Voliči kroužkovali. Potvrdili Dostálovou a Turka, vyřadili Kolaju či Macha

Konkurence ve volbách do Evropského parlamentu byla značná. O jedenadvacet mandátů se ucházelo 674 kandidátů. Svým favoritům mohli voliči pomoct až dvěma preferenčními hlasy na jedné kandidátce, čehož také využívali. Velké překvapení se nekonalo, přesto s pořadím zamíchali.

Preferenčními hlasy voliči dokážou velmi zamíchat pořadím a určit, kdo nakonec bude jejich reprezentantem v Evropském parlamentu. Ostatně někteří kandidáti z minulých voleb v roce 2019 o tom vědí své.

Například Alexandr Vondra byl před pěti lety na kandidátce ODS až na patnáctém místě. Podařilo se mu ale tehdy získat více než 8,5 procenta preferenčních hlasů a vyhoupnul se do čela až na druhé místo. A díky tomu se stal i europoslancem.

Situaci dobře zná i Tomáš Zdechovský. Před pěti lety byl dvojkou na kandidátce KDU-ČSL, s téměř 14,5 procenta preferenčních hlasů přeskočil lídra kandidátky Pavla Svobodu. Toho nakonec překonala i letos končící europoslankyně Michaela Šojdrová a vlivný europoslanec zůstal bez mandátu.

A poslední příklad je z pět let staré kandidátky STAN a TOP 09. Ze třetího místa kandidoval Luděk Niedermayer, který získal téměř čtvrtinu preferenčních hlasů a do Evropského parlamentu šel z prvního místa.

Kroužkování v koalici SPOLU

Právě všichni výše zmínění kandidáti se v letošních volbách sešli na společné kandidátce SPOLU. Alexandr Vondra (ODS) byl lídrem, Luděk Niedermayer (TOP09) třetím a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) čtvrtým v pořadí. Všichni tři s velkým potenciálem a se zkušenostmi s kroužkováním. Současně se sešli na kandidátce politici, kteří mají na mnoho evropských témat odlišné pohledy.

A pořadí se proměnilo. Pro soudržnost koalice SPOLU to ale dopadlo dobře. Všichni tři kandidáti totiž získali přibližně podobný podíl preferenčních hlasů. Nestalo se tak to, čeho se mohly strany obávat, totiž že by jedna strana získala díky preferenčním hlasům europoslance na úkor těch zbývajících.

Alexandr Vondra si udržel pozici jedničky kandidátky díky 17,9 procenta preferenčních hlasů, Luděk Niedermayer se s 13,4 procenta posunul na druhou pozici a Tomáš Zdechovský s přibližně deseti procenty preferenčních hlasů obsadil nakonec místo třetí. Na čtvrté místo tak odsunul původně dvojku kandidátky Veroniku Vrecionovou (ODS).

Že jsou Vondra a Niedermayer v získávání preferenčních hlasů úspěšní, ukazuje i fakt, že jsou v pořadí pětice kandidátů s nejvyšším počtem přednostních hlasů na třetím, respektive pátém místě.

Lídři, kteří končí

Mnohem větší roli sehrály preferenční hlasy u Pirátů nebo SPD s Trikolorou. Kandidátku Pirátů vedl dosavadní europoslanec, který byl dokonce v předsednictvu parlamentu, Marcel Kolaja. Do Bruselu a Štrasburku se ale v této roli už nevrátí. Větší úspěch u voličů totiž měla obhajující europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), která od nich získala 12,7 procenta preferenčních hlasů. Přeskočila tak Kolaju, který jich získal necelých deset procent. A protože strana ve volbách neuspěla a z obhajovaných tří mandátů získala jen jeden, lídr kandidátky se posunul jen do role náhradníka.

Podobná situace je i u kandidátky SPD a Trikolory. Lídrem kandidátky byl Petr Mach (SPD), v roce 2014 zvolený europoslancem za Svobodné. Podařilo se mu sice získat téměř patnáct procent preferenčních hlasů, ale bylo to málo. Předskočil ho totiž stávající europoslanec Ivan David (SPD), který preferenčních hlasů získal přes osmnáct procent. A dále je scénář podobný jako u Pirátů – vzhledem k tomu, že SPD s Trikolorou získala jen jeden mandát, Petr Mach se europoslancem nestal.

§ 48

(4) V rámci jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic připadnou mandáty podle odstavce 2 kandidátům podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku.

(5) Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 % z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu, politické hnutí nebo koalici, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi.

Preferenční hlasy pro jistotu

U ostatních úspěšných stran voliči preferenční hlasy rozdělovali také. Ale na pořadí to nic nezměnilo. Spíše kroužkovali lídry kandidátek, aby upevnili jejich pozici v čele a aby měli jistotu, že budou zvoleni.

To je případ jedničky kandidátky ANO Kláry Dostálové (ANO). Ta získala absolutně nejvyšší počet preferenčních hlasů ze všech kandidátů, cekem 171 142 tisíc. V rámci kandidátní listiny tvořil tento počet dvaadvacet procent přednostních hlasů. Ostatní kandidáti zůstali daleko za ní. Na druhé místo se díky 6,4 procenta preferenčních hlasů dostala Jaroslava Pokorná Jermanová, Jaroslav Bžoch získal jen čtyři procenta.

