Michaela Šojdrová

Žhářské útoky na francouzskou železnici nevyvolávají v bývalém místopředsedovi Evropského parlamentu (EP) Liboru Roučkovi (SOCDEM) pochybnosti o bezpečnosti na olympiádě. Řekl to v pořadu Události, komentáře. S Roučkem souhlasila i bývalá europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), podle které zatím není důvod k obavám. Francouzská vysokorychlostní železnice v noci na pátek čelila koordinované žhářské sabotáži s cílem zásadně narušit dopravu, a to zejména v Paříži. Útokem, který ovlivnil nejméně statisíce cestujících, se zabývají všechny francouzské zpravodajské služby.

Výsledky voleb do Evropského parlamentu v Česku jsou potvrzené. Dosavadní europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) u Nejvyššího správního soudu (NSS) neuspěla se stížností, volební senát ji zamítl. Šojdrová, která ve volbách mandát neobhájila, zpochybňovala zvolení Ondřeje Koláře (TOP 09) europoslancem kvůli možným chybám v počítání preferenčních hlasů. Šojdrová i Kolář kandidovali za koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). NSS už dříve zamítl či odmítl i zbylé stížnosti na eurovolby. Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka uvedl, že rozhodnutí soudu sice respektuje, ale považuje ho za nešťastné. Zavírá podle něj oči před chybovostí, která není zanedbatelná.

Vládní koalice je oslabená a Piráti se dostali na hranici své kapacity, budou to mít velmi těžké, uvedl v pořadu 90’ ČT24 expremiér a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla (SOCDEM) v souvislosti s výsledky voleb do Evropského parlamentu. Podotkl, že sociální demokracie, která neobhájila křeslo v europarlamentu, je v hluboké krizi. Bývalý europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL) řekl, že výsledky voleb musí být budíček pro vládní koalici. Zmínil, že lidovci by měli lépe prodávat své výsledky.

Konkurence ve volbách do Evropského parlamentu byla značná. O jedenadvacet mandátů se ucházelo 674 kandidátů. Svým favoritům mohli voliči pomoct až dvěma preferenčními hlasy na jedné kandidátce, čehož také využívali. Velké překvapení se nekonalo, přesto s pořadím zamíchali.

U příležitosti dvaceti let od vstupu České republiky do Evropské unie připravila ČT debatu s europoslanci. Diskutovali o migraci nebo geopolitické situaci v Evropě a na Blízkém východě. Jejich rozhovor se dotknul i opatření EU proti změnám klimatu a jejich dopadům na evropskou ekonomiku. Debatovali místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.), kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) a europoslanci Ivan David (SPD), Kateřina Konečná (KSČM), Jiří Pospíšil (TOP 09), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Veronika Vrecionová (ODS).

Dalšími protesty pohrozili členové Agrární komory. Chtějí, aby vláda do konce měsíce svolala mimořádnou schůzi a projednala jejich požadavky. Žádají například úlevu od administrativy nebo omezení bezcelního dovozu z Ukrajiny. Na nedělním sněmu Agrární komory v Brně sklidily potlesk projevy prezidenta komory Jana Doležala i viceprezidentů Martina Pýchy a Leoše Říhy. Oba byly velmi kritické vůči krokům současné vlády na podporu zemědělců.

Evropský parlament přijal akt o ochraně svobody novinářů a nezávislosti médií. Ten má vůbec poprvé na unijní úrovni zajistit jejich ochranu před politickým a ekonomickým vměšováním, ale i transparentnost vlastnictví médií a jejich financování. Obrátit se bude možné na nový Evropský sbor pro mediální služby. Norma podle některých europoslanců představuje signál Maďarsku, Slovensku či Řecku, kde se média potýkají s problémy.

Europoslanci podpořili mírnější regulaci pro některé rostliny, které byly upravené pomocí nových genomických technik. Ve středečním hlasování na plenární schůzi ve Štrasburku podpořili návrh Evropské komise, která chce, aby se na rostliny se změnami, které by byly dosažitelné v přírodě nebo skrze obvyklé šlechtění, nevztahovala přísná pravidla pro geneticky upravené organismy. O tématu se v Evropském parlamentu vedla ostrá debata. Většina českých europoslanců byla v těsném hlasování pro zmírnění omezení.

