Želva nádherná, zavíječ zimostrázový nebo slunéčko východní patří mezi invazivní, tedy nepůvodní druhy, které se usadily v Česku. Jejich výskyt mapují vědci v projektu Biosmršť. Až do neděle jim s tím může pomoci i kdokoliv z řad laické veřejnosti.
Vědci mapují nepůvodní druhy. Pomoci jim může do neděle kdokoliv
2 minuty
Události: Vědci mapují nepůvodní druhy
Jedním z druhů, který je v Česku „cizí“, je slunéčko východní. Na rozdíl od slunéčka sedmitečného, které je v tuzemsku původní, je většinou větší a má více teček.
Slunéčka jsou užitečná, požírají totiž mšice – tedy škůdce, kteří napadají mimo jiné zemědělské plodiny. I proto je v minulosti odborníci po světě vysazovali úmyslně. „Jenomže potom nastala situace, že se to trochu vymklo kontrole a začalo se šířit ve velkém množství, takže může vytlačovat i naše druhy,“ upozornil entomolog z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a organizátor projektu Biosmršť Jiří Skuhrovec.
S tím může veřejnost pomoct – stačí si nainstalovat aplikaci iNaturalist a přes ni invazní druhy vyfotit. Lidé se mohou do projektu zapojit až do neděle. Experti doufají, že za víkend získají co nejvíc dat, která by mohla pomoct s nepůvodními druhy bojovat.
Během víkendu chtějí experti zmapovat 36 hlavních invazních druhů. Mezi nimi i želvu nádhernou. „Někdo si ji koupil v akvaristice, byla to maličká želvička, trochu víc povyrostla a už nevěděl, co s ní, tak hup s ní do rybníka,“ nastínil Skuhrovec. Jenže to může ovlivňovat některé ptačí druhy – želvy totiž vyhledávají prosluněná místa a mohou zalehnout ptačí hnízda.
Docházet může i ke zdánlivě paradoxním situacím, kdy jeden nepůvodní druh ohrožuje druhý. Třeba když keř zimostráz napadá motýl zavíječ zimostrázový, respektive jeho larvy.
