Majetek

Strojírenský Kovosvit MAS Machine Tools ze Sezimova Ústí skončí v konkurzu, majetek firmy se prodá. Na úterní schůzi věřitelů o této formě úpadku společnosti rozhodla většina přítomných věřitelů, proti byli dva. Kovosvit navrhoval reorganizaci společnosti, věřitelé ji ale zamítli. Soud vydá v následujících dnech rozhodnutí, Kovosvit se proti němu hodlá odvolat.

V kauze společnosti Městská realitní agentura Havířov, která má na starosti správu a údržbu bytového a nebytového fondu města, policie obvinila další osobu a tři firmy. Loni v dubnu si obvinění vyslechlo šest lidí, těm kriminalisté nyní trestní stíhání rozšířili o další zločiny. Vše se týká machinací při zadávání veřejných zakázek či přijímání úplatku, uvedl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Podle dřívějších informací se případ týká i přidělování městských bytů.

Zářijové záplavy podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) způsobily celkové škody za zhruba šedesát miliard korun. Suma ale není konečná a zřejmě se ještě zvýší, jelikož odstraňování škod stále pokračuje, řekl šéf státní kasy během návštěvy Jeseníku.

Zástupci STAN a SPOLU ve středních Čechách se domluvili na místech v radě kraje. Hejtmankou by měla být nadále současná šéfka kraje a volební jednička STAN Petra Pecková. Lídr SPOLU Jan Skopeček (ODS) bude mít na starosti regionální rozvoj. Zástupci obou uskupení chtějí koncem příštího týdne nebo v týdnu následujícím podepsat koaliční smlouvu, řekla Pecková po úterním koaličním jednání. Podle Skopečka se zároveň rozběhnou jednání o prioritách pro programové prohlášení rady kraje.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odhadl škody po povodních na majetku státu na 25 až 30 miliard korun. Pojišťovny vyplatí osmnáct miliard na pojistných událostech, částka pokryje přibližně polovinu škod na soukromém majetku. Do 5. prosince musí česká vláda předložit žádost o peníze z evropského fondu solidarity, zdůraznil Stanjura. Kabinet plánuje ve středu schválit finanční programy na podporu zasažených obcí a domácností. V pátek z nich bude možné získat první peníze.

V polovině září policie prohledala sídlo pražského arcibiskupství na Hradčanech. Co konkrétně vyšetřuje, nezveřejnila. Reportéři ČT zjistili, že hledala dokumenty týkající se prodeje církevního majetku. Šlo o obchody s budovami a pozemky, kterými se pořad už dříve zabýval. Státní zastupitelství potvrdilo, že církev mohla podle vyšetřovatelů při obchodech přijít o stovky milionů korun. Hospodaří přitom mimo jiné s penězi a majetkem, který v rámci restitucí získává od státu. Jak s majetkem nakládá, ale není vždy zcela průhledné. Pro pořad Reportéři ČT natáčeli Jana Neumannová a Ondřej Golis.

Kvůli povodním muselo své domovy opustit už více než deset tisíc lidí. Po návratu do zničených obydlí mají být opatrní a nezačít s vysoušením dřív, než voda opadne, radí Pavel Danihelka z Ústavu epidemiologie a veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity, který působí i na Fakultě bezpečnostního inženýrství Vysoké školy Báňské – Technické univerzity Ostrava. Vysoušení bude podle něj trvat řádově měsíce a lidé musejí počítat s tím, že stěny budou podmáčené.

Policisté a státní zástupci ročně zajistí miliardy korun v majetku, který pochází z trestné činnosti – ať už jsou to peníze z účtů, nemovitosti, nebo auta. A právě deset luxusních vozů nabízí ministerstvo vnitra od pátku v dražbě. Peníze z prodeje stát vyplatí lidem, kteří byli v konkrétních kauzách okradeni.

