Finanční analytický úřad (FAÚ) zkoumá majetkové přesuny u desítek lidí podezřelých ze spojení s Putinovým režimem. Podle informací ČT se zajímá i o dva ruské politiky, kteří se po začátku války na Ukrajině zbavili nemovitostí za víc než dvacet milionů korun.
Rodina Igora Vysockého, petrohradského poslance a místopředsedy ruské organizace Vojenské bratrstvo podporující invazi na Ukrajinu, se v uplynulých měsících zbavila nemovitosti v bytovém komplexu v Karlových Varech. Prodej bytu o rozloze přes 130 metrů čtverečních se uskutečnil na začátku letošního srpna, původní majitelé za něj dostali přibližně osm milionů korun.
Více než za 16 milionů korun prodal svůj byt na pražském Vyšehradě politik z Leningradské oblasti Jevgenij Andrejev. Muž dříve pracoval jako poradce tamního guvernéra. Andrejevovy nemovitosti nyní papírově vlastní Češka figurující s několika ruskými podnikateli ve firmě Orkogen. Společnost sídlí v opuštěném domě v obci Lhota.
Majitel, či bílý kůň?
„Nejtěžší je poznat, čí majetek ve skutečnosti je. V momentě, kdy je napsaný na fyzickou osobu v katastru nemovitostí, ta osoba může být bílý kůň,“ upozorňuje ředitel organizace Datlab Jiří Skuhrovec. Podle nevládních organizací by stát měl na odhalování majetku lidí napojených na ruský režim vynaložit víc kapacit a zpřísnit zákony týkající se praní špinavých peněz.
„Důležité je umět sankce reálně vymáhat a aplikovat. A v tom se ukazuje určitá slabina. Je potřeba posílit analytické nástroje,“ dodává vedoucí analytik Rekonstrukce státu Lukáš Kraus. Problémem je podle FAÚ zejména spolupráce se zahraničím.
„S čím budeme do budoucna nějakým způsobem prostě muset počítat, bude vyhledávání majetků, které jsou vlastněné skrytě,“ přiznává ředitel analytického úřadu Jiří Hylmar. Lepší vymáhání sankcí v Česku umožní mimo jiné novela sankčního zákona. Ta totiž jako nový trestný čin zavádí jejich obcházení.