Ministerstvo vnitra ve zprávě o extremismu za první pololetí píše, že antisystémové hnutí zastínilo tradiční extremistickou a xenofobně populistickou scénu, přičemž dezinformace, zejména z Ruska, podkopávají demokracii. Poslanec ODS Pavel Žáček v Událostech, komentářích označil hoaxy za ohrožení systému, zatímco bývalý předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) míní, že za dezinformátory jsou označováni lidé s jiným názorem. To odmítá europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), podle níž dezinformace není názor, ale záměrně šířená lež.

Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) končí v čele ministerstva zemědělství. Nominaci předsednictva KDU-ČSL na nového šéfa resortu přijal bývalý šéf lidovců Marek Výborný. Návrh ještě musí schválit širší vedení strany. Oznámil to předseda strany a ministr práce Marian Jurečka na mimořádné tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně. Nekula uvedl, že v posledních týdnech mu chyběla podpora ze strany vedení lidovců.

Uvolněné křeslo místopředsedy Evropského parlamentu zaujme lucemburský europoslanec Marc Angel. Na schůzi ve Štrasburku pro kandidáta levicové frakce S&D zvedlo ruku 307 jeho kolegů, což stačilo ke zvolení ve druhém kole. Angelova řecká předchůdkyně Eva Kailisová, která je jednou z hlavních postav obřího korupčního skandálu v europarlamentu, byla z funkce odvolána v prosinci.

Evropští zákonodárci odhlasovali odvolání Evy Kailisové z funkce místopředsedkyně Evropského parlamentu. Sama Kailisová se považuje za nevinnou. S korupčními penězi z Kataru nemá nic společného, řekl řecké televizi Open její advokát. Řecká europoslankyně čelí obvinění z korupce a od pátku je ve vazbě v Belgii. Řecké úřady jí a její rodině zmrazily majetek. Jakékoliv pochybení odmítá i šéf mezinárodní odborové centrály ITUC Luca Visentini, který byl zadržen v pátek a podmíněně propuštěn v neděli.

Evropský parlament v úterý učinil jeden z posledních kroků na cestě EU k zavedení jednotného nabíjecího řešení pro chytré telefony, tablety a další přenosná zařízení. Europoslanci podle očekávání schválili finální verzi směrnice, podle níž budou muset výrobci od podzimu 2024 používat výhradně standard USB-C. Návrh se týká také laptopů, na které se však sjednocení nabíječek začne vztahovat až na konci roku 2026.

Evropští poslanci ve čtvrtek v debatě o násilí páchaném na ženách v Evropské unii vyzvali Česko a pět dalších členských zemí, aby neprodleně ratifikovaly Istanbulskou úmluvu, která se zaměřuje na boj s domácím a sexuálním násilím. Mnozí zákonodárci míní, že není třeba čekat, až úmluvu schválí jednotlivé členské státy. Ty by podle nich měly dokument potvrdit na unijní úrovni kvalifikovanou většinou.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) v konečném hlasování schválili reformu společné zemědělské politiky (SZP), která bude ovlivňovat podobu zemědělství v členských zemích evropského bloku v pětiletém období od roku 2023 a určovat způsob přerozdělování evropských zemědělských dotací. Chystané změny mají za cíl zvýšit šetrnost k životnímu prostředí, lepší podporu malých a středních zemědělských podniků a lepší připravenost zemědělského sektoru na případné krize či výkyvy na trhu. Nová pravidla musí ještě schválit členské státy.

Evropská komise chce zavést nové způsoby, jak ochránit rozpočet EU před střetem zájmů. Ve středeční debatě Evropského parlamentu o výsledcích auditu ke konfliktu zájmů českého premiéra Andreje Babiše to prohlásil komisař pro rozpočet Johannes Hahn. Podle něho by mohlo být využito pravidlo spojující čerpání unijních peněz s dodržováním principů právního státu. Pomoci by mohla i další chystaná úprava. Většina poslanců vyzvala komisi k větší aktivitě, někteří mluvili také o pozastavení zemědělských dotací, které holding Agrofert nadále dostává.

