Volby do Poslanecké sněmovny se letos uskuteční v pátek 3. a v sobotu 4. října. Voliči v nich budou rozhodovat o tom, která politická strana, hnutí nebo koalice získá zastoupení v dolní komoře parlamentu. Kdo se konkrétně dostane do sněmovny, ale mohou voliči ovlivnit i svými preferenčními hlasy – takzvaným kroužkováním. Na webu ČT24 přinášíme podrobný návod, jak to funguje.
Každý volič může udělit až čtyři přednostní hlasy vybraným kandidátům na jednom hlasovacím lístku, a to takzvaným kroužkováním. „Volič může zakroužkováním pořadového čísla před jménem kandidáta označit až čtyři kandidáty. Nejde však o povinnost voliče – je na jeho uvážení, zda a kolik (maximálně čtyři) přednostních hlasů využije,“ upřesňuje Hana Malá z ministerstva vnitra.
Co jsou preferenční hlasy?
Díky preferenčním hlasům mohou lidé ovlivnit, kdo konkrétně za danou stranu nebo koalici získá poslanecký mandát. Pokud některý z kandidátů dostane přednostní hlas alespoň od pěti procent voličů, kteří odevzdali platný hlas této straně v daném kraji, posouvá se na kandidátce výš – může tak „přeskočit“ osoby, které byly původně nad ním.
Když tyto podmínky splní více kandidátů, rozhoduje o jejich pořadí počet získaných preferenčních hlasů. Pokud by byl počet preferenčních hlasů shodný, rozhoduje původní pořadí na kandidátce.
V praxi to znamená, že i jméno z konce kandidátky má díky kroužkování šanci dostat se do sněmovny. Takového člověka ale musí podpořit dostatečný počet voličů svými kroužky.
Jak správně kroužkovat?
Voliči obdrží hlasovací lístky domů v modré obálce. Vyberou si jeden lístek podle zvolené strany, hnutí či koalice a zakroužkují na něm pořadová čísla svých preferovaných kandidátů. Kroužek je jediný platný způsob, jak preferenční hlas udělit. „Jiný druh označení či úpravy hlasovacího lístku není relevantní. Pořadové číslo před jménem kandidáta je třeba zakroužkovat,“ dodává Malá. Takto upravený lístek vloží volič do úřední obálky, kterou získá od volební komise, a vhodí ho do urny.
Hlas se stává neplatným, pokud je v obálce více než jeden lístek, pokud je lístek přetržený nebo pokud není použit lístek vydaný ve volební místnosti či dodaný domů v rámci oficiální sady. Oprávněným voličem je každý občan České republiky, který dosáhne alespoň osmnácti let věku nejpozději druhý den voleb. Ve volební místnosti se prokazuje platným občanským průkazem nebo pasem.
Kroužkování vyneslo Bendu, shodilo zase Langera
Kroužkování v minulosti dostalo do sněmovny některá jména i z konce kandidátek. Jedna z nejvýraznějších situací nastala v roce 2017, kdy bylo nutné ve Středočeském kraji hlasy dokonce přepočítat. Volební komise totiž špatně započítala kroužky pro Martina Kupku z ODS, který byl na konci kandidátky a navíc až na zadní straně volebního lístku. Chybělo mu nicméně jen 104 hlasů k překročení pětiprocentní hranice.
Po stížnosti voliče, jehož preferenční hlas neměl být započítán, a následném rozhodnutí Nejvyššího správního soudu hlasy pro ODS v kraji znovu zkontrolovat se Kupka nakonec do sněmovny dostal. O své místo v dolní komoře kvůli chybám při sčítání naopak přišel občanský demokrat Petr Bendl.
Kroužkování může hrát roli i v rámci volebních koalic. Voliči totiž touto cestou mohou přednostními hlasy ovlivnit mandáty jednotlivých stran koalice. Může se tak změnit pořadí na kandidátce, což oslabí zástupce jedné z partnerských stran. To se stalo například před čtyřmi lety při volbách do Poslanecké sněmovny v koalici Pirátů a hnutí STAN. Díky kroužkování se tak úspěšně prosadilo 33 kandidátů STAN a jen čtyři lidé z Pirátů.
