Mezinárodní trestní soud

Maďarský parlament v úterý schválil odstoupení země od Mezinárodního trestního soudu (ICC), píše agentura Reuters. Premiér Viktor Orbán krok oznámil už třetího dubna s tím, že soud je podle něj zpolitizovaný. Stalo se tak krátce poté, co Maďarsko navštívil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, na kterého ICC vydal zatykač. Netanjahu navzdory mezinárodněprávním závazkům Maďarska v Budapešti zatčen nebyl.

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan dočasně odstoupil ze své funkce v době, kdy ho vyšetřovatelé z OSN prověřují kvůli podezření ze sexuálních deliktů. S odvoláním na Khanův úřad o tom informuje agentura Reuters, podle níž je to bezprecedentní krok a neexistuje žádný jasný postup, jak hlavního prokurátora nahradit.

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.

Ukrajina a téměř dvě desítky evropských ministrů zahraničí v pátek ve Lvově podpořili vznik speciálního tribunálu, který by měl ke zodpovědnosti pohnat vládce Kremlu Vladimira Putina a další ruské lídry za plnohodnotnou vojenskou agresi proti Ukrajině, informuje Reuters. Mluvčí Kremlu na dotaz agentury TASS v reakci bez dalších podrobností uvedl, že vznik tribunálu nebude komentovat.

Maďarská vláda odstoupí od Mezinárodního trestního soudu (ICC), protože se stal politickým, uvedl ve čtvrtek podle Reuters premiér Viktor Orbán. Jeho izraelský protějšek Benjamin Netanjahu, který je právě na návštěvě Budapešti navzdory zatykači ICC, označil rozhodnutí maďarské vlády za odvážné a zásadové, soud je podle něj zkorumpovaný. Vedení instituce je rozhodnutím Budapešti znepokojeno a v dopise ji vyzvalo k pokračování spolupráce.

Maďarsko se rozhodlo opustit Mezinárodní trestní soud (ICC), informuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) s odvoláním na diplomatické zdroje v Maďarsku. Informace se objevila v den, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu zemi navštíví, navzdory zatykači, který na něj vydal ICC kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy.

Před třemi lety vstoupili ukrajinští vojáci do města Buča obsazeného ruskými vojáky na začátku války. Okupanti tam zavraždili 561 lidí. V Buče a dalších oblastech Ukrajinci zdokumentovali 183 tisíc válečných zločinů. Masakr se stal pro napadenou zemi, která se nadále brání ruské agresi, děsivým symbolem.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončila program, který dokumentuje možné ruské válečné zločiny, včetně hromadných únosů ukrajinských dětí do Ruska. Píše o tom list The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele obeznámené s opatřením. Krok znemožnil předávání důkazů prokurátorům, kteří vedou řadu trestních řízení, včetně případu u Mezinárodního trestního soudu (ICC).

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zahájil první slyšení v případu bývalého filipínského prezidenta Rodriga Duterteho, zatčeného kvůli vraždám spáchaným během jeho protidrogového tažení. Devětasedmdesátiletý Duterte se prvního slyšení účastní na dálku prostřednictvím videa z nedaleké vazební věznice. Jeho obhájce argumentoval, že exprezident byl proti své vůli unesen z vlastní země a kvůli zdraví není schopen u soudu vypovídat. Podle závěrů soudního lékaře je však zdravotně v pořádku.

Filipínská policie zatkla bývalého prezidenta země Rodriga Duterteho a posadila jej do letadla směřujícího do Haagu. Učinila tak na základě zatykače Mezinárodního trestního soudu (ICC). Ten potvrdil, že na Duterteho vydal zatykač kvůli vraždám a zločinům proti lidskosti v letech 2011 až 2019, informoval Reuters.

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým uvalil sankce na činitele Mezinárodního trestního soudu (ICC) podílející se na vyšetřování Američanů či občanů spojeneckých zemí, jako je Izrael. Kromě toho také například podepsal exekutivní příkaz, kterým chce v USA vymýtit protikřesťanskou zaujatost.

Server BBC přinesl svědectví muže, jenž byl během protestů proti výsledkům voleb, jejichž vítězství tamní úřady bez důkazů přiřkly venezuelskému vůdci Nicolási Madurovi, zatčen a následně převezen do nechvalně známé věznice Tocorón. Popsal hlad, fyzické i psychické trýznění a další způsoby, jakými dozorci s trestanci zachází. Zpráva vychází v den Madurovy inaugurace, která vyhnala do ulic po celém světě davy lidí, kteří vyhlíží autoritářův konec.

Izraelská armáda se snaží ochránit vojáky před vyšetřováním v zahraničí. U důstojníků média nově nemohou uvádět při rozhovorech jména a dotyčným nesmí být vidět do tváře. Jde o reakci na úsilí propalestinských organizací, které sledují internetový obsah a podávají na vojáky stížnosti. Izraelec Juval Vagdani kvůli tomu musel utéct z Brazílie poté, co tamní federální soud nařídil policii, aby zahájila vyšetřování kvůli jeho údajným válečným zločinům v Gaze. Židovský stát podobná obvinění odmítá.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar ve čtvrtek v rámci své návštěvy Česka oznámil, že se židovský stát odvolal proti rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o zatykači na premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joa'va Galanta. Zatykač byl na politiky vydán kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Poradce premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost Tomáš Pojar ve čtvrtečním Interview ČT24 prohlásil, že mezinárodní soud tímto krokem ztratil důvěryhodnost.

