Mezinárodní trestní soud

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na bývalého ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a na náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova kvůli obvinění z útoků proti civilistům během ruské války proti Ukrajině, píše agentura Reuters. Kyjev rozhodnutí tribunálu v Haagu přivítal, Moskva ho označila za prvek západní hybridní války. Stejný soud už dříve vydal zatykač i na ruského vládce Vladimira Putina, a to v souvislosti s únosy dětí z okupovaných území Ukrajiny.

Izrael zveřejnil video, jak teroristé Hamásu zatýkají pět izraelských vojaček. Právě za zločiny proti lidskosti chce na členy Hamásu vydat zatykač Mezinárodní trestní soud, a stejně tak na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Některé země už začaly přijímat děti z Pásma Gazy, které potřebují akutní lékařskou péči. Podobná iniciativa se nyní možná rodí už i v Česku. Mezitím se rozhořel spor o to, zda uznání Palestiny Československem z roku 1988 platí, či nikoliv. Pro 168 hodin natáčeli Václav Crhonek a Jakub Hříbek.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) nařídil Izraeli zastavit ofenzivu ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Soud také nařídil, aby Jeruzalém otevřel hraniční přechod v Rafahu pro humanitární pomoc. Podnět k haagskému soudu podala Jihoafrická republika. Židovský stát, který v bojích hodlá pokračovat i nadále, v reakci na rozsudek uvedl, že jedná v sebeobraně, což je v souladu s mezinárodním právem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu bude podle stanice al-Džazíra o rozhodnutí soudu jednat s klíčovými ministry, účastnit se má i právní poradce vlády.

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu Karim Khan oznámil, že usiluje o vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jo'ava Galanta. Požádal také o vydání zatykače na tři vrcholné představitele Hamásu. Podle prokurátora tyto osoby nesou odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Pásmu Gazy a v Izraeli. Server Times of Israel píše o „bezprecedentním a kontroverzním kroku“ haagského tribunálu, který způsobil v Jeruzalémě šok. Žádost prokurátora o zatykač na izraelské lídry ostře kritizují Spojené státy i Česká republika.

Izrael se obává zatykače Mezinárodního trestního soudu na premiéra, ministra obrany i náčelníka generálního štábu. Důvodem by mohla být obvinění z úmyslného omezování dodávek pomoci pro Palestince v Pásmu Gazy. Jeruzalém to odmítá a označuje za absurdní, že ve válce s teroristickou organizací Hámas musí obhajovat své kroky.

Ruské jednotky unesly od začátku války z napadené Ukrajiny bezmála dvacet tisíc dětí, tvrdí kyjevské úřady. Rozsáhlý válečný zločin prý nese rysy detailně propracované akce – zahrnuje mimo jiné vynucenou změnu identity i občanství na ruské, nezřídka pod nátlakem. Často ji provází systematická převýchova a dokonce příprava na budoucí službu v ruských ozbrojených silách.

Bývalý moderátor americké stanice Fox News Tucker Carlson hovořil v Moskvě s ruským vládcem Vladimirem Putinem a záznam nyní uveřejnil na svém webu. Hlavním tématem je válka na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v plném rozsahu před dvěma lety. Putin moderátorovi kromě jiného řekl, že Moskva nemá zájem na invazi do „Polska, Lotyšska nebo kamkoli jinam“. Rusko podle něj nemůže být na Ukrajině poraženo. Carlson má blízko k americkému exprezidentovi Donaldu Trumpovi a zpochybňuje západní pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Za to, že dal moderátor slovo ruskému vládci, sklidil kritiku od řady amerických, ale i ruských novinářů.

Arménie se ve čtvrtek oficiálně připojila k zemím, které se řídí verdikty Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu. Podle agentury AFP to oznámil zástupce arménského justičního orgánu. Rozhodnutí Jerevanu připojit se k ICC, jenž před časem vydal zatykač na ruského vládce Vladimira Putina, už dopředu kritizovala Moskva. Pokud by Putin od nynějška do Arménie přijel, musel by být zatčen a vydán do Haagu.

Arménský prezident Vahagn Chačaturjan dnes svým podpisem stvrdil přistoupení země k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) se sídlem v Haagu. Informovala o tom arménská prezidentská kancelář. Plán Jerevanu připojit se k ICC, který před časem vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina, už dopředu kritizovala Moskva. Dá se číst jako odklon od Ruska po prohrané válce o Náhorní Karabach.

Arménie požádala Evropskou unii (EU) o pomoc se zvládáním přílivu uprchlíků z Náhorního Karabachu, uvedl v sobotu podle agentury Reuters úřad italské premiérky. Počet běženců z oblasti, kterou minulý týden po bleskové ofenzivě ovládl Ázerbájdžán, už překročil sto tisíc, tedy téměř všechny její obyvatele.

Masové únosy a deportace ukrajinských dětí ruskými agresory na dočasně okupovaných územích jsou jednoznačně genocidou, řekl ve svém úterním vystoupení ve všeobecné rozpravě na zasedání Valného shromáždění OSN ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve stejný den se objevila zpráva o tom, že desítky dětí z Donbasu byly převezeny do Běloruska – údajně na ozdravný pobyt.

