Jiří Skuhrovec

Želva nádherná, zavíječ zimostrázový nebo slunéčko východní patří mezi invazivní, tedy nepůvodní druhy, které se usadily v Česku. Jejich výskyt mapují vědci v projektu Biosmršť. Až do neděle jim s tím může pomoci i kdokoliv z řad laické veřejnosti.

České úřady prověřují majetek tří ruských zbrojařů. Kromě Borise Obnosova a Vladimira Jevtušenka, kteří jsou na českém sankčním seznamu, je zajímá i podnikání Viktora Vekselberga. Tajné služby a Finanční analytický úřad (FAÚ) podle informací ČT analyzují jeho možný vliv na společnost Safina, které se oficiálně zbavil ještě před začátkem loňské otevřené ruské invaze na Ukrajinu.

Evropa ani Česko dosud nedokázaly zcela odstřihnout firmy napojené na režim ruského vůdce Vladimira Putina od veřejných peněz. Podle agentury DatLab objem zadávaných zakázek právě těmto společnostem od počátku války prakticky neklesl. České ministerstvo pro místní rozvoj už počátkem roku ohlásilo přípravu takzvaného semaforu pro zadavatele zakázek. Projekt by měl ale fungovat až v příštím roce.

Rodina majitele jednoho z nejvlivnějších ruských zbrojařů Borise Obnosova vlastní v Česku majetky za sto milionů korun. Blízký spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož společnost vyrábí rakety dopadající na Ukrajinu, ale víc než rok po napadení této země Ruskem nefiguruje na českém ani evropském sankčním seznamu. Stopy majitele ruského zbrojařského impéria v Česku a jeho úzké propojení s Kremlem pro Českou televizi popsala Marija Pevčichová – zástupkyně investigativního týmu ruského opozičního politika Alexeje Navalného, jež na jeho případ upozornila. Tématu se pro pořad Reportéři ČT věnoval redaktor Ondřej Golis, v Událostech o problematice rovněž informoval redaktor Jiří Hynek.

Rusky hovořící podnikatelé napojení na kremelské politiky a oligarchy stále kontrolují majetek v miliardách korun. Podle analytiků ze společnosti Datlab jde zejména o nemovitosti a historické budovy. ČT zjistila, že rusky hovořící podnikatel s vazbami na sankcionované oligarchy, který vlastní zámek Hrubá Skála, ovládá i rozsáhlý komplex v centru Karlových Varů.

Peníze z veřejných zakázek v Evropě dál proudí i k subjektům napojeným na režim Vladimira Putina. Výzkum agentury Datlab tvrdí, že jejich objem od loňského února prakticky neklesl – experti dopočítali pro firmy s vazbami na Rusko zakázky v Evropské unii za dvě a půl miliardy eur. I kvůli tomu chce tuzemské Ministerstvo pro místní rozvoj pomáhat zadavatelům zakázek s prověřováním uchazečů.

Někdejší ředitel ruské státní společnosti Transněfť se v Česku zbavuje majetku. Neovládá už ani firmu, která si od Prahy na sedmdesát sedm let pronajala Slovanský dům. Hlavní město plánuje audit dlouhodobých smluv na pronájem svého majetku.

Na konci dubna ministerstvo financí informovalo, že v Česku se podařilo zabavit ruský majetek v celkové hodnotě přibližně jedné miliardy korun. Reportér ČT Jiří Hynek, který se této problematice věnuje již dvě dekády, ale upozorňuje, že jde pouze o zlomek skutečně investovaného objemu peněz. Podle Jiřího Skuhrovce z Datlab Institutu je k odhalování ruského majetku v Česku potřeba „spousta datové alchymie“.

Přibývá případů, kdy se lidé napojení na sankcionované ruské podnikatele nebo politiky zbavují majetku. Podle informací ČT prověřují nově české úřady i transakce kolem jednoho z činitelů Rusy jmenované okupační správy Chersonské oblasti na Ukrajině. Jeho rodina převedla pražskou firmu na důchodkyni z Luhanské oblasti.

Finanční analytický úřad (FAÚ) zkoumá majetkové přesuny u desítek lidí podezřelých ze spojení s Putinovým režimem. Podle informací ČT se zajímá i o dva ruské politiky, kteří se po začátku války na Ukrajině zbavili nemovitostí za víc než dvacet milionů korun.

Navzdory evropským sankcím se podle české agentury Datlab počty veřejných zakázek pro firmy s ruským vlivem nezměnily. Výzkum v rámci EU pak zmapoval zakázky za téměř tři sta milionů eur (asi sedm miliard korun), které jdou měsíčně společnostem s vazbami na sankcionované osoby.

Česká republika se chce kromě evropského sankčního seznamu řídit i svým vlastním. Jeho vytvoření umožní nový sankční zákon, který už je ve sněmovně ve třetím čtení. Na zařazení lidí na sankční seznam chce stát spolupracovat s policií i tajnými službami. Dostat by se na něj mohli lidé i firmy napojené na organizovaný zločin.

Země Evropské unie tento týden dohadují nový balík protiruských sankcí – na sankční seznam mají přibýt zhruba tři desítky ruských činitelů či firem. Podle analytiků ze společnosti Datlab se však Rusům v Česku i v celé Evropě daří některé sankce obcházet.

Celní správa dostane právo zadržet majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce. Senát schválil novelu zákona, která počítá s tím, že jejich porušení bude zároveň trestným činem. V tuzemsku totiž i dál působí řada firem napojených na lidi blízké režimu Vladimira Putina, kteří se zatím vyhýbají sankcím. Jde například o společnost Segezha s vazbami na ruského oligarchu Vladimira Jevtušenka.

Hvězda ruské státní televize a podporovatelka Vladimira Putina Jelena Malyševová má firmu v Česku. Podle obchodního rejstříku pronajímá nemovitosti, žádné ale v českém katastru nemá zapsané. Lékařka, vystupující v mnoha televizních pořadech, vlastní luxusní dům v americkém New Jersey, na který si podle ruské opozice sama nemohla vydělat.

České úřady a státní firmy loni zadaly veřejné zakázky v celkové hodnotě 471 miliard korun, tedy téměř o polovinu více než v roce 2017. Podle společnosti Datlab, která tato čísla připravila ve spolupráci s Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ), který je využívá ve své výroční zprávě za rok 2018, se jedná o historický rekord.