Lipavský apeloval v OSN na lídry, aby nebyli lhostejní. Trussová slíbila pokračování vojenské pomoci Ukrajině

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) na Valném shromáždění OSN prohlásil, že organizace a její principy jsou ohrožené kvůli invazi Ruska, jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN, na Ukrajinu. Nová britská premiérka Liz Trussová na shromáždění slíbila, že Británie bude Ukrajině poskytovat vojenskou pomoc do té doby, než Kyjev vyhraje válku proti Rusku. Uvedla také, že ekonomická síla demokratických států může pomoci potlačit autoritářství. Izraelský premiér na shromáždění uvedl, že podporuje dvoustátní uspořádání s Palestinci, tedy vytvoření samostatné Palestiny.

„V tomto kritickém okamžiku konfliktu slibuji, že zachováme nebo zvýšíme naši vojenskou podporu Ukrajině na tak dlouho, jak to bude nutné (…). Nepřestaneme v tom, dokud Ukrajina nezvítězí,“ řekla Trussová. 

Vladimir Putin se podle Trussové vyhlášením mobilizace „snaží ospravedlnit své katastrofální selhání“ na Ukrajině. „Tohle nebude fungovat. Mezinárodní aliance je silná, Ukrajina je silná,“ prohlásila britská premiérka.

Trussová dále přislíbila, že „Británie bude do roku 2030 vynakládat tři procenta svého hrubého domácího produktu na obranu, čímž si v Evropě jako bezpečnostní aktér zachová vedoucí postavení“.

Nakonec vyzvala k vytvoření rozsáhlého liberálního hospodářského plánu, jakéhosi „ekonomického NATO“. „Skupina G7 a naši podobně smýšlející partneři musí jednat jako ekonomické NATO, aby společně bránili naši prosperitu,“ podotkla.

Premiérka Velké Británie Liz Trussová na Valném shromáždění OSN
Zdroj: Mike Segar/Reuters

Lipavský: Rusko porušuje Chartu OSN

Podle Lipavského se Rusko snaží „rozložit bezpečnostní architekturu evropského kontinentu“. Ministr zahraniční upozornil na ironii toho, že ruský prezident částečnou mobilizaci vyhlásil a „světu pohrozil jadernou zbraní“ na Mezinárodní den míru. Šéf české diplomacie posléze s pomocí citátu Václava Havla apeloval na světové lídry, aby nebyli lhostejní.

Ruskou invazi označil za „neoprávněnou, nevyprovokovanou a nezákonnou“. Vedle toho, že porušuje Chartu OSN, podle něj vážně poškozuje globální ekonomiku, potravinovou bezpečnost a mezinárodní řád založený na pravidlech.

Český ministr zahraničí připomněl, že Česká republika podporuje suverenitu, jednotu a nezávislost Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích a že Praha neuznává anexi Krymu. S předstihem odsoudil referenda o připojení k Rusku v Moskvou okupovaných či ovládaných částech ukrajinského území.

Obdobně se postavil ke zvěrstvům, která ruští okupanti páchají na Ukrajině, a kritizoval „apokalyptické ostřelování civilní infrastruktury“. Připomněl existenci filtračních táborů a deportace ukrajinského obyvatelstva včetně dětí.

„Existuje mezinárodní odpovědnost Ruska za agresi, ale existuje také individuální trestní odpovědnost za zločiny spáchané v tak velkém rozsahu ruskými vojsky,“ konstatoval Lipavský. Připomněl, že Praha podporuje vyšetřování situace na Ukrajině Mezinárodním trestním soudem a stojí za žádostí Ukrajiny o zahájení řízení u Mezinárodního soudního dvoru proti Ruské federaci na základě úmluvy o genocidě. Vyzval také ke zřízení zvláštního mezinárodního tribunálu, který bude stíhat zločin agrese spáchaný Putinovým Ruskem.

Lipavský měl ve čtvrtek projev také v Radě bezpečnosti OSN. Zástupce České republiky v tomto orgánu vystoupil téměř po třiceti letech. Ústředním tématem projevu byla ruská agrese proti Ukrajině. Lipavský hovořil o tom, že je nepřijatelné, aby Rusko rozhodlo o anexi další části Ukrajiny, a apeloval na zřízení mezinárodního tribunálu v otázce agrese Ruska proti Ukrajině.

