Ustavme mezinárodní tribunál pro válečné zločiny na Ukrajině, uvedl Lipavský v Radě bezpečnosti OSN

Ve stručném projevu Lipavský připomněl invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 a zdůraznil, že je zapotřebí „jednou provždy odmítnout imperialistické touhy Ruska a jeho koloniální politiku“. Akcentoval také fakt, že Česká republika se ujala největšího počtu ukrajinských uprchlíků v přepočtu na počet obyvatel ze všech členských zemí EU. 

„Slyšíme o rychlém organizování podvodných referend v částech Ukrajiny. Rusko nemůže obelhat mezinárodní společenství a krást znovu území států,“ sdělil rovněž český šéf diplomacie s odkazem na plány uspořádat v okupovaných oblastech „referenda“, která by umožnila jejich připojení k Ruské federaci. 

Uvedl, že Ukrajina odmítla zotročení a statečně bojuje za multilaterální svět, kde pravidla ochraňují mír. „Jsme zhrozeni krutostmi, jichž se ruské jednotky dopustily v Mariupolu, Buči, Irpini, Izjumu a na dalších místech. Nesmírně nás znepokojují také zprávy o takzvaných filtračních táborech, které Rusko provozuje na Ukrajině,“ poznamenal.

„Stovky tisíc ukrajinských civilistů byly odvezeny do Ruska, včetně dětí. Existují svědectví o sexuálním zneužívání a o zneužívání na základě pohlaví, které jsou používané jako nástroje vedení války,“ zdůraznil a vyzval ke zřízení zvláštního mezinárodního tribunálu, který vyšetří zločin agrese spáchané Ruskem na Ukrajině.

Na úvod jednání promluvil generální tajemník OSN Antonio Guterres, který odsoudil zmínky ruského prezidenta Vladimira Putina o možnosti použití jaderných zbraní v současném konfliktu. Obdobně negativně se vyjádřil k plánovaným „referendům“ v oblastech na východě Ukrajiny. 

Jakákoliv anexe ukrajinského území je porušení Charty OSN a mezinárodního práva, dodal generální tajemník. Vyzval rovněž k vyšetření válečných zločinů spáchaných na území Ukrajiny a potřebě neomezeného přístupu mise OSN ke všem důkazům, o čemž poté hovořil i žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim Khan. 

Blinken vyzval ke konci jaderného vyhrožování

Americký ministr zahraničí Antony Blinken během svého projevu vyzval členy Rady bezpečnosti OSN, aby dali Rusku „jasný vzkaz“, že jeho „bezohledné jaderné hrozby musí okamžitě přestat“.

Zdůraznil také, že rozbíjení mezinárodního řádu nesmí ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi projít. Sdělil, že zatímco skončení bojů ze strany Ruska by znamenalo konec války, ukončení bojů ze strany Ukrajiny by vedlo ke konci Ukrajiny.

Jednání se účastní i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který prohlásil, že si bude pro jistotu udržovat bezpečnou vzdálenost od svého ruského protějšku Sergeje Lavrova. „Nejlepší způsob, jak zabránit dalším ruským zvěrstvům, je poskytnout Ukrajině všechny potřebné zbraně, které nám umožní osvobodit naše území a zachránit lid před vraždami, mučením, znásilňováním a jinými zločiny páchanými na nich ruskou armádou,“ řekl před jednáním. 

Během svého projevu Kuleba řekl, že Rusko nemá zájem o mírové rozhovory, a obvinil ruské diplomaty z „mimořádných lží“. Ruskou agresi na Ukrajině označil za největší hrozbu pro světový mír v 21. století. Poznamenal, že hovoří, zatímco těla 445 lidí, v některých případech jen jejich části, jsou exhumovány z pohřebiště v Izjumu. „Rusku se nikdy nepodaří nás zabít všechny,“ řekl Kuleba. 

Lavrov hovořil o „pumpování zbraní“ na Ukrajinu

Právě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na zasedání dorazil zhruba s devadesátiminutovým zpožděním. V projevu, po kterém sál zase opustil, opakoval tvrzení Kremlu o neonacistech a rusofobech na Ukrajině. Mimo jiné tvrdil, že se v této zemi pálí knihy jako za nacistického Německa či že Ukrajina podniká zákroky proti „disidentům“, přičemž hovořil o blokování vysílání ruských televizních stanic. S odkazem na Lavrovův brzký odchod podotkl šéf ukrajinské diplomacie Kuleba, že ruským diplomatům utíkání jde podobně jako ruským vojákům.

Podle Lavrova na Ukrajinu „pumpují západní země zbraně“ ve snaze protáhnout boje a oslabit Rusko. V této souvislosti ministr hovořil o „vojenské mašinérii kolektivního Západu“ a stěžoval si, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je cynik, když tyto moderní zbraně chválí.

Rada bezpečnosti OSN má patnáct členů, z nichž je pět stálých – Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie. Zbývajících deset nestálých členů volí Valné shromáždění OSN na dvouleté funkční období. Česká republika byla nestálým členem v letech 1994 až 1995. V té době v Radě bezpečnosti vystoupil velvyslanec Karel Kovanda.