Olomoučtí přírodovědci chtějí protestovat proti způsobu dělení majetku mezi svou fakultu a nový ústav

Nahrávám video
Zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty nesouhlasí se způsobem dělení majetku mezi fakultu a nový ústav
Zdroj: ČT24

Akademici z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP) nesouhlasí s návrhem, kterým chce rektor školy rozdělit majetek mezi fakultu a nové pracoviště CATRIN. Na středu, kdy se návrhem bude zabývat Akademický senát, chystají protestní akci.

Přírodovědecká fakulta a CATRIN by si například měly rozdělit zařízení, na kterém vědci a studenti měří magnetické vlastnosti látek. Zůstanou ovšem na půdě vědeckého centra, což je pro přírodovědce problém. „Není určeno, jakým způsobem se tam budou moci dostat studenti, tak aby se mohli naučit na přístroji pracovat,“ poznamenal vedoucí katedry anorganické chemie Přírodovědecké fakulty Radovan Herchel.

Podobných sporných míst je z pohledu přírodovědců víc. I proto nesouhlasí s návrhem, kterým chce rektor univerzity rozdělit majetek mezi fakultu a vědecký ústav. „Ten návrh fakticky znamená odnětí uživatelských práv k desítkám laboratoří a zhruba třiceti procentům majetku fakulty bez jakékoliv náhrady,“ kritizuje děkan Přírodovědecké fakulty Martin Kubala.

Vědecké centrum v olomoucké čtvrti Holice bylo dřív součástí fakulty. Část jeho zaměstnanců pracuje od loňského roku pod novým ústavem. Fakulta s jeho vznikem nesouhlasila, rozdělení majetku se řeší dodnes.

„Pro nás třeba je naprosto klíčové to, aby mohli všichni zaměstnanci pracovat, aby měli svou kancelář, aby měli svou laboratoř, a myslím si, že to právě návrh pana rektora reflektuje,“ řekl předseda odborové organizace CATRIN Jakub Navařík.

Ústav studentům v přístupu do laboratoří nebrání

Podle vedení ústavu studentům ani zaměstnancům fakulty nikdo v přístupu do laboratoří nebrání a ani bránit nebude. „Studenti byli vždy vítáni v CATRIN, koneckonců v tuto chvíli zde vypracovává svou závěrečnou práci přes padesát studentů a tento návrh počítá s tím, že i nadále tito studenti budou mít přístup k vybavení,“ vysvětlil ředitel CATRIN Pavel Banáš.

Přírodovědcům ale jasné podmínky chybí. Kvůli návrhu rektora jsou připraveni i stávkovat. „Stávky typu demonstrativní výuky na veřejných místech. K nějaké všeobecné stávce, kdy bychom omezili provoz a zabránili výuce, k tomu bychom přistoupili až jako k úplně poslednímu kroku,“ popsal předseda odborové organizace PřF UP Miloš Fňukal.

„Navrhované řešení je výsledkem mnoha jednání, která v posledním roce pan rektor vedl s fakultou i ústavem. I nadále je ale prostor pro další případné dohody obou stran,“ řekl mluvčí Univerzity Palackého Egon Havrlant. Akademický senát se má návrhem rektora zabývat ve středu. Studenti a vyučující přírodovědecké fakulty mají ten den volno, aby se mohli zúčastnit protestních akcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
19:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na trati Plzeň–Klatovy začala výluka. Aplikace hlásí chyby při nákupu jízdenek

Na železniční trati mezi Plzní a Klatovy začala téměř čtyřměsíční výluka související se stavbou obchvatu Přeštic. Řadu spojů v celé délce nahradily autobusy. Cestující se však musí připravit na drobné komplikace. Dopravce například přemístil některé zastávky, což způsobilo chyby v mobilní aplikaci pro nákup jízdenek.
před 3 hhodinami

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
10:48Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
před 16 hhodinami

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
včera v 08:00

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
28. 2. 2026
Načítání...