Arménie, kdysi jeden z nejbližších spojenců Kremlu, se pomalu odklání od Moskvy. Na cvičení do země dokonce přijedou američtí vojáci. Invaze na Ukrajinu totiž ukazuje, že už se Jerevan nemůže spoléhat na Rusko jako na garanta své bezpečnosti, prohlásil arménský premiér Nikol Pašinjan. Aktuální deziluze Jerevanu by mohla představovat zásadní obrat pro zemi, ve které žije zhruba 2,8 milionu obyvatel a v níž rostou obavy z návratu otevřeného konfliktu s Ázerbájdžánem.

Filipínský soud osvobodil novinářku a držitelku Nobelovy ceny míru, Marii Ressaovou. Podle něj se nedopustila daňových úniků, ze kterých byla obviněna za vlády bývalého prezidenta Rodriga Duterteho. Právě toho Ressaová ve svém nezávislém médiu systematicky kritizovala.

Na summitu skupiny velkých ekonomik G20 v Dillí v neděli lídři států a vlád společně uctili památku indického politika a bojovníka za nezávislost Mahátmy Gándhího. Na začátek druhého a zároveň posledního dne setkání navštívili památník, kde byl Gándhí v roce 1948 po svém zavraždění zpopelněn. Následně indický premiér Naréndra Módí předal Brazílii předsednictví skupiny G20 a prohlásil dvoudenní summit za ukončený. Rovněž navrhl, aby státníci jednali na virtuálním zasedání ještě letos v listopadu.

Rusko od začátku invaze na Ukrajinu uneslo na své území tisíce dětí. Většina z nich se dostane do adoptivních nebo pěstounských rodin, které je vychovávají k úctě k nové vlasti a navíc jim často tvrdí, že Ukrajina už byla zničena. Někteří starší chlapci dokonce museli nastoupili do kadetských akademií, kde jsou vzděláváni „v duchovních a kulturních tradicích ruského lidu“. Ukrajinské úřady i neziskové organizace se snaží děti vracet zpátky domů, zatím se to ale podařilo zhruba u tří stovek.

Místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr se rozhodl vzdát kandidatury na ústavního soudce. Uvedl, že nedokázal eliminovat nedůvěru části veřejnosti kvůli jeho předlistopadovému působení. Podle svých slov nechce ohrozit důvěryhodnost Ústavního soudu.

Senátorka Adéla Šípová (za Piráty) ocenila sebereflexi kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra při jeho projevu v Senátu. Jeho „grilování“ v horní komoře podle ní trvalo neobvykle dlouho. Současně konstatovala, že Fremrovo mezinárodní renomé je výjimečné a Ústavní soud (ÚS) by podle ní mohl čekat na podobnou osobnost dalších deset nebo dvacet let. Šípová byla hostem pořadu Interview ČT24.

Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr zvažuje, že by se kandidatury vzdal. Počká ale na výsledky prověrky, kterou si kvůli jeho profesní minulosti vyžádal prezident Petr Pavel. Fremr to řekl ve čvrtečním Interview ČT24. Podle něj také existuje možnost rezignace i v případě, kdy by ho hlava státu po prověření okolností stále chtěla jmenovat. Nechce totiž ohrozit respekt k Ústavnímu soudu.

Prezident Petr Pavel požádal o informace k soudci Robertu Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy. Rozhodnutí, zda Fremra jmenuje ústavním soudcem, hlava státu zveřejní, až se s informacemi seznámí. Pavel to ve středu napsal na sociální síti X, dříve Twitteru. Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty.

Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval ústavní soudkyní místopředsedkyni pražského městského soudu Veroniku Křesťanovou. Odbornice na právo duševního vlastnictví doplní počet soudců Ústavního soudu na čtrnáct, v týmu bude třetí ženou. Křesťanová při odchodu z ceremoniálu řekla, že jako ústavní soudkyně by chtěla být odvážná a zároveň zdrženlivá, rychlá, ale ne zbrklá. Ráda by pokračovala i v akademickém působení.

Chci dokázat vysvětlit, že rozhodně nejsme nějaký aktivistický orgán, který by chtěl měnit poměry, zasahovat do politické soutěže nebo nahrazovat politiku, řekl v pátečních Událostech, komentářích nový předseda Ústavního soudu Josef Baxa. Podle něj jde o to, aby soudci Ústavního soudu dali najevo, že budou plnit svou roli.

Donald Trump si jako první americký exprezident vyslechl obvinění ze spiknutí proti vládě. Zvláštní vyšetřovatel Jack Smith ho viní z toho, že se snažil podvrátit demokratické principy Spojených států a zvrátit výsledek prezidentských voleb v roce 2020.

Úřady na Ruskem ovládaných ukrajinských územích nutí tamní Ukrajince, aby přijímali ruské občanství. Když to nechtějí udělat, hrozí jim postihy, včetně deportace nebo vazby, uvedli výzkumníci z americké Yaleovy univerzity. Potvrdili tak předchozí zprávy ukrajinských úřadů, které na nucené změny občanství na okupovaných územích opakovaně upozorňovaly.

Šéf běloruského Červeného kříže Dzmitryj Šaucov řekl, že se jím vedená organizace podílí na odvážení dětí z Ruskem okupovaných ukrajinských území do Běloruska. Vyvolal tím mezinárodní pobouření, napsala agentura AP, podle níž Ukrajina i běloruská opozice odsuzují převoz dětí z obsazených ukrajinských oblastí jako nezákonnou deportaci. Postup běloruského Červeného kříže vyvolal kritiku z Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC).