 2002 byl Dvořák radním hlavního města, dva roky také starostou Prahy 1. V současné době je podle informací na webu ODS podnikatelem a viceprezidentem Hospodářské komory.
Jeho jméno se v době jeho působení ve funkcích několikrát objevilo v médiích v souvislosti s podezřelými transakcemi kolem obecního majetku, například kvůli nabytí bytu v Pařížské ulici. Žádné z podezření se však neprokázalo.