Izraelský premiér podpořil dvoustátní uspořádání s Palestinou

Izraelský premiér Jair Lapid během projevu zmínil, že podporuje dvoustátní řešení desetiletí trvajícího konfliktu Izraele s Palestinci, tedy k vytvoření samostatné Palestiny. „Dohoda s Palestinci, založená na dvou státech pro dva národy, je správná pro bezpečnost Izraele, pro izraelskou ekonomiku a pro budoucnost našich dětí,“ řekl Lapid. Dodal, že jakákoli dohoda bude podmíněna mírovým palestinským státem, který nebude ohrožovat Izrael. 

Lapidovo vyjádření o dvoustátním uspořádání odráželo srpnové prohlášení amerického prezidenta Joea Bidena, který se přihlásil k tomu, že dlouholetý konflikt ukončí vytvoření samostatné Palestiny.

Zopakoval také, že Izrael udělá cokoliv, aby zabránil Íránu ve vývoji jaderné bomby. „Jediný způsob, jak zabránit Íránu získat jadernou zbraň, je ukázat věrohodnou vojenskou hrozbu,“ řekl. „Máme schopnosti a nebojíme se je použít,“ dodal. Izrael, o němž se všeobecně soudí, že má jediné jaderné zbraně na Blízkém východě, považuje Írán za existenční hrozbu. Teherán popírá, že by se snažil vyvinout jadernou zbraň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Provoz řady středoevropských letišť v úterý výrazně omezila tvorba ledovky. Nepřízeň počasí postihla letiště v Praze, ve Vídni, v Bratislavě a Budapešti. Vídeňské letiště Schwechat obnovilo provoz kolem 11:00 poté, co jej ráno kvůli silné vrstvě ledu na několik hodin přerušilo. Také bratislavské Letiště M. R. Štefánika a letiště v Budapešti po 13:00 provoz obnovila. Led a sníh však nadále komplikuje pozemní dopravu kromě Slovenska a Rakouska také v Německu. Řada železničních spojů je zrušena, další nabírají zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 17 mminutami

Účty podporující nezávislost Skotska po odpojení internetu v Íránu umlkly

Účty na sociální síti X podporující nezávislost Skotska na Spojeném království se náhle odmlčely poté, co íránské úřady kvůli masivním protirežimním protestům v zemi odpojily internet. Informoval o tom list The Telegraph, podle nějž tato skutečnost naznačuje propojení mezi režimem v Teheránu a internetovými influencery snažícími se zasahovat do britské politiky.
před 20 mminutami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Verdikt by mohl padnout na začátku února.
13:57Aktualizovánopřed 45 mminutami

Ruský útok na Charkov má oběti

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Zásah energetické infrastruktury v Kyjevě připravil statisíce domácností o dodávky tepla. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.
08:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Od začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl UNICEF

Od loňského říjnového začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.
před 2 hhodinami

Dva státy USA žalují Trumpovu vládu kvůli ICE

Americké státy Minnesota a Illinois podaly žaloby na vládu prezidenta Donalda Trumpa kvůli rozsáhlým protiimigračním zásahům na svém území. Informovaly o tom agentury Reuters a AP, podle kterých státy nasazení federálních jednotek označily za protiústavní a za nebezpečné použití síly. Napětí mezi vládami států a federálními úřady vzrostlo minulý týden poté, co v Minneapolisu zastřelil agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) 37letou Rennee Goodovou.
před 2 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřely dva tisíce lidí, řekl tamní činitel

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Oběti na životech přičetl „teroristům“. Íránci od konce prosince demonstrují proti tamní diktatuře především kvůli ekonomickým potížím. Režim odpojil zemi od internetu, informací o protestech je tak málo. Organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Oslu v pondělí sdělila, že režim demonstrace tvrdě potlačil a zemřelo nejméně 648 demonstrantů, obětí však může být až šest tisíc. Podle některých odhadů jich je ještě mnohem víc.
11:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...