Majetek strana 5 z 5

Pražští radní budou jednat o vypovězení smlouvy na pronájem Slovanského domu. Tento objekt v centru města s luxusními obchody a restauracemi město pronajalo na 77 let firmě, kterou nyní přes kyperskou společnost spoluvlastní ruský oligarcha Michail Arustamov. Ukončení kontraktu hodlá navrhnout radní Hana Kordová Marvanová (za STAN). Praha se chce také zaměřit na více než dvě stě bytů, které stále využívá Ruská federace.

Nejenže Český svaz bojovníků za svobodu letos nedostane ani korunu od státu na svůj provoz, ale některé oblastní výbory svazu, který vede kontroverzní Jaroslav Vodička, musí vyklidit své kanceláře v budovách patřících ministerstvu obrany. Zjištění Reportérů ČT potvrdila mluvčí resortu Jana Zechmeisterová.

Česká republika dosud zmrazila ruský majetek v zemi ve výši skoro miliardy korun. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Bude-li tento majetek označen jako možná podpora válečných zločinů Ruska, je podle ministra do budoucna ve hře i jeho konfiskace. Vláda možnosti konfiskace prověřuje.

Evropská unie vyzývá členské země, aby majetek ruských oligarchů, který se jim podařilo zmrazit, následně konfiskovaly. V rozhovoru pro Českou televizi to řekl komisař pro justici Didier Reyners. Unie za tím účelem podle něj vytvořila jednotný mechanismus a teď státům radí, jak vše ošetřit právně.

Tuzemské úřady od vypuknutí rusko-ukrajinské války stopují majetek, který mají na českém území osoby napojené na režim prezidenta Vladimira Putina, a pozornost se stále častěji stáčí ke Karlovým Varům. Podle nových zjištění zde vlastní nemovitosti petrohradský politik i místopředseda jedné z regionálních vlád. Tuzemské krajské město se dlouhou dobu těšilo pozornosti i jednoho z ruských oligarchů.

Rusové bombardovali nemocnici u oceláren Azovstal v Mariupolu, uvedli Ukrajinci. Liší se však jejich informace, zda pod troskami jsou, nebo nejsou lidé. Ocelárny jsou podle obránců zcela zničené a vojáci z trosek vytahují lidi. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že cílem současné operace je kompletní „osvobození“ samozvaných útvarů Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Na tamní frontě ruské síly obsadily město Kreminna, ukrajinský generální štáb naopak hlásí úspěšný protiútok u Marjinky. USA vidí aktuální ruské snahy na východě Ukrajiny jako předehru k mnohem výraznější eskalaci konfliktu. Tam, kde boje skončily, se sčítají mrtví, v Kyjevské oblasti našli už přes tisíc těl civilistů.

Zlínský krajský soud nepravomocně uložil bývalému hokejovému reprezentantovi Romanu Čechmánkovi tříletý trest odnětí svobody s podmíněným odkladem na zkušební dobu pěti let za podvod. Škoda podle rozsudku přesáhla 7,2 milionu korun. Čechmánek se zadlužil při podnikání. Podle státního zástupce si půjčoval peníze a objednával práce, i když věděl, že závazky nebude schopen splatit. Jednapadesátiletý Čechmánek vinu dlouhodobě popírá, hrozilo mu až osm let vězení.

Finanční analytický úřad (FAÚ) v rámci protiruských sankcí už zmrazil české účty několika osob, včetně jednoho ruského poslance a manželky dalšího zákonodárce. Úřad zároveň prověřuje konta a majetek dalších lidí i desítek subjektů. Sankce na vlivné Rusy uvalila Evropská unie, a to kvůli agresi Ruska proti Ukrajině.

Finanční analytický úřad (FAÚ) předběžným opatřením zakázal nakládat s majetkem firmy, kterou řídí sankcionovaný Rus Alexander Pumpjanskij. Zjistili to Reportéři ČT s tím, že se jedná o budovu hotelu Westend v Mariánských Lázních.

Ministerstvo pro místní rozvoj chystá směrnice, které zabrání firmám oligarchů čerpat peníze z veřejných zakázek. Úřady zároveň hledají způsob, jak postihnout projekty lidí napojených na Putinův režim, třebaže se skrývají za anonymními společnostmi. Jde například o více než miliardovou investici ruských podnikatelů do stavby golfového areálu u Prahy.

Předseda věřitelského výboru vydavatelství Mladá fronta viní insolvenční správkyni Petru Hýskovou, že špatně prodávala majetek firmy. Tvrdí, že způsobila škodu přes 47 milionů korun a chce, aby ji uhradila. Hýsková odmítla, že by chybovala, a chystá se předložit soudu návrh na zpeněžení zbylého majetku Mladé fronty.

České ministerstvo financí nepřestává pátrat po nemovitostech, které patří ruským podnikatelům napojeným na režim prezidenta Vladimira Putina. Úřad se kromě jiného zaměřuje na domy v lázeňských městech. Sankce přijímané kvůli ruskému vpádu na Ukrajinu by se mohly vztahovat na některé hotely.

