Kandidátka

Volby do Poslanecké sněmovny se letos uskuteční v pátek 3. a v sobotu 4. října. Voliči v nich budou rozhodovat o tom, která politická strana, hnutí nebo koalice získá zastoupení v dolní komoře parlamentu. Kdo se konkrétně dostane do sněmovny, ale mohou voliči ovlivnit i svými preferenčními hlasy – takzvaným kroužkováním. Na webu ČT24 přinášíme podrobný návod, jak to funguje.

Do sněmovních voleb letos kandiduje 26 uskupení, o čtyři víc než před čtyřmi lety. Poslanci by se chtělo stát 4473 kandidátů, to je o zhruba osm set méně než minule. Níže si můžete projít kandidátní listiny ve všech krajích.

Poslankyně hnutí ANO Margita Balaštíková se podle serveru Seznam Zprávy (SZ) před dvěma roky snažila opakovaně objednat zabití psa patřícího nové partnerce svého manžela, s nímž se tehdy za vyhrocených okolností rozváděla. Vyplývá to podle serveru z nahrávek, které Josef Balaštík v létě 2023 měl pořídit. Šéf ANO Andrej Babiš označil chování Balaštíkové za absolutně nepřijatelné a prohlásil, že ji hnutí vyškrtne z kandidátní listiny pro nadcházející podzimní sněmovní volby. Balaštíková pozastaví členství v hnutí.

Moldavsko čekají v září veledůležité parlamentní volby, které mohou potvrdit, nebo ohrozit prozápadní směřování země. O účast v nich se hlásí i koalice do Ruska uprchlého oligarchy Ilana Šora, v Moldavsku odsouzeného za obří bankovní krádež, který prosazuje připojení Moldavska k Rusku. Je možné, že úřady kandidaturu Šorova bloku nakonec nepovolí, jeho pokus kandidovat ale ilustruje snahy Moskvy o ovlivnění voleb.

Politické strany a hnutí pracují na kandidátních listinách pro podzimní volby do sněmovny. Mezi velkými i menšími uskupeními se tak vedou debaty o možném spojování do koalic a pořadí jejích zástupců na kandidátkách. U spojování politických sil záleží na konkrétní situaci, uvedla v Událostech, komentářích politoložka Vladimíra Dvořáková. Vyplatit se to podle ní může, pokud strana chce snížit konkurenci a tématy partnerské strany neodradí vlastní voliče. Spolupráce pak může drhnout například na ekonomických či bezpečnostních otázkách, upozornil politolog Miloš Brunclík. Debatu moderovala Barbora Kroužková.

Prezident Petr Pavel se v pondělí na Pražském hradě sešel s kandidátkou na ministryni spravedlnosti Evou Decroix (ODS). Poslankyně a místopředsedkyně strany řekla, že ji hlava státu podle očekávání v úterý jmenuje do funkce namísto Pavla Blažka (ODS), který ve funkci končí v souvislosti s bitcoinovou kauzou. Stane se tak zřejmě v 11:00. Pavel a Decroix mluvili také o tom, jak chce kandidátka na post dále postupovat v řešení bitcoinové kauzy.

Zbývá přibližně půl roku do voleb do Poslanecké sněmovny, připravují se na ně nejen úřady, ale zejména politická uskupení. Ta právě v této době mimo jiné řeší, jestli budou kandidovat samostatně nebo třeba v koalici s další stranou. Pro samotné strany a pro koalice platí odlišná pravidla.

Členové KSČM se v letošních volbách objeví na kandidátkách koalice Stačilo!, které teprve loni na podzim založil Daniel Sterzik, který vystupuje jako blogger pod přezdívkou Vidlák. Reportéři ČT pátrali, kdo je v pozadí tohoto uskupení, kdo bude jeho volební kampaň financovat a co ze spojení budou mít sami komunisté. Natáčeli Václav Crhonek a Zuzana Černá.

„Je nesmírně důležité, abychom si sedli k jednomu stolu. Jakmile se jedná o bezpečnost, tak si myslím, že mají jít všechny šarvátky stranou,“ uvedla v Interview ČT24 předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v souvislosti s chystanou čtvrteční schůzkou k bezpečnosti a růstu nákladů na obranu. Tu svolal premiér Petr Fiala (ODS) i se zástupci opozice. V pořadu hovořila i o nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny a o situaci po svém rozhodnutí znovu nekandidovat.

Ruské úřady stupňují před zářijovými komunálními volbami snahu umlčet všechny nepohodlné hlasy. Jen v Petrohradu zakázala volební komise kandidovat víc než 850 lidem. Z listin přitom vyškrtla nejen všechny zástupce liberálně demokratické strany Jabloko, ale také skoro polovinu prorežimních komunistů. Jejich předseda Gennadij Zjuganov krok ostře zkritizoval.

Předsednictvo opozičního ANO rozhodlo o vyloučení obviněného chomutovského primátora Marka Hrabáče z hnutí, oznámil po hlasování jeho šéf Andrej Babiš. Lídrem volební kampaně pro krajské volby v Ústeckém kraji bude místopředseda ANO Richard Brabec. Vedení ANO také uložilo karlovarské organizaci, aby učinila kroky k vypovězení koaliční smlouvy na tamním magistrátu kvůli obvinění radního pro dopravu Petra Bursíka (ODS).

Předsednictvo ANO bude v úterý kromě hlasování o vyloučení obviněného chomutovského primátora Marka Hrabáče řešit i to, jak naloží s jeho příspěvky hnutí. Server iRozhlas v sobotu uvedl, že od roku 2016 to bylo celkem čtrnáct darů v celkové hodnotě 267 859 korun.

