Mýto, brněnské nádraží, dálnice. Firmy si mohly loni sáhnout na rekordní objem zakázek

České úřady a státní firmy loni zadaly veřejné zakázky v celkové hodnotě 471 miliard korun, tedy téměř o polovinu více než v roce 2017. Podle společnosti Datlab, která tato čísla připravila ve spolupráci s Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ), který je využívá ve své výroční zprávě za rok 2018, se jedná o historický rekord.

„V jednom roce se sešla řada velkých infrastrukturních projektů – mýtný systém, rozšíření pražského okruhu či brněnského nádraží, ale i další série investic do dálnic a železnic. Vedle toho se ve velkém začaly soutěžit dlouholeté dopravní koncese, například v Moravskoslezském kraji. Konečně státní společnost Čepro loni vysoutěžila několik mamutích nákupů pohonných hmot,“ shrnuje největší projekty jednatel společnosti Jiří Skuhrovec.

Žebříčku firem, které zakázky získaly, dominují stavbaři. První Metrostav získal 32 miliard korun, v první pětce najdeme ještě firmy Eurovia CS a Skanska. Mezi ně se vklínil i dodavatel mýta CzechToll a Pražské služby, zajišťující správu silnic a svoz odpadu.

A naopak v první pětce zadavatelů najdeme Čepro, Ředitelství silnic a dálnic, hlavní město Prahu, Správu železniční a dopravní cesty nebo Moravskoslezský kraj. Desítku doplňují ještě  ČEZ, ministerstvo dopravy, ministerstvo vnitra, Lesy ČR a Technická správa komunikací hlavního města Prahy.

Utrácí i menší úřady

Masivní nárůst investic však není dán jen několika velkými projekty, ale jak konstatuje Skuhrovec, obecně vyšším utrácením napříč velkými i malými úřady. K tomu napomáhá dobrá ekonomická situace, stejně jako dotační tituly EU, které se rozběhly plným tempem. 

Na přesných číslech nicméně nepanuje úplná shoda – NKÚ ve své zprávě poukazuje právě i na nízkou kvalitu dat zpracovávaných ministerstvem pro místní rozvoj, především na jejich nespolehlivost a neúplnost. Chyby v datech ministerstva, respektive v otevřených datech Informačního systému o veřejných zakázkách, pak podle úřadu vedou k problémům při dohledu nad nimi.

Čísla obou zdrojů se nicméně podle Skuhrovce shodují na bezprecedentním nárůstu, rozdíl mezi nimi je dlouhodobě v řádu nižších desítek miliard.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vyšší americká cla na evropská auta by dopadla i na české dodavatele

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.
před 5 hhodinami

VideoFirmy kvůli nedostatku lidí hledají „posily“ v zahraničí. I mezi Filipínci

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.
před 6 hhodinami

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Juchelka chce upravit superdávku. Změny mají cílit třeba na samoživitelky

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.
1. 5. 2026

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Začala prozatímně platit dohoda mezi EU a skupinou Mercosur

Od půlnoci začala prozatímně platit obchodní dohoda mezi Evropskou unií a skupinou jihoamerických zemí Mercosur. Vyjednávání o ní trvalo přes čtvrt století a Evropská komise se rozhodla využít své pravomoci začít ujednání uplatňovat, ačkoliv ho ještě neschválil Evropský parlament. Dohodu v minulosti silně kritizovali zemědělci a její uplatňování před dokončením ratifikace kritizovala například Francie.
1. 5. 2026

Finsko zprovoznilo první lithiový důl v Evropě. Těženou rudu rovnou i zpracuje

Finsko uvedlo do provozu první lithiový důl na kontinentu. Závod je výjimečný i v tom, že se klíčová surovina pro současnou elektroniku na jednom místě nejen těží, ale rovnou zpracovává pro použití do baterií. Zdejší produkce má pokrýt asi desetinu současné poptávky v Evropě, která je jinak zcela závislá na dovozu.
1. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o stavebním zákoně

Vláda Andreje Babiše (ANO) si od nového stavebního zákona slibuje, že rozhýbe stavební trh. Opozice tvrdí, že je ušitý horkou jehlou a způsobí víc škody než užitku. „Ten zákon napsali developeři, a to ještě developeři pražští. (...) Máme tady zákon, který ne, že ruší razítka, ale vypíná kontrolu veřejných zájmů. (...) Národní památkový úřad si ani nesáhne na ty chráněné zóny,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Neřešíme jenom problémy Prahy,“ oponovala poslankyně Zuzana Ožanová (ANO). „To, že se snažíme, aby bylo nějakým způsobem (k dispozici) bydlení, aby se rozrůstal bytový fond a aby lidé měli kde bydlet, to je pravda. Ale to jen jedna z drobných věcí, jsou tam (ve stavebním zákoně) i další,“ dodala.
1. 5. 2026
Načítání...