Rostlina

Školáci na Šumavě se v pátek pustili do testování aplikace, která představuje turistům méně známé trasy a učí je chovat se k přírodě šetrněji. Vznikla ve spolupráci se správci národních parků, za dva měsíce svého fungování má už jedenáct tisíc registrovaných uživatelů. Na vytipovaných výletech je upozorňuje na vzácné nebo chráněné rostliny a živočichy. Má pomoci šetřit přírodu tam, kde se potkává nejvíc lidí.

Řada druhů rostlin přežila dobu ledovou, i když neměly mít reálně šanci. Vědci, kteří tento fenomén studují, nyní přišli s možným vysvětlením. Organismům mohly pomoci hydrotermální prameny – například tak mohl fungovat „moravský Yellowstone“.

Želva nádherná, zavíječ zimostrázový nebo slunéčko východní patří mezi invazivní, tedy nepůvodní druhy, které se usadily v Česku. Jejich výskyt mapují vědci v projektu Biosmršť. Až do neděle jim s tím může pomoci i kdokoliv z řad laické veřejnosti.

Původní druhy rostlin z české přírody mizí, krajinou se šíří teplomilné a nepůvodní druhy. Potvrdila to studie, která vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR a dalšími univerzitami.

Mrazy z tohoto týdne sice ničily rostliny i budoucí úrodu, většina škůdců na polích je ale přežila. Díky oteplování navíc začínají být aktivní, takže zemědělci, kteří o úrodu nepřišli kvůli mrazům, budou mít zřejmě letos vyšší náklady i na jejich likvidaci. O pesticidy v krajině se pak zajímají vědci.

Brněnští botanici s britskými kolegy objevili při výzkumu rostlinného genomu překvapivý jev. Na základě předchozích studií očekávali, že velikost genomu, která ovlivňuje růst rostlin i jejich výskyt, se bude zvětšovat od rovníku k pólům. Výzkum ale ukázal, že takto jednoduše to platí jen na jižní polokouli. Čerpali z existujících databází, prováděli i nová měření. Studie, o které informovala Masarykova univerzita, nakonec zahrnula přes šestnáct tisíc druhů kvetoucích rostlin.

Europoslanci podpořili mírnější regulaci pro některé rostliny, které byly upravené pomocí nových genomických technik. Ve středečním hlasování na plenární schůzi ve Štrasburku podpořili návrh Evropské komise, která chce, aby se na rostliny se změnami, které by byly dosažitelné v přírodě nebo skrze obvyklé šlechtění, nevztahovala přísná pravidla pro geneticky upravené organismy. O tématu se v Evropském parlamentu vedla ostrá debata. Většina českých europoslanců byla v těsném hlasování pro zmírnění omezení.

Invazní bolševník velkolepý byl v 19. století vysazen v Lázních Kynžvart jako okrasná rostlina, teď se ho chce Karlovarský kraj zbavit. Ničí tamní ekosystém a při doteku způsobuje vyrážky a puchýře. Rostlinu by měli likvidovat vlastníci pozemků, na kterých se vyskytuje. Ministerstvo životního prostředí na to poskytuje dotace.