Mýto, brněnské nádraží, dálnice. Firmy si mohly loni sáhnout na rekordní objem zakázek

České úřady a státní firmy loni zadaly veřejné zakázky v celkové hodnotě 471 miliard korun, tedy téměř o polovinu více než v roce 2017. Podle společnosti Datlab, která tato čísla připravila ve spolupráci s Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ), který je využívá ve své výroční zprávě za rok 2018, se jedná o historický rekord.

„V jednom roce se sešla řada velkých infrastrukturních projektů – mýtný systém, rozšíření pražského okruhu či brněnského nádraží, ale i další série investic do dálnic a železnic. Vedle toho se ve velkém začaly soutěžit dlouholeté dopravní koncese, například v Moravskoslezském kraji. Konečně státní společnost Čepro loni vysoutěžila několik mamutích nákupů pohonných hmot,“ shrnuje největší projekty jednatel společnosti Jiří Skuhrovec.

Žebříčku firem, které zakázky získaly, dominují stavbaři. První Metrostav získal 32 miliard korun, v první pětce najdeme ještě firmy Eurovia CS a Skanska. Mezi ně se vklínil i dodavatel mýta CzechToll a Pražské služby, zajišťující správu silnic a svoz odpadu.

A naopak v první pětce zadavatelů najdeme Čepro, Ředitelství silnic a dálnic, hlavní město Prahu, Správu železniční a dopravní cesty nebo Moravskoslezský kraj. Desítku doplňují ještě  ČEZ, ministerstvo dopravy, ministerstvo vnitra, Lesy ČR a Technická správa komunikací hlavního města Prahy.

Utrácí i menší úřady

Masivní nárůst investic však není dán jen několika velkými projekty, ale jak konstatuje Skuhrovec, obecně vyšším utrácením napříč velkými i malými úřady. K tomu napomáhá dobrá ekonomická situace, stejně jako dotační tituly EU, které se rozběhly plným tempem. 

Na přesných číslech nicméně nepanuje úplná shoda – NKÚ ve své zprávě poukazuje právě i na nízkou kvalitu dat zpracovávaných ministerstvem pro místní rozvoj, především na jejich nespolehlivost a neúplnost. Chyby v datech ministerstva, respektive v otevřených datech Informačního systému o veřejných zakázkách, pak podle úřadu vedou k problémům při dohledu nad nimi.

Čísla obou zdrojů se nicméně podle Skuhrovce shodují na bezprecedentním nárůstu, rozdíl mezi nimi je dlouhodobě v řádu nižších desítek miliard.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...