Podobně uvažovali i voliči Přísahy a Motoristů. Filip Turek, který kandidoval z prvního místa, získal 152 196 tisíc hlasů. V rámci kandidátky obdržel prakticky polovinu všech preferenčních hlasů. Zbývající kandidáty opět zůstali daleko za ním a voliči tak cíleně podporovali lídra kandidátky, který těsně před volbami čelil kritice za své dřívější vystupování. Sám kandidát kampaň označil za dehonestační.

Také lídryně kandidátky Stačilo! Kateřina Konečná byla svými voliči pomocí preferenčních hlasů podporována. Předsedkyně KSČM získala na kandidátce 40,6 procenta preferenčních hlasů. A stejně uvažovali i voliči kandidátky Starostové a osobnosti pro Evropu. Preferenční hlasy obdrželi Danuše Nerudová a Jan Farský (oba STAN), kteří získali třiadvacet, respektive sedmnáct procent preferenčních hlasů. Andrej Poleščuk sice se 7,93 procenta preferenčních hlasů poskočil z osmého na třetí místo, ke zvolení mu to ale nestačilo. A ostatní kandidáti byli ještě méně úspěšní.

Poslankyně a poslanci Evropského parlamentu zvolení za Česko v těchto a minulých volbách
Zdroj: ČSÚ

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Černochová a Hřib se střetli s Havlíčkem kvůli muniční iniciativě

Česká muniční iniciativa dodala do konce letošního dubna na Ukrajinu dalších 400 tisíc kusů velkorážové munice. V Otázkách Václava Moravce to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která odmítla návrh místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka, aby se iniciativa přesunula pod NATO. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je nutné v iniciativě pokračovat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
před 4 hhodinami

Teplo kvůli modernizaci jeho výroby nejspíš zdraží. Pomoci by mohly dotace

Kvůli rozsáhlé modernizaci výroby tepla se chystá jeho zdražování. Zbrzdit růst cen by mohly dotace, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Teplárny přechází od uhlí k jiným formám výroby tepla – zejména k plynu. Důvodem změn jsou vysoké ceny emisních povolenek i plánovaný odchod od uhlí v roce 2033. Přeměna teplárenství si vyžádá miliardové investice. Na centrální zásobování jsou v Česku napojené zhruba čtyři miliony lidí.
před 5 hhodinami

V Missouri zrestaurovali sochu Churchilla od Bělského, vloží do ní opět časovou kapsli

V americkém Fultonu ve státě Missouri, kde Winston Churchill pronesl slavný projev o spuštění železné opony, znovu po pěti letech odhalili politikovu nadživotní podobiznu od českého sochaře Franty Bělského. Britského státníka zachycuje tak, jak ho jako voják viděl při přehlídce české západní armády v Anglii za druhé světové války. Národní Churchillovo muzeum do sochy plánuje vložit znovu časovou schránku společně se současnými předměty. Předtím tam byla lahev od whiskey, k níž Bělský přidal mince, dobové noviny a dopis.
před 5 hhodinami

Lidé spoří na stáří i přes dlouhodobé investice

Přes 150 tisíc lidí vložilo své peníze do takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP). Zajišťují se tak na stáří s podporou státu. Podle makléřů zatím zájem lidí neovlivnily ani momentální prudké výkyvy na burzách.
před 5 hhodinami

Při pracovních úrazech loni zemřelo sedmdesát lidí

Skoro každý pátý den se v Česku stane smrtelný pracovní úraz. Podle nejnovějších dat jich Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a Český báňský úřad (ČBÚ) loni zaznamenal sedmdesát. Podle ČTK je to nejméně od vzniku samostatné České republiky. K příčinám patří hlavně podcenění rizika a používání nebezpečných pracovních postupů. Často jde o pády z výšky nebo dopravní nehody, například v areálu firmy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Obyvatelé Karolinky v referendu podpořili koupi areálu bývalých skláren

Obyvatelé Karolinky na Vsetínsku v sobotním referendu podpořili koupi areálu bývalých skláren do majetku města. Výsledky jsou v této části místního referenda platné a závazné. Hlasující naopak těsně nepodpořili odkoupení ubytovny, o kterém taktéž hlasovali. I v tomto případě je rozhodnutí platné, avšak nezávazné, vyplývá z informací na úřední desce. Město s asi 2500 obyvateli má dlouholetou sklářskou tradici, v roce 2020 se tam však sklárny uzavřely.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ztratili jsme smysl pro bolest a úzkost, míní filozofka Matějčková

Náboženství od lidí vyžaduje něco, čemu už mnozí v západním světě nerozumí, a to oddanost a poslušnost, řekla v Interview ČT24 filozofka a publicistka Tereza Matějčková. Ačkoliv ateismus a sekularizace společností prostoupily, tvrdí, že spiritualita nemizí. Odklon od náboženství však spojuje s nárůstem duševních chorob. „Křesťanství vychází z toho, že život je těžký a plný utrpení. Ztratili jsme smysl pro bolest a úzkost,“ sdělila moderátorce Tereze Willoughby.
před 8 hhodinami
Načítání...