Občanské organizace jsou připraveny postarat se o dětské uprchlíky, kteří nyní jsou v táborech v Řecku, uvedl zakladatel iniciativy Češi pomáhají Jaroslav Miko. O uprchlíky, proti jejichž přijetí však důrazně vystoupili někteří vládní politici, by se podle něj mohli postarat jednotlivci i organizace, které chtějí pomáhat.

Iniciativa Češi pomáhají má seznam zhruba dvou stovek rodin, které by byly ochotny přijmout dětské uprchlíky z řeckých táborů. Vyzvala vládu, aby poskytnutí pomoci umožnila a vytvořila meziresortní skupinu, která by navrhla přesný postup. Na tiskové konferenci to řekl zakladatel iniciativy Jaroslav Miko. Řecko v září požádalo o to, aby Česko přijalo 40 dětí bez doprovodu z řeckých uprchlických táborů. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ve čtvrtek zopakoval, že Česko má pomáhat především v zemích, odkud uprchlíci přicházejí, a připomněl, že stát nadále odmítá jejich přerozdělování.

Česko a Slovensko znovu odmítly kvóty na rozdělování běženců. Už v minulých dnech zdejší politiky rozdělila žádost Řecka o pomoc s přemístěním čtyřiceti nezletilých a opuštěných dětí z tamních uprchlických táborů. V Událostech, komentářích o přijetí těchto dětí diskutovala europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) s místopředsedou ČSSD Ondřejem Veselým. Podle europoslankyně svým postojem Česko odmítá dobrovolnou solidaritu. Řecko nám chce poslat problémové nezletilé, oponuje Veselý.

Europoslankyně Michaela Šojdrová zkritizovala ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) kvůli jeho odmítavému postoji k pomoci dětským běžencům a požádala ho o schůzku. Podle české europoslankyně a občanské iniciativy Češi pomáhají je nepřijatelné, že Hamáček už druhý měsíc váhá s odpovědí Řecku, které o přijetí čtyřiceti nezletilých migrantů požádalo.

Za nesmyslný považuje ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek plán na vybudování sirotčince v Sýrii. Také ředitelka české pobočky UNICEF Pavla Gomba míní, že sirotčinec by měl být až úplně posledním řešením. Řekli to v pořadu 90′ ČT24. S nápadem na vznik zařízení přišel premiér Andrej Babiš (ANO). Teď oznámil, že se projekt neuskuteční, protože syrská strana nesouhlasila s českým návrhem.

Povinné uprchlické kvóty se ukázaly jako nefunkční řešení krize a Česko udělalo dobře, že je razantně odmítlo. V pořadu Události, komentáře to v reakci na stanovisko unijní generální advokátky uvedl místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jaroslav Bžoch (ANO). Podle europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL) se Česko mělo alespoň pokusit kvóty naplnit.

Arabsko-kurdská koalice SDF tvrdí, že Turecko a jeho syrští spojenci zahájili v severovýchodní Sýrii velkou pozemní ofenzivu, při které útočí na tři vesnice. Ankara naopak tvrdí, že na turecké vojáky útočí Kurdové. Syrská státní tisková agentura SANA oznámila, že turečtí vojáci a jejich spojenci zaútočili na vojáky prezidenta Bašára Asada a několik jich zabili. Všechny strany konfliktu trvají na tom, že dodržují prodloužené příměří, které má v oblasti na syrsko-turecké hranici platit do úterý.

Evropská komise přistupovala k premiérovi Andreji Babišovi (ANO) citlivě, když se výsledky unijního auditu o jeho střetu zájmů nedočkaly zveřejnění před volbami do Evropského parlamentu. V Interview ČT24 to prohlásila lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová. Podle serveru Neovlivní.cz Komise dokumenty do Česka poslala až tento týden.