Ruská agrese na Ukrajině prohloubila propast mezi Západem a „globálním Jihem“. Kreml sází na frustraci rozvíjejících se zemí, jimž slibuje posílení ekonomik i nový světový řád, ve kterém už nebudou upozaděny. Kyjev argumentuje dopady války na potravinovou bezpečnost a hraje na morální notu. Nedaří se mu ale získat na svou stranu klíčové hráče, jako je Indie či Jižní Afrika. Většina „globálního Jihu“ navíc odmítá sankce a částečně brzdí snahy o využití zabavených ruských aktiv na odškodnění pro Ukrajince. Země se totiž obávají zhoršení vztahů s Kremlem i nastavení precedentu, který by se mohl v budoucnu týkat i jich, píše Evropejska pravda.

Ostravská hutní firma Vítkovice Steel může znovu bez omezení nakládat se svým majetkem. Nepotvrdilo se podezření na vlastnické propojení společnosti na Rusko, kvůli kterému jí Finanční analytický úřad (FAÚ) více než před dvěma lety majetek zablokoval. Šetření úřadu skončilo a FAÚ své předběžné opatření vztahující se na nakládání s akciemi a finančními prostředky společnosti zrušil. Firma celou dobu popírala, že by měla vlastníky, jichž se týkají sankce proti Rusku kvůli agresi na Ukrajině. Resort financí, pod který FAÚ spadá, zrušení předběžného opatření potvrdil.

Pražský městský soud bude muset znovu rozhodovat o tom, zda uzná švýcarský verdikt, který v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS) uložil miliardáři Jiřímu Divišovi propadnutí části majetku ve prospěch Švýcarska. Rozhodl o tom ve čtvrtek odvolací soud, který vyhověl Divišově odvolání. Muž by měl podle dřívějšího verdiktu přijít o zhruba 915 milionů korun. Miliardář dostal ve Švýcarsku za podvod a praní špinavých peněz také dvacetiměsíční podmíněný trest.

Insolvenční správce dosud neobdržel od hutní společnosti Liberty Ostrava, která je od června v úpadku, udržitelný plán další činnosti firmy. Způsob řízení pohybu peněz je podle správce založený na improvizaci bez jakékoliv koncepce a racionálního plánu. Insolvenčnímu správci to potvrdili i zástupci firmy na schůzce prozatímního věřitelského výboru minulý týden. Uvedli, že nemají naplánované relevantní příjmy, proto s nimi nepočítají v cash-flow plánu. Vyplývá to ze záznamu v insolvenčním rejstříku. Liberty Ostrava mezitím uzavřela smlouvy s polskou firmou Donquixote pro provozy rourovny a válcovny.

Čerpáním miliardových dotací Národní sportovní agentury (NSA) se policie dál zabývat nebude. Nenašla totiž důvod k zahájení trestního řízení. České televizi to řekl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Trestní oznámení kvůli čerpání dotací podal v únoru Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Z prověrky, jejíž závěry NKÚ zveřejnil koncem dubna, podle kontrolorů vyplynulo, že sportovní agentura dostatečně nesledovala a nekontrolovala využití dotací a dodržování podmínek.

Evropská unie uvolnila první výplatu peněz z výnosů plynoucích ze zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu. Napadená země tak získá 1,5 miliardy eur (zhruba 38 miliard korun) na posílení vojenských kapacit a rekonstrukci státu. Kyjev krok Bruselu ocenil. Vyčlenění peněz dosud blokovalo Maďarsko. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval prohlášením, že Moskva pečlivě zváží, jak na převod reagovat.

Americký federální soudce nařídil likvidaci osobního majetku hlasatele konspiračních teorií Alexe Jonese, zamítl ale samostatný případ konkurzu jeho společnosti, uvedla agentura Reuters. Případ se týká masové střelby v roce 2012. Jones šířil nepravdivé spekulace o tom, že se masakr nestal, a soudy ve dvou státech mu v roce 2022 uložily zaplatit rodinám zastřelených 1,5 miliardy dolarů (skoro 35 miliard korun).