Výbor hnutí ANO stáhl chomutovského primátora Marka Hrabáče z kandidátky v Ústeckém kraji pro krajské volby. Ústecké krajské předsednictvo ANO poté Hrabáče navrhlo vyloučit také z hnutí. Primátor byl obviněn kvůli machinaci s tendry, stejně jako třináct dalších lidí a pět firem. Krajští radní mezitím ve středu odvolali obviněného ředitele Správy silnic a údržby Ústeckého kraje Libora Tačnera. Na něj, na Hrabáče a ještě na jednu osobu navrhne žalobce vazbu, soud o ní rozhodne ve čtvrtek.

Česká televize nabídne divákům v období před volbami do Evropského parlamentu široký informační servis. Programy ČT1 a ČT24 přinesou předvolební debaty lídrů nejsilnějších kandidátek, celoevropskou debatu s vedoucími kandidáty hlavních evropských politických sil nebo také tematické rozhovory ve studiu. Předvolební servis završí závěrečná debata s představiteli politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně o vztahu národní a evropské politiky.

O křesla jednadvaceti českých europoslanců letos podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) usiluje 675 kandidátů. Je to méně než při minulých volbách do Evropského parlamentu před pěti lety, kdy kandidovalo o devět uskupení více než nyní. Letos ale kandiduje téměř dvojnásobek koalic. Úřad přehledy adeptů, pro které budou Češi hlasovat 7. a 8. června, zveřejnil na volebním webu.

Všech třicet řádně přihlášených uskupení bylo letos připuštěno k volbám do Evropského parlamentu v Česku. Ministerstvo vnitra žádné z nich neodmítlo. Vyřazena byla pouze jedna kandidátní listina, která byla podána až po zákonném termínu, uvedl resort na svém webu.

Koalice PRO pojímá červnové volby do Evropského parlamentu jako referendum o koaliční vládě Petra Fialy (ODS) a jako odraziště pro sněmovní volby v příštím roce. Kampaň, ve které bude nabízet národněkonzervativní hodnoty, zahájí 16. dubna u soch Jana Antonína Bati a Tomáše Bati v centru Zlína, řekl předseda strany a lídr do europarlamentu Jindřich Rajchl. Na kandidátce je také bývalý politik ČSSD Michal Hašek nebo hokejový trenér Vladimír Růžička.

V čele kandidátky Svobodných bude v červnových volbách do Evropského parlamentu předseda strany Libor Vondráček. Svobodní, kteří v minulosti měli v Evropském parlamentu jednoho zástupce, jdou do voleb s podporou Soukromníků, strany Pro Plzeň a hnutí Zdraví Sport Vzdělání 2012, jejichž zástupci na kandidátce rovněž budou.

Kandidátku Zelených do Evropského parlamentu v příštím roce povede Johanna Nejedlová, zakladatelka neziskové organizace Konsent, která se zabývá problematikou prevence sexuálního obtěžování a násilí. Na tiskové konferenci v Praze ji novinářům představilo vedení strany. Zelení by chtěli mít v europarlamentu alespoň dva poslance.

Sociální demokraty povede do jarních voleb do Evropského parlamentu Lubomír Zaorálek. Podobu kandidátky představil předseda strany Michal Šmarda, který doufá, že s volbami do Evropského parlamentu začne postupný návrat někdejší vládní strany na politické výsluní.

V době, kdy je společnost hluboce rozdělená a je velmi nízká důvěra občanů ve stát, v instituce, ve vládu i prezidenta, je důležité, aby byl prezidentem republiky člověk, který nikdy nebyl v politice a nemá žádné závazky z minulosti, řekla v pořadu Hyde Park ekonomka a kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.

Kandidátka na prezidentku, ekonomka a bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová v anketě České televize uvedla, že by v případě zvolení do úřadu ráda bydlela mimo areál Pražského hradu a docházela by tam pouze do práce, jelikož podle ní má na hradě bydlet král. Podle ní jsou současné pravomoci prezidenta republiky dostačující, podotkla však, že by měl dodržovat Ústavu a zákony České republiky. Na tytéž anketní otázky postupně odpovídají všichni kandidáti na post hlavy státu.

„Mám předpoklady pro funkci prezidentky. Mám zkušenost, jak stmelovat lidi,“ prohlásila kandidátka na post hlavy státu, ekonomka a bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Výzvy, aby se lidé kvůli energetické krizi uskromnili, jí přijdou nepatřičné. Dle jejích slov totiž až 37 procent domácností nemůže šetřit, jelikož na to nemá prostředky. Pokračovat v podpoře válkou sužované Ukrajiny je dle Nerudové nutnost. Jediný, kdo si může stanovit podmínky pro skončení války, je ukrajinský prezident, uvedla také v Interview ČT24. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor vedla Barbora Kroužková.

Politolog z Masarykovy univerzity Michal Pink soudí, že velkou nevýhodou kandidátky na prezidentku Denisy Rohanové je to, že není příliš známá. Politolog tak očekává, že se bude snažit zviditelnit za každou cenu. Vnitro jí uznalo podpisy dnes už bývalých poslanců, jelikož kandidaturu podala v době, kdy ještě zákonodárci mandát měli. Podle Pinka tak případ Rohanové může pomoci k upřesnění pravidel, která občany opravňují stát se kandidátem na hlavu státu. Ústavní právník z Univerzity Karlovy Jan Wintr uvedl, že tato pravidla by se upravit měla. „Účelem je, aby kandidovali jen ti, kteří ověří minimální práh podpory. (…) Tím, že přinesou padesát tisíc podpisů nebo je podpoří poslanci a senátoři, kteří mandát drží zhruba v době, kdy jsou volby,“ dodal.