Mezinárodní trestní soud

Americký prezident Donald Trump během nedávného telefonátu s Nicolásem Madurem vyzval autoritářského vůdce Venezuely, aby do týdne s rodinou opustil zemi. V noci na úterý o tom s odvoláním na své zdroje informovala agentura Reuters. Lhůta podle ní uplynula před týdnem v pátek, neboť hovor se konal 21. listopadu.

Rebelové z Jednotek rychlé podpory (RSF) po pádu súdánského Fáširu násilně odebírali krev zadrženým civilistům i uprchlíkům snažícím se z města uniknout. Píše to blízkovýchodní web The Middle East Eye (MEE) s odkazem na rozhovory s oběťmi, očitými svědky, humanitárními pracovníky a diplomatickými zdroji.

Humanitární organizace upozorňují na vážný stav dětí, které uprchly z bojů v súdánském Fáširu. Do táborů přicházejí podvyživené, dehydrované a s projevy fyzického i psychického traumatu, přičemž dosud bylo identifikováno více než dvě stě nezletilých bez doprovodu. Lékaři hlásí případy dětí se ztrátou sluchu způsobenou silnými explozemi a psychologové zaznamenávají noční děsy či změny chování. Situace ve městě se vyhrotila po jeho pádu 26. října, kdy jednotky RSF upevnily kontrolu nad oblastí a objevily se zprávy o možných závažných porušeních lidských práv, jež zkoumá Mezinárodní trestní soud.

Istanbulská prokuratura vydala zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, ministra obrany Jisra'ela Kace, ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira a několik dalších izraelských představitelů. Viní je z genocidy a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Informovala o tom agentura AFP.

Izraelský záložník, který bojoval v Pásmu Gazy a Libanonu, musel zůstat hodiny na pražském letišti, než byl nucen vrátit se do Izraele. O případu informoval izraelský server Ynet. Muži byl odepřen vstup do Česka poté, co jej francouzské úřady umístily na „černou listinu“ v souvislosti s možnou trestnou činností. Muž tvrdí, že ve Francii nikdy nebyl.

Ukrajinci žijící na Ruskem okupovaných územích si museli do 10. září podle dekretu šéfa Kremlu Vladimira Putina opatřit ruský pas – v opačném případě jsou nuceni území opustit. Bez příslušného dokumentu si lidé nemohou najít zaměstnání, dostávat sociální dávky či lékařskou péči, popsal ruskojazyčný server BBC. „Pasportizace“ pod taktovkou Moskvy probíhá na ukrajinských okupovaných územích už od anexe Krymu a podle analytičky Kaloriny Hirdové má posílit propagandu Moskvy.

Prezident USA Donald Trump by se měl setkat v Budapešti se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, aby jednali o ukončení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. I když termín není zatím vůbec jasný, na místu setkání je shoda. Maďarsko zve Putina do své země mezinárodnímu zatykači navzdory, ruský vůdce musí navíc v případě přeletu nad státem Evropské unie požádat o výjimku. Tu už odmítlo udělit Polsko. V minulosti však už ruským představitelům státy EU v žádosti vyhověly.

Oznámená schůzka představitelů Ruska a Spojených států se má uskutečnit v Budapešti. Pokud k ní opravdu dojde, mezinárodní izolace, ve které se ocitlo Rusko, a zejména vládce Vladimir Putin, se opět výrazně posune. Pro země Evropské unie je Putin persona non-grata. Ve všech státech sedmadvacítky by navíc měl být v platnosti zatykač na Putina vydaný Mezinárodním trestním soudem. Maďarsko ale již loni v listopadu přijmutím izraelského premiéra Benjamina Netanjahua dalo najevo, že soud nehodlá respektovat.

Ráno 7. října 2023 pronikli ozbrojenci teroristické organizace Hamás a dalších teroristických skupin do jižního Izraele, kde zabili téměř 1200 lidí a unesli 251 dalších do Pásma Gazy. Od konce druhé světové války a holocaustu se pro židovský národ jednalo o nejkrvavější den. Během následné izraelské ofenzivy na území enklávy zemřely desetitisíce Palestinců a výrazně se zhoršila humanitární situace. Vládě v Jeruzalémě se ale všechna rukojmí dosud nepodařilo osvobodit.

Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) shledal vůdce súdánské povstalecké milice Alího Muhammada Alího Abdara Rahmána vinným mimo jiné z válečných zločinů páchaných v Súdánu v letech 2003 až 2004. Trest mu bude uložen později, přičemž mu hrozí až doživotní vězení, napsala v pondělí agentura AP.

Aktivisté z humanitární flotily zadržení silami židovského státu směřují do Izraele, následně budou deportováni do Evropy. Oznámila to izraelská diplomacie. Flotila navzdory blokádě plula s humanitární pomocí do Pásma Gazy, Izrael podnikl záchyt v noci ze středy na čtvrtek. Podle agentury Reuters míří do Gazy už jen jedno plavidlo.

Šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás v projevu k zasedání Valného shromáždění OSN (VS OSN) ve čtvrtek opět odsoudil útok Hamásu na Izrael ze 7. října 2023 a uvedl, že Palestinci odmítají antisemitismus. Palestinské teroristické hnutí Hamás znovu vyzval, aby složilo zbraně. Abbás, který hovořil prostřednictvím videopřenosu, jelikož mu USA nedaly vízum, také prohlásil, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu, a vyzval všechny země, aby uznaly budoucí palestinský stát. Ten už uznávají víc než tři čtvrtiny států OSN.

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu obvinil bývalého filipínského prezidenta Rodriga Duterteho ze zločinů proti lidskosti, informuje zpravodajský server BBC. Osmdesátiletému Dutertemu je přičítána odpovědnost za desítky vražd, k nimž došlo v rámci takzvané protidrogové války, při níž byly na Filipínách mimosoudně zabity tisíce dealerů i uživatelů drog.

„Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vede Blízký východ do chaosu a měl by stanout před soudem,“ prohlásil ve středečním rozhovoru pro CNN katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. Tvrdí také, že s partnery v regionu jedná o společné odpovědi na úterní izraelský útok v Dauhá. Armáda židovského státu prohlásila, že podnikla útoky na vedení teroristického hnutí Hamás. Premiér Izraele také ve středu vyzval Katar a všechny země, které podle něj poskytují útočiště teroristům, aby je buď vyhnaly, nebo stíhaly, podotkla agentura AFP.

Ruský vládce Vladimir Putin je možná největší válečný zločinec naší doby, prohlásil německý kancléř Friedrich Merz v rozhovoru s televizí Sat.1. Agentura DPA připomněla, že jde o zatím nejostřejší Merzova slova na adresu šéfa Kremlu.

Tanky izraelské armády v pondělí pronikly hlouběji do města Gaza, píše agentura Reuters. Podle svědků armáda židovského státu na jednom z předměstí odpalovala na dálku svá vozidla naložená výbušninami. Při pondělních izraelských úderech na město zahynulo nejméně 19 lidí, včetně žen a dětí, píše Reuters s odvoláním na tamní zdravotnické úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás.

Tisíce lidí v sobotu večer opět vyšly do ulic v Tel Avivu, Jeruzalémě, Haifě a dalších izraelských městech a vyzývaly vládu premiéra Benjamina Netanjahua k uzavření dohody o příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Jen tak podle demonstrantů mohou být propuštěna rukojmí, která Hamás v Pásmu Gazy drží. V neděli ráno se protestující sešli před domy několika izraelských ministrů, informoval server The Times of Israel (ToI). Další demonstrace se konaly také v Austrálii, kde lidé protestovali proti válce v Pásmu.

Izraelská armáda čelí krizi. Řada záložníků odmítá bojovat v Pásmu Gazy z politických i morálních důvodů a postup vlády kritizují i někteří generálové ve výslužbě. Tisíce vojáků trpí psychickými problémy a přibývá sebevražd. Jeruzalém trvá na pokračování vojenských operací v Gaze s tím, že totální likvidace teroristického hnutí Hamás je nutná k zajištění bezpečnosti židovského státu, a odmítá, že by se jeho síly dopouštěly válečných zločinů.

Tisíce Afghánců se od roku 2024 přestěhovaly do Velké Británie v rámci tajného programu, který byl spuštěn poté, co britský úředník neúmyslně zveřejnil jejich data. Uvedla to BBC. Skutečnosti vyšly najevo až v úterý, kdy soudce zrušil zákaz o citlivé věci informovat. Panovaly obavy, že by na Afghánce mohl zaútočit Taliban.

Památník obětí šoa, dvě synagogy a židovskou restauraci v centru Paříže potřísnili zelenou barvou neznámí pachatelé v noci na sobotu, uvedla agentura AFP s odvoláním na policejní zdroje. Kamery kolem 04:35 SELČ zaznamenaly černě oděnou postavu, jak sprejem ničí zmíněný památník židovského holocaustu. Zatím se nenašly žádné nápisy a k útoku se nikdo nepřihlásil. Zděšení nad „útokem na židovské instituce“ vyjádřil izraelský prezident Jicchak Herzog.

Maďarský parlament v úterý schválil odstoupení země od Mezinárodního trestního soudu (ICC), píše agentura Reuters. Premiér Viktor Orbán krok oznámil už třetího dubna s tím, že soud je podle něj zpolitizovaný. Stalo se tak krátce poté, co Maďarsko navštívil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, na kterého ICC vydal zatykač. Netanjahu navzdory mezinárodněprávním závazkům Maďarska v Budapešti zatčen nebyl.

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan dočasně odstoupil ze své funkce v době, kdy ho vyšetřovatelé z OSN prověřují kvůli podezření ze sexuálních deliktů. S odvoláním na Khanův úřad o tom informuje agentura Reuters, podle níž je to bezprecedentní krok a neexistuje žádný jasný postup, jak hlavního prokurátora nahradit.

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.

Ukrajina a téměř dvě desítky evropských ministrů zahraničí v pátek ve Lvově podpořili vznik speciálního tribunálu, který by měl ke zodpovědnosti pohnat vládce Kremlu Vladimira Putina a další ruské lídry za plnohodnotnou vojenskou agresi proti Ukrajině, informuje Reuters. Mluvčí Kremlu na dotaz agentury TASS v reakci bez dalších podrobností uvedl, že vznik tribunálu nebude komentovat.