Mezinárodní trestní soud strana 3 z 5

Čínský prezident Si Ťin-pching během své návštěvy Moskvy pozval šéfa Kremlu Vladimira Putina do své země. Informovaly o tom v úterý ruské agentury. Putin na oplátku slíbil, že Rusko dodá Číně do roku 2030 nejméně 98 miliard metrů krychlových zemního plynu a také sto milionů tun zkapalněného plynu. Čínská hlava státu je v ruské metropoli druhým dnem, v pondělí Si neformálně jednal se svým ruským protějškem, v úterý pokračuje formální část rozhovorů.

Mezinárodní trestní soud vydal minulý týden zatykač na ruského lídra Vladimira Putina. Podle české velvyslankyně v Nizozemsku Kateřiny Sequensové jde o odvážné rozhodnutí. Přestože soud pracuje relativně pomalu, vydání samotného zatykače je velmi omezující, upozornila. Bývalá soudkyně tribunálu v Haagu Ivana Janů se domnívá, že by to mohlo mít preventivní účinek a zabránit tak dalším přesunům dětí na ruské území. Obě byly hosty pořadu Události, komentáře.

Začíná být jasné, že nikdo nestojí nad zákony, řekl v reakci na páteční vydání zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina německý kancléř Olaf Scholz, který je na návštěvě v Japonsku. Zatykač na šéfa Kremlu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Rusko zatykač považuje za nepřijatelný a pobuřující.

Mezinárodní trestní soud (ICC) hodlá ve dvou případech zahájit stíhání za válečné zločiny související s ruskou invazí na Ukrajinu. S odkazem na své zdroje mezi současnými i bývalými představiteli soudu to v pondělí napsal list The New York Times (NYT), podle kterého ICC také požádá o vydání zatykačů na několik osob.

Pentagon brání administrativě amerického prezidenta Joea Bidena sdílet s Mezinárodním trestním soudem (ICC) důkazy o ruských zločinech spáchaných na Ukrajině. Píše o tom list The New York Times (NYT) s odvoláním na současné i bývalé představitele amerického ministerstva obrany. Spojené státy projevovaly k Mezinárodnímu trestnímu soudu od jeho vzniku zdrženlivější postoj.

Ukrajinská armáda identifikovala vojáka, kterého podle všeho v zajetí zavraždili ruští okupanti. Jde o Tymofije Šaduru ze 30. mechanizované brigády. Do ruského zajetí zřejmě padl před měsícem u Bachmutu. Nahrávka vraždy se objevila na sociálních sítích a vzbudila značné pobouření. Kyjev slibuje dopadení pachatelů a požádal o pomoc Mezinárodní trestní soud (ICC).

Vraždy civilistů, znásilňování a mučení se už pár týdnů po začátku invaze na Ukrajinu ukázaly jako standard pro chování ruské armády. V zónách, které Rusové okupují, dochází běžně k válečným zločinům, o kterých se svět dozvídá, až když je vojáci opustí. Ukrajina už některé jejich pachatele soudí, většinou ale v jejich nepřítomnosti. Politici také mluví o tom, že je třeba ustanovit speciální tribunál.

Americký prokurátor Clint Williamson pomáhá s vyšetřováním válečných zločinů na Ukrajině, kam vyrazil hned po začátku ruské agrese loni v únoru. Vede společnou skupinu Evropské unie, Spojených států a Velké Británie. V rozhovoru pro ČT řekl, že si neuměl představit, že i v 21. století může v Evropě docházet ke zločinům, jaké se nyní v zemi napadené Ruskem páchají.

Moskva disponuje podle ukrajinské vojenské rozvědky dostatečným množstvím raket, aby provedla ještě několik větších útoků na ukrajinskou infrastrukturu. Jedním z nejostřelovanějších měst za celou dobu ruské invaze je Charkov. Tamní správa shromažďuje použitou munici agresorů na jedno místo. Natáčel o něm reportér ČT Jan Šilhan.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) během projevu v Radě bezpečnosti OSN vyzval ke zřízení mezinárodního tribunálu, který bude stíhat válečné zločiny na Ukrajině. Na jednání hovořil jako první zástupce Česka po třiceti letech. Prohlásil také, že je nepřijatelné, aby Rusko rozhodlo o anexi další části Ukrajiny. Schůze se jako host účastnil i šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba a krátce i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který obvinil západní země ze záměrného protahování bojů.

Česká republika předá Mezinárodnímu trestnímu soudu konkrétní důkazy o válečných zločinech na Ukrajině. České televizi to řekla šéfka tuzemských žalobců Lenka Bradáčová s tím, že do Prahy přijede o vyšetřování jednat prokurátorka haagského tribunálu. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) již má svědectví od několika desítek lidí, převážně uprchlíků z Ukrajiny.

Policie odložila případ výroků bývalého poslance a senátora Jiřího Vyvadila. Na dotaz České televize to uvedla mluvčí pražské policie Violeta Siřišťová. Muž v dubnu uvedl, že podle něj za masakrem v ukrajinském městě Buča stojí samotní Ukrajinci. Na Vyvadilův výrok upozornilo i ministerstvo vnitra ve své analýze kremelských dezinformací o Buče. Podle policie se Vyvadil nedopustil protiprávního jednání.

Žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim A. A. Khan v úterních Událostech, komentářích přiblížil, jak probíhá vyšetřování údajných válečných zločinů na Ukrajině. Uvedl například to, že je kriticky důležité seznámit se se situací přímo na místě konfliktu a proniknout k důkazům skrz „mlhu války“.

Ministerstvo zahraničí vládě navrhne, aby se o pozici soudce Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu za Českou republiku ucházel bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Informoval o tom server Seznam Zprávy, který se opírá o dva zdroje z diplomacie a podle něhož Zemana vybrala komise ze dvou kandidátů. O funkci se ve výběrovém řízení ucházela ještě současná předsedkyně zvláštního tribunálu pro Libanon Ivana Hrdličková. Ministerstvo zahraničí jméno vybraného kandidáta zatím nepotvrdilo. ICC stíhá například válečné zločiny či genocidy, nyní se zabývá i ruskou agresí na Ukrajině.

Slovensko, Lotyšsko a Estonsko se přidají k vyšetřování válečných zločinů spáchaných na Ukrajině. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v úterý během návštěvy Kyjeva promluvila v ukrajinském parlamentu a podpořila co nejrychlejší vstup Ukrajiny do Evropské unie.

V úterý to byly přesně tři měsíce od napadení Ukrajiny Ruskem – v Evropě tak poprvé od konce druhé světové války opět umírají tisíce lidí. Okupační armáda se podle Kyjeva chystá obklíčit obránce u Severodoněcku a Lysyčansku. Úřady v Mariupolu uvedly, že v troskách jednoho z bombardovaných domů se našlo na dvě stě těl civilistů. Napadené zemi docházejí zbraně i munice, znovu proto žádá o pomoc spojenců. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel v Událostech, komentářích řekl, že Západ by měl zemi i nadále pomáhat.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že Česko chce se státy paralelně vyšetřujícími možné válečné zločiny na Ukrajině koordinovat shromažďování důkazů. To má být základem pro případné sestavení obžaloby. O české účasti na vyšetřování jednal v pondělí v nizozemském Haagu spolu s vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou s prezidentem Mezinárodního trestního soudu (ICC) Piotrem Hofmańským.

Tisíce Palestinců v pátek v Jeruzalémě přišly na pohřeb reportérky televize al-Džazíra Širín abú Aklahové, která byla ve středu zastřelena při práci na reportáži o izraelské razii na okupovaném Západním břehu Jordánu. Palestinská samospráva odpovědnost za smrt novinářky připisuje izraelské armádě. Ta v pátek uvedla, že podle prvních výsledků vyšetřování nelze určit, zda novinářku zastřelili izraelští vojáci, nebo palestinští ozbrojenci. Pohřeb provázely střety mezi izraelskou policií a truchlícími, což vyvolalo znepokojení představitelů OSN či USA.

Válečné zločiny na Ukrajině vyšetřuje tým Mezinárodního trestního soudu (ICC) i jednotlivé země včetně Česka. Žalobkyně Anna Richterová, která má zkušenosti se stíháním válečných zločinů v bývalé Jugoslávii, je přesvědčena, že důkazů se podaří shromáždit dostatek, protože agresoři se neobtěžují s jejich zahlazováním. „Věří, že nikdy nebudou za to, co spáchali, souzeni,“ říká v rozhovoru.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) řekl ČT, že Vrchní státní zastupitelství v Praze vyšetřuje první případ možného válečného zločinu na Ukrajině. Blažek chce o společném evropském postupu při stíhání válečných zločinců jednat přímo v Haagu. Šéf resortu spravedlnosti zároveň očekává, že ruské válečné zločiny na Ukrajině budou i jedním z témat českého předsednictví Evropské unii.

Právo nyní funguje. To, co ale nefunguje, je v tuto chvíli politika. Ta je paralyzována, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce profesor právní filozofie a sociologie Jiří Přibáň na téma války na Ukrajině a válečných zločinů páchaných Rusy. Zmínil, že v Rusku je možný pouze palácový převrat. Podle bývalé žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu Anny Richterové je nyní nefunkční i Rada bezpečnosti OSN. Nejefektivnější vyšetřování podle ní povede Mezinárodní trestní soud.

Úřad ukrajinské prokuratury oznámil, že má důkazy o sedmi a půl tisících válečných zločinech spáchaných ruskými vojáky na Ukrajině. I díky svědectví lidí, kteří z východu země přicházejí, identifikoval na pět set možných pachatelů. Koordinaci sbírání důkazů o znásilňování, masových deportacích nebo užití zakázaných zbraní nyní pro mezinárodní trestní tribunál ve spolupráci s dobrovolnickými skupinami koordinuje Evropská komise.

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) prověřují možné spáchání válečných zločinů na Ukrajině. Shromažďují svědectví uprchlíků, kteří kvůli ruské invazi na Ukrajinu utekli do Česka. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová řekla, že policie chystá informační kampaň, aby zajistila dostatek důkazů.