Evropa ani Česko dosud nedokázaly zcela odstřihnout firmy napojené na režim ruského vůdce Vladimira Putina od veřejných peněz. Podle agentury DatLab objem zadávaných zakázek právě těmto společnostem od počátku války prakticky neklesl. České ministerstvo pro místní rozvoj už počátkem roku ohlásilo přípravu takzvaného semaforu pro zadavatele zakázek. Projekt by měl ale fungovat až v příštím roce.
Objem zakázek pro firmy napojené na Putinův režim prakticky neklesl, Česko chce zavést „semafor“
3 minuty
Události: Zakázky pro firmy napojené na Putinův režim
České státní firmy zadávají zakázky dceřiným společnostem slovenské firmy BEZ Transformátory. Ještě loni sice firmu ovládal ruský Svelgroup miliardáře Alexeje Kyška, a státní firmy tak nemohly společnosti kvůli protiruským sankcím dávat strategické zakázky, firma ale následně změnila majitele.
Podle analytiků zadavatelé zakázek nemají možnost, jak ověřit, zda v těchto případech nejde jen o fiktivní převod. „To pro spoustu zadavatelů není dostatečné, protože prověřovat majetkovou strukturu neumí,“ upozornil analytik a ředitel agentury DatLab Jiří Skuhrovec.
Ministerstvo pro místní rozvoj chystá nový systém v podobě semaforu. Ten má signalizovat, jaké subjekty jsou rizikové. „Počítám, že bychom to měli stihnout a na jaře příštího roku mít v systému, aby bylo na první dobrou vidět, zda jsou přihlášené subjekty bezproblémové,“ sdělil šéf resortu Ivan Bartoš (Piráti).
Podle informací ČT kraje dosud odmítly kvůli napojení na Rusko pouze jediného uchazeče. Šlo o zakázku na Karlovarsku. „Lustrujeme způsobilost dodavatelů, je k tomu uveden i nástroj – datový portál, kde vyhledáváme, zda firmy, které se hlásí, nejsou napojeny na ruský režim,“ nastínil hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (KOA).
Analytici upozorňují, že subjekty napojené na ruský režim jsou často také příjemcem dotací. Například od roku 2021 dostal karlovarský hotel Venus na dotacích a státních příspěvcích zhruba patnáct milionů korun. Hotel je ovládaný rodinou bývalého šéfa jedné z ruských oblastí Alexandra Postrigana.
Podobná situace jako v Česku je podle průzkumu i jinde v Evropě. „Vypadá to, že dopad sankční legislativy na veřejné zakázky je blízký nule,“ poznamenal Skuhrovec. Podle analytiků spoluvlastní sankcionovaní ruští podnikatelé v Evropské unii stále asi deset tisíc firem. Zhruba 240 z nich dostalo i po zavedení sankcí veřejné zakázky.