Stát začíná s převodem desítek tisíc nemovitostí, které získal na začátku roku. Buď se o ně nikdo nepřihlásil, nebo vlastnictví přesvědčivě neprokázal. Šanci získat tyto nemovitosti teď mají přednostně města, obce a státní podniky.

Primátor Liberce Jaroslav Zámečník (SLK) neuspěl se žádostí u policie a státního zastupitelství o získání konkrétního stanoviska ke korupční kauze spjaté s radnicí. Ve dvou, zřejmě nesouvisejících, větvích případu je obviněno osm lidí, mezi nimi i bývalý náměstek primátora a bývalý úředník. Primátor může dostat jen obecné informace, vyplývá z vyjádření náměstkyně krajské státní zástupkyně Kateřiny Doušové.

Osvobození 28 lidí v kauze prodeje městských bytů v centru Prahy z let 2012 až 2015 je pravomocné. Rozhodl o tom Městský soud v Praze, který pouze u většiny z nich změnil důvod zproštění obžaloby. Stíhání čelili především bývalí zastupitelé Prahy 1, byl mezi nimi například i někdejší starosta Oldřich Lomecký (tehdy TOP 09) nebo jeho tehdejší zástupce Daniel Hodek (ČSSD).

Úpravy v zákonech o státní i zahraniční službě podpořila na středečním zasedání vláda. Ministři kývli i na zřízení dětského ombudsmana, zabývat se měli i návrhem ministerstva financí na prodej státního majetku za 40,9 milionu korun. Projednali také další normy.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost Nadace knížete z Lichtenštejna a vládnoucího knížete Hanse-Adama II. z Lichtenštejna v jednom z mnoha sporů o někdejší rodový majetek v Česku, který nyní náleží státu. Šlo o pozemky na jihovýchodním okraji Prahy v katastrálních územích Hájek u Uhříněvsi, Královice a Uhříněves. Rod s žalobou neuspěl, na jeho majetek se vztahovaly poválečné dekrety. Právní zástupce Lichtenštejnů se nechtěl k rozhodnutí Ústavního soudu zatím vyjadřovat.

O fungování Podnikatelské družstevní záložny (PDZ) se zajímají detektivové z odboru hospodářské kriminality pražského krajského ředitelství. Dozor v kauze převzalo Vrchní státní zastupitelství v Praze, předtím spis ležel u městských žalobců, píší Lidové noviny. V polovině března zahájila se záložnou, v níž měl v minulosti uložené peníze i současný premiér Petr Fiala (ODS), správní řízení Česká národní banka (ČNB). Důvodem jsou přetrvávající závažné nedostatky v činnosti záložny.

Problémy s nemovitostmi, na které si stěžují lidé, řeší Ústí nad Labem jejich odkupem. Momentálně se chystá koupit ve vyloučené lokalitě bytové domy za sedmdesát miliónů korun. Získat chce také bývalou kolonii garáží, ze které vznikla rozsáhlá černá skládka.

Zastupitelé města Brna v úterý schválili prodej pozemků minimálně za 154 milionů korun, další desítky nemovitostí město k prodeji výhledově chystá. Podle vedení Brna jde o pozemky a domy, které krajské město nepotřebuje, případně pro něj nebudou v budoucnu mít žádnou hodnotu. Opozice s prodejem části majetku nesouhlasí, zejména pokud jde o bytové domy. Většinu nemovitostí ze seznamu zbytného majetku chce město prodávat transparentně, tedy formou veřejné dražby.

Škody za nelegální graffiti se za loňský rok vyšplhaly na 99,6 milionu korun. Jedná se o nárůst o více než šestnáct milionů oproti předešlému roku. České televizi to potvrdila policie. Jenom v Praze škody způsobené sprejerstvím činily více než 42 milionů korun. Průměrná škoda za jeden případ pak poprvé přesáhla částku dvacet tisíc korun.