Europoslanci podpořili mírnější regulaci pro některé rostliny, které byly upravené pomocí nových genomických technik. Ve středečním hlasování na plenární schůzi ve Štrasburku podpořili návrh Evropské komise, která chce, aby se na rostliny se změnami, které by byly dosažitelné v přírodě nebo skrze obvyklé šlechtění, nevztahovala přísná pravidla pro geneticky upravené organismy. O tématu se v Evropském parlamentu vedla ostrá debata. Většina českých europoslanců byla v těsném hlasování pro zmírnění omezení.
Návrh Evropské komise reaguje na vývoj nových technologií pro zásahy do DNA. Jedná se například o technologie editace genomu, jako je metoda CRISPR-Cas9, která funguje jako genetické nůžky. Podle zastánců jsou tyto technologie výrazně bezpečnější než dosud dostupné technologie pro zásahy do genomu a umožňují rychlejší a přesnější změny než běžné pěstitelské postupy.
Evropská komise navrhovala vytvoření nové skupiny geneticky modifikovaných rostlin, u kterých jsou změny dosažené novými genomickými technikami srovnatelné se změnami, kterých by bylo možné dosáhnout obvyklými metodami šlechtění či které by mohly nastat v přírodě. Na takové rostliny by se vztahovaly mírnější regulace a podle textu Komise by se na ně mělo pohlížet jako na konvenční rostliny. Byla by ale povinnost je registrovat.
Dokument upřesňuje, že by do této skupiny spadaly rostliny s maximálně dvaceti úpravami. V této kategorii by byl také zakázán přenos genetického materiálu mezi druhy, které by nebyly schopny křížení běžnými postupy či v přírodě. Návrh také neumožní, aby za použití nových genomických technik bylo možné pěstovat rostliny v biologickém zemědělství. Poslanci také žádají, aby takové rostliny nebylo možné patentovat.
Rostliny s hlubšími změnami dosaženými novými genomickými technikami by pak podléhaly výrazně přísnější regulaci, která platí pro geneticky modifikované organismy.
V úterý se o záležitosti vedla na plénu ostrá debata. Kritici poukazují na možná zdravotní rizika a nutnost postupovat s opatrností, zastánci pak na možné příznivé dopady na efektivitu zemědělství a větší odolnost geneticky modifikovaných rostlin vůči škůdcům, chorobám či změnám klimatu.
O návrhu se bude jednat v takzvaných trialozích mezi zástupci Komise, členských států a parlamentu. Konečné hlasování se očekává až po červnových volbách do Evropského parlamentu.
Ohledně nové úpravy nepanuje jednotný názor ani mezi zemědělci. Unijní oborová centrála Copa-Cogeca návrh podporuje, francouzský svaz Confédération paysanne naopak varuje před „zabitím zemědělské kultury“ a negativními dopady na biologické zemědělství, píše agentura AFP.
Jak se hlasovalo
Text podporující zavedení změny podpořilo 307 europoslanců, proti jich bylo 263. Z 21 českých europoslanců bylo pro dvanáct, pět proti, dva se zdrželi a dva nehlasovali.
Za velký úspěch považuje hlasování europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), která návrh podporovala. „Stěžejní věci v hlasování prošly," řekla Šojdrová, podle které Evropský parlament vyslal signál, že návrh Komise podporuje a chce se s členskými státy na jeho znění dohodnout. Podle ní je o rostliny upravené novými genomickými technikami mezi českými zemědělci zájem a na přípravě nové legislativní úpravy se podle ní podíleli i tuzemští vědci.
Proti hlasovali čeští Piráti. Pirátský europoslanec Mikuláš Peksa označil návrh za děravý a špatně nastavený. „Parlamentní návrh nových pravidel pro genomické šlechtění rostlin umožňuje hodně experimentů, ale zároveň málo řeší prověřování jejich dopadů,“ uvedl Peksa, který jinak zdokonalování šlechtitelských metod a zapojení vědeckého výzkumu do zemědělství podporuje.
