Konkurence ve volbách do Evropského parlamentu byla značná. O jedenadvacet mandátů se ucházelo 674 kandidátů. Svým favoritům mohli voliči pomoct až dvěma preferenčními hlasy na jedné kandidátce, čehož také využívali. Velké překvapení se nekonalo, přesto s pořadím zamíchali.
Voliči kroužkovali. Potvrdili Dostálovou a Turka, vyřadili Kolaju či Macha
Preferenčními hlasy voliči dokážou velmi zamíchat pořadím a určit, kdo nakonec bude jejich reprezentantem v Evropském parlamentu. Ostatně někteří kandidáti z minulých voleb v roce 2019 o tom vědí své.
Například Alexandr Vondra byl před pěti lety na kandidátce ODS až na patnáctém místě. Podařilo se mu ale tehdy získat více než 8,5 procenta preferenčních hlasů a vyhoupnul se do čela až na druhé místo. A díky tomu se stal i europoslancem.
Situaci dobře zná i Tomáš Zdechovský. Před pěti lety byl dvojkou na kandidátce KDU-ČSL, s téměř 14,5 procenta preferenčních hlasů přeskočil lídra kandidátky Pavla Svobodu. Toho nakonec překonala i letos končící europoslankyně Michaela Šojdrová a vlivný europoslanec zůstal bez mandátu.
A poslední příklad je z pět let staré kandidátky STAN a TOP 09. Ze třetího místa kandidoval Luděk Niedermayer, který získal téměř čtvrtinu preferenčních hlasů a do Evropského parlamentu šel z prvního místa.
Kroužkování v koalici SPOLU
Právě všichni výše zmínění kandidáti se v letošních volbách sešli na společné kandidátce SPOLU. Alexandr Vondra (ODS) byl lídrem, Luděk Niedermayer (TOP09) třetím a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) čtvrtým v pořadí. Všichni tři s velkým potenciálem a se zkušenostmi s kroužkováním. Současně se sešli na kandidátce politici, kteří mají na mnoho evropských témat odlišné pohledy.
A pořadí se proměnilo. Pro soudržnost koalice SPOLU to ale dopadlo dobře. Všichni tři kandidáti totiž získali přibližně podobný podíl preferenčních hlasů. Nestalo se tak to, čeho se mohly strany obávat, totiž že by jedna strana získala díky preferenčním hlasům europoslance na úkor těch zbývajících.
Alexandr Vondra si udržel pozici jedničky kandidátky díky 17,9 procenta preferenčních hlasů, Luděk Niedermayer se s 13,4 procenta posunul na druhou pozici a Tomáš Zdechovský s přibližně deseti procenty preferenčních hlasů obsadil nakonec místo třetí. Na čtvrté místo tak odsunul původně dvojku kandidátky Veroniku Vrecionovou (ODS).
Že jsou Vondra a Niedermayer v získávání preferenčních hlasů úspěšní, ukazuje i fakt, že jsou v pořadí pětice kandidátů s nejvyšším počtem přednostních hlasů na třetím, respektive pátém místě.
Lídři, kteří končí
Mnohem větší roli sehrály preferenční hlasy u Pirátů nebo SPD s Trikolorou. Kandidátku Pirátů vedl dosavadní europoslanec, který byl dokonce v předsednictvu parlamentu, Marcel Kolaja. Do Bruselu a Štrasburku se ale v této roli už nevrátí. Větší úspěch u voličů totiž měla obhajující europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), která od nich získala 12,7 procenta preferenčních hlasů. Přeskočila tak Kolaju, který jich získal necelých deset procent. A protože strana ve volbách neuspěla a z obhajovaných tří mandátů získala jen jeden, lídr kandidátky se posunul jen do role náhradníka.
Podobná situace je i u kandidátky SPD a Trikolory. Lídrem kandidátky byl Petr Mach (SPD), v roce 2014 zvolený europoslancem za Svobodné. Podařilo se mu sice získat téměř patnáct procent preferenčních hlasů, ale bylo to málo. Předskočil ho totiž stávající europoslanec Ivan David (SPD), který preferenčních hlasů získal přes osmnáct procent. A dále je scénář podobný jako u Pirátů – vzhledem k tomu, že SPD s Trikolorou získala jen jeden mandát, Petr Mach se europoslancem nestal.
§ 48
(4) V rámci jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic připadnou mandáty podle odstavce 2 kandidátům podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku.
(5) Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 % z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu, politické hnutí nebo koalici, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi.
Preferenční hlasy pro jistotu
U ostatních úspěšných stran voliči preferenční hlasy rozdělovali také. Ale na pořadí to nic nezměnilo. Spíše kroužkovali lídry kandidátek, aby upevnili jejich pozici v čele a aby měli jistotu, že budou zvoleni.
To je případ jedničky kandidátky ANO Kláry Dostálové (ANO). Ta získala absolutně nejvyšší počet preferenčních hlasů ze všech kandidátů, cekem 171 142 tisíc. V rámci kandidátní listiny tvořil tento počet dvaadvacet procent přednostních hlasů. Ostatní kandidáti zůstali daleko za ní. Na druhé místo se díky 6,4 procenta preferenčních hlasů dostala Jaroslava Pokorná Jermanová, Jaroslav Bžoch získal jen čtyři procenta.
Podobně uvažovali i voliči Přísahy a Motoristů. Filip Turek, který kandidoval z prvního místa, získal 152 196 tisíc hlasů. V rámci kandidátky obdržel prakticky polovinu všech preferenčních hlasů. Zbývající kandidáty opět zůstali daleko za ním a voliči tak cíleně podporovali lídra kandidátky, který těsně před volbami čelil kritice za své dřívější vystupování. Sám kandidát kampaň označil za dehonestační.
Také lídryně kandidátky Stačilo! Kateřina Konečná byla svými voliči pomocí preferenčních hlasů podporována. Předsedkyně KSČM získala na kandidátce 40,6 procenta preferenčních hlasů. A stejně uvažovali i voliči kandidátky Starostové a osobnosti pro Evropu. Preferenční hlasy obdrželi Danuše Nerudová a Jan Farský (oba STAN), kteří získali třiadvacet, respektive sedmnáct procent preferenčních hlasů. Andrej Poleščuk sice se 7,93 procenta preferenčních hlasů poskočil z osmého na třetí místo, ke zvolení mu to ale nestačilo. A ostatní kandidáti byli ještě méně úspěšní.
Poslankyně a poslanci Evropského parlamentu zvolení za Česko v těchto a minulých volbách
Zdroj: ČSÚaktualizováno: 10. 06. 2024 00:24