„Česko vítá dohodu o příměří s Hizballáhem, která umožní návrat obyvatel severního Izraele a jižního Libanonu do svých domovů,“ řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) po jednání s izraelským ministrem zahraničí Gideonem Saarem, který je na návštěvě Česka. Saar prohlásil, že Izrael neukončí válku, dokud nezajistí návrat rukojmí, rozebrání infrastruktury Hamásu a odstranění bezpečnostní hrozby a na případné porušení příměří okamžitě zareaguje. Oznámil také, že Izrael se odvolal proti rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o zatykači premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta.

V případě mezinárodních zatykačů koná státní zastupitelství a policie, nejde o politické rozhodnutí. Tímto způsobem reagoval mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake na fakt, že Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, exministra obrany židovského státu Jo'ava Galanta a jednoho z bývalých lídrů teroristického hnutí Hamás Muhammada Dajfa. Premiér Petr Fiala (ODS) považuje rozhodnutí soudu za nešťastné, podle něj oslabuje autoritu v jiných případech.

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, exministra obrany židovského státu Jo'ava Galanta a jednoho z bývalých lídrů teroristického hnutí Hamás Muhammada Dajfa za údajné válečné zločiny. ICC zamítl izraelské námitky proti žádosti o vydání zatykače, který Netanjahuova kancelář označila za antisemitský a absurdní. Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell naopak míní, že rozhodnutí soudu by mělo být respektováno a také v praxi provedeno. ICC dosud obvinil přes 65 lidí, je mezi nimi i ruský vůdce Vladimir Putin.

Generální tajemník OSN António Guterres na závěr summitu BRICS v ruské Kazani vyzval ruského vůdce Vladimira Putina k míru na Ukrajině. Následně se s Putinem sešel na bilaterální schůzce, kde mu podle svého mluvčího sdělil, že ruská invaze na Ukrajinu porušuje mezinárodní právo. Za účast na vrcholném jednání kritizoval Guterrese nejen Kyjev, ale také například Estonsko a Litva.

Plnohodnotná válka na Ukrajině pokračuje už třetím rokem a stále častějším terčem je v poslední době Oděská oblast. Konflikt tam doléhá i na populaci delfínů. Kvůli ruské agresi jich podle odhadů mohlo v celém Černém moři uhynout až devadesát tisíc. Problém představují zejména sonary válečných lodí, které delfíny matou, zjistila od místních mořských biologů zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Tisíce Palestinců byly zadrženy v Pásmu Gazy a odvlečeny do Izraele, kde se někteří stali obětí mučení, uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Podle jeho zprávy čelili Palestinci mimo jiné waterboardingu, elektrošokům či odpírání spánku. V izraelské vazbě jich třiapadesát zemřelo, napsal úřad OSN.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v projevu v americkém Kongresu řekl, že Pásmo Gazy si po válce představuje „demilitarizované a deradikalizované“. Svět podle něj čelí střetu civilizace s barbarstvím a zdůraznil, že Izrael a USA musí stát při sobě. Před budovou Kongresu se zatím shromáždili protestující, policie proti nim použila pepřový sprej.

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na bývalého ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a na náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova kvůli obvinění z útoků proti civilistům během ruské války proti Ukrajině, píše agentura Reuters. Kyjev rozhodnutí tribunálu v Haagu přivítal, Moskva ho označila za prvek západní hybridní války. Stejný soud už dříve vydal zatykač i na ruského vládce Vladimira Putina, a to v souvislosti s únosy dětí z okupovaných území Ukrajiny.

Izrael zveřejnil video, jak teroristé Hamásu zatýkají pět izraelských vojaček. Právě za zločiny proti lidskosti chce na členy Hamásu vydat zatykač Mezinárodní trestní soud, a stejně tak na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Některé země už začaly přijímat děti z Pásma Gazy, které potřebují akutní lékařskou péči. Podobná iniciativa se nyní možná rodí už i v Česku. Mezitím se rozhořel spor o to, zda uznání Palestiny Československem z roku 1988 platí, či nikoliv. Pro 168 hodin natáčeli Václav Crhonek a Jakub Hříbek.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) nařídil Izraeli zastavit ofenzivu ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Soud také nařídil, aby Jeruzalém otevřel hraniční přechod v Rafahu pro humanitární pomoc. Podnět k haagskému soudu podala Jihoafrická republika. Židovský stát, který v bojích hodlá pokračovat i nadále, v reakci na rozsudek uvedl, že jedná v sebeobraně, což je v souladu s mezinárodním právem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu bude podle stanice al-Džazíra o rozhodnutí soudu jednat s klíčovými ministry, účastnit se má i právní poradce vlády.