Evropská komise navrhla zabavit zmrazený ruský majetek. Von der Leyenová chce válečný tribunál

Evropská komise navrhla zabavení majetku, který země Evropské unie zmrazily Rusku v reakci na invazi na Ukrajinu. Ve středu to oznámila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Konfiskované jmění by podle ní mělo sloužit pro náhradu válečných škod a poválečnou obnovu Ukrajiny. Von der Leyenová také uvedla, že unijní exekutiva plánuje vytvořit zvláštní mezinárodní tribunál pro ruské válečné zločiny.

„Rusko a jeho oligarchové musí odškodnit Ukrajinu a pokrýt náklady na obnovu země. A my máme prostředky, jak přimět Rusko platit,“ prohlásila šéfka EK. Unie podle ní díky sankcím už zablokovala 300 miliard eur (v přepočtu zhruba 7,3 bilionu korun) z rezerv ruské centrální banky a zmrazila 19 miliard eur z majetku ruských oligarchů.

Unie by podle von der Leyenové také chtěla spolu s partnery vytvořit strukturu, která by peníze investovala a zisky využívala pro pomoc Ukrajině. V pondělí se osmadvacítka shodla na tom, že zařadí obcházení sankcí mezi celounijní zločiny, což má k zabavování majetku otevřít cestu. 

Zabavení majetku dlouhodobě prosazují země východního křídla Evropské unie, které chtějí zisky investoval právě k ekonomické pomoci a poválečné obnově Ukrajiny. Právní experti přitom upozorňují, že nebude jednoduché jmění oligarchů či bankovních ústavů konfiskovat a mohou hrozit dlouholeté soudní spory. 

Zřízení mezinárodního trestního tribunálu

Předsedkyně komise sdělila, že za více než devět měsíců způsobila ruská agrese na Ukrajině nepopsatelné utrpení a podle odhadů ve válce zemřelo přes sto tisíc ukrajinských vojáků a více než dvacet tisíc civilistů. Válečný konflikt podle ní způsobil škody, které se odhadují na 600 miliard eur (v přepočtu asi 14,6 bilionu korun). 

Kvůli zločinům páchaným Ruskem na Ukrajině oznámila přípravu zvláštního tribunálu, který by je měl mapovat. „Jsme připraveni začít pracovat s mezinárodním společenstvím, abychom získali nejširší možnou mezinárodní podporu pro tento soud,“ řekla von der Leyenová. Do vyšetřování možných válečných zločinů či zločinů proti lidskosti se zapojil Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC). Ten však nemůže soudit zločiny válečné agrese, pokud s tím nebude souhlasit kromě Ukrajiny také Rusko. 

Podle von der Leyenové bude EU nadále spolupracovat s ICC, zároveň ale chce získat podporu Organizace spojených národů pro vytvoření tribunálu. Právě podpora Valného shromáždění OSN je podle právních odborníků pro případný vznik zvláštního orgánu klíčová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Trump dlouhodobě hrozí zabráním ostrova, evropské země tam v posledních dnech vysílají své vojáky.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
před 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 3 hhodinami

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...