Šéfové států a vlád zemí Rady Evropy na summitu, který v úterý začal v Reykjavíku, hledají způsoby, jak Rusko pohnat k odpovědnosti za škody spáchané během jeho invaze na Ukrajinu. V rámci Rady Evropy, která dohlíží na dodržování lidských práv, svobody a principů právního státu, má vzniknout registr škod způsobených v důsledku vpádu Ruska do sousední země. Současná vrcholná schůzka je za dobu existence Rady Evropy čtvrtá, naposledy se konala v roce 2005 ve Varšavě.
Lídři zemí Rady Evropy jednají o registru škod, které Rusko páchá na Ukrajině
Registr škod způsobených ruskou agresí na Ukrajině bude spravovat nový úřad v rámci Rady Evropy, který bude působit v Haagu, kde sídlí různé mezinárodní soudy. Bude mít ale i pobočku přímo na Ukrajině. Ztráty vzniklé jednoznačně kvůli ruské agresi budou moci hlásit ukrajinští občané, ale i právnické osoby jako třeba obce. Očekává se, že takových oznámení budou tisíce. Během několika dalších let pak má vzniknout systém odškodnění obětí, zatím však není jasné, jak bude fungovat.
„Je to velký krok kupředu, aby zločiny, které jsou páchány ve válečných konfliktech, nezůstaly nepotrestány,“ řekl o chystaném registru při příchodu na jednání lídrů více než čtyřiceti evropských zemí český prezident Petr Pavel.
„Musí se někde začít, kdybychom nezačali shromažďovat žádosti (obětí) a nezačali vyčíslovat škody, nedostaneme se ani k dalšímu kroku,“ sdělil novinářům český velvyslanec při Radě Evropy Petr Válek. Dodal, že je důležité, že nároky poškozených zaštítí mezinárodní organizace a nebude je zpracovávat jen samotný stát, který je obětí agrese.
Francouzský prezident Emmanuel Macron chce, aby Rozvojová banka Rady Evropy uvolnila peníze na zřízení center pro duševní zdraví na Ukrajině, protože po skoro patnácti měsících války „je tolik lidí traumatizovaných,“ jak uvedl.
Během schůzky na okraj summitu se britský premiér Rishi Sunak se svým nizozemským kolegou Markem Ruttem dohodli na vzniku mezinárodní koalice, jejíž členové by Ukrajině poskytli své bojové letecké kapacity, od výcviku až po dodávku letounů F-16, uvedla agentura AFP. Stíhačky od západních spojenců žádá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Zřízení tribunálu
Rada Evropy také usiluje o zřízení tribunálu, který by stíhal zločin agrese proti Ukrajině. Další již existující nadnárodní justiční instituce, Mezinárodní trestní soud (ICC), se zabývá jinými prohřešky proti mezinárodnímu právu, jako jsou válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocida.
ICC letos v březnu vydal mezinárodní zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a ruskou zmocněnkyni pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou kvůli údajným deportacím dětí z Ukrajiny do Ruska.
Rusko bylo do loňského března členem Rady Evropy, kvůli vpádu na Ukrajinu bylo ale vyloučeno. Stalo se to poprvé od roku 1949, kdy tato organizace sídlící ve Štrasburku vznikla.
Islandské instituce zasáhly kyberútoky
Nynější summit je pro Island, zemi s asi 372 500 obyvateli, jednou z největších mezinárodních akcí, jaká se zde kdy konala. Agentura Reuters píše, že krátce před příjezdem účastníků úterní vrcholné schůzky islandské veřejné i soukromé instituce zasáhly na přechodnou dobu kybernetické útoky.
Přihlásila se k nim jedna ruská hackerská organizace, která na sociální síti Telegram uvedla, že se výslovně zaměřila na schůzku Rady Evropy a očekávaný projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Islandští představitelé ale řekli, že útoky jednání nenarušily a že jsou jen dokladem toho, jak důležité je, že se nynější dvoudenní schůzka koná.