Václav Havel přiletěl do Ruska na dvoudenní oficiální návštěvu, kde měl podepsat smlouvu o přátelských vztazích a spolupráci mezi Československem a Ruskou federací. Československo takovou smlouvu podepsalo jako první země z bývalého východního bloku. Na programu byl také podpis dohody o vypořádání majetkových a finančních otázek spojených s odsunem sovětských vojsk z československého území.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Česká vláda reaguje na ruskou agresi na Ukrajině i tím, že hledá možnosti, jak vyvlastňovat některý ruský majetek či sestavuje vlastní sankční seznam. Ministři teď budou připravovat zvláštní zákon o národních sankcích. Prvotní seznam firem a lidí už existuje, státní orgány ale dohledávají další subjekty napojené na podporovatele Putinova režimu.

Vláda hledá cesty, jak ještě důsledněji zmrazovat majetek ruských podnikatelů v Česku napojených na režim Vladimira Putina tak, aby úřady dosáhly skutečně na všechny lidi ze sankčních seznamů. Zabývat se tím zřejmě bude tento týden. Zákony potřebné k co nejefektivnějšímu postupu už politici chystají. Premiér nevylučuje, že je kabinet projedná během dubna. Zatím stát zablokoval majetky za stovky milionů korun těm firmám, jejichž vazby dohledal.

Česko začalo prověřovat finanční transakce některých ruských podnikatelů, kteří mohou představovat bezpečnostní riziko. Stát doplňuje takzvaný vnitřní sankční seznam - potvrdil to ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle informací ČT je mezi prověřovanými lidmi i ruský podnikatel Sergej Majzus, který v tuzemsku vlastní rozsáhlý majetek.

Česko se chce nad rámec sankcí Evropské unie zaměřit na některé ruské podnikatele a oligarchy. Podle informací ČT mají vládě pomoci s mapováním jejich majetku tajné služby i někteří policejní specialisté. Problémem jsou firmy s anonymními vlastníky, právě přes ně v minulých třiceti letech řada Rusů v Česku investovala.

České ministerstvo financí se snaží vypátrat tuzemský majetek těch ruských podnikatelů , kteří mají vazby na režim prezidenta Vladimira Putina. Úkol je náročný, protože řada lukrativních nemovitostí skončila ve vlastnictví firem s anonymními vlastníky. A navíc je mnoho budov financovaných ruským kapitálem provozováno pod hlavičkou pravoslavné církve.

České úřady řeší, co s rozsáhlým majetkem ruského státu na českém území. Jde o většinou nevyužívané budovy a pozemky. Česká televize zjistila, že přímo Putinova prezidentská kancelář vlastní luxusní komplex v Jevanech. V minulosti se tam rekreovali bohatí ruští podnikatelé.

Tuzemské úřady se obávají, aby výnosy z nemovitostí, které v Česku vlastní Rusové, nefinancovaly válku proti Ukrajině. Zaměřují se proto na nákupy budov placené z nečitelných zdrojů. Proti penězům pochybného původu z Ruska chce zasáhnout i šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek.

Když končící generální ředitel Českých drah Ivan Bednárik oznamoval svoji rezignaci, zmínil se v souvislosti s tím o transakci, která se zřejmě odkládá a od níž si dráhy slibovaly asi tříapůlmiliardový zisk: prodej pozemků pod kolejemi. Měla by to být poslední „kapitola“ transformace české železnice, která začala bezmála před dvaceti lety a která byla tak podivná, že se z ní železnice úplně nevzpamatovala dodnes.

Rekordních téměř 150 milionů korun vyplatilo ministerstvo spravedlnosti vloni lidem, které poškodila rozhodnutí justice. Meziročně je to nárůst o téměř třicet milionů. Řada lidí se přesto o odškodnění musí soudit déle než deset let. Ministr spravedlnosti apeluje na soudy, aby nemajetkovou újmu posuzovaly citlivěji.

Když v květnu 2021 Rusko přidalo Česko na seznam nepřátelských zemí, pohřbilo tím dohodu stvrzenou právě před 30 lety. 18. února 1992 zástupci vlád Československa a Ruské federace v Moskvě podepsali smlouvu o vzájemném přátelství a spolupráci obou států. První muž československé diplomacie Jiří Dienstbier po podpisu poznamenal, že jde o tečku za vztahy dvou totalitních režimů a začátek vztahů demokratických států.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Justice se po dvaceti letech soudních sporů zastala rodiny zemědělce Aleše Vébra z Liberecka. Kvůli prohlášenému konkurzu přišla téměř o veškerý majetek. Úpadek iniciovali aktéři takzvané konkurzní mafie, přesto ho soudy léta odmítaly zrušit. Zasáhl až Nejvyšší soud, který prohlásil konkurz za nezákonný.