Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Vladimira Putina

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Rusko zatykač považuje za nepřijatelný a pobuřující.

Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že rozhodnutí soudu nemá žádný význam, protože země nepřijala Římský statut, na jehož základě tento mezinárodní soud vznikl.

Český prezident Petr Pavel označil rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu vydat zatykač na Putina za správné. Únosy děti by rozhodně neměly být tolerovány, uvedl.

Vydání zatykače na Putina pro podezření z válečných zločinů ukazuje, jak brutálně a v rozporu s mezinárodním řádem Rusko postupuje, zmínil na Twitteru premiér Petr Fiala (ODS). 

České ministerstvo zahraničí vítá, že ICC vydal zatykač na Putina a že tak učinil v krátké době. Na dotaz ČTK to uvedl ministr Jan Lipavský (Piráti). Putin je podle něj odpovědný za válečné zločiny a za zločin agrese. 

„Putin má stát před soudem. Velmi vítáme, že ICC k tomuto kroku přistoupil, a oceňujeme, že to zvládl v tak krátké době,“ uvedl Lipavský.

„Nechat unášet bezbranné děti mu problém nedělá. Čelit tváří v tvář důsledkům – k tomu mu odvaha chybí,“ napsala na Twitteru předsedkyně sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Za zvěrstva, která Rusko na Ukrajině páchá, je diktátor Putin osobně zodpovědný. Je jedině správně, že tribunál v Haagu zatykač na válečného zločince vydal,“ doplnila.

„Nebudeme si nic nalhávat. Zatykač je nevymahatelný. Putina nejspíš zlikviduje jeho nástupce. Závažné zločiny je ale třeba dále vyšetřovat, sbírat důkazy a svědectví. Lidé, kteří jsou v klíčových funkcích Ruské federace, budou také voláni k odpovědnosti za tuto zbytečnou válku,“ uvedl stínový ministr zahraničí Jaroslav Bžoch (ANO).

Podle šéfa diplomacie Evropské unie Josepa Borrella je vydání zatykače jen začátkem pohnání Ruska k odpovědnosti za „zločiny a krutosti“ páchané na Ukrajině, citovala agentura Reuters. „Toto je důležité rozhodnutí pro spravedlnost ve světě i pro lidi na Ukrajině. Je to pouhý začátek procesu, který přivede Rusko a jeho vedení k odpovědnosti za zločiny a zvěrstva páchaná na Ukrajině. Beztrestnost nemůže existovat,“ citovala Borrella agentura AFP.

Rusko: Mezinárodní trestní soud neuznáváme

Prokurátor haagského soudu vyšetřuje počínání Ruska na Ukrajině od začátku invaze. Prověřuje také podezření na vraždění, mučení nebo znásilňování, stejně jako útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Podle zpravodaje České televize v Bruselu Petra Obrovského je tedy možné, že další zatykače budou následovat. „Pokud by se podle Římského statutu Putin vydal do kterékoli ze zemí, které jej podepsaly, je možné, že bude zatčen,“ uvedl zpravodaj Obrovský.

Zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek dodal, že reakce byla velmi rychlá. Mluvčí ministerstva zahraničních věcí Maria Zacharovová zopakovala, že Rusko neuznává Mezinárodní trestní tribunál v Haagu a rozhodnutí vydat zatykač na Putina nemá pro Rusko žádný význam. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova je z pohledu mezinárodního práva toto rozhodnutí bezvýznamné. Řekl, že pro Rusko je vydání zatykače na hlavu jejich státu nepřijatelné a pobuřující.

Bílková: Je to historický krok

„Je to historický krok, ještě nikdy se nestalo, že soud vydal zatykač na vedoucího představitele jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti,“ uvedla Veronika Bílková, členka expertní komise OBSE pro Ukrajinu z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. 

Nejjednodušší z hlediska práva by podle ní bylo, kdyby Rusko svého představitele do Haagu samo vydalo. Obdobně se to stalo u bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny, který byl obviněn už poté, co skončil v úřadu.

Nahrávám video

Jinak pravomoci soudu nejsou velké. „Na druhou stranu, zatykač tady je a to něco znamená nejen pro Rusko, ale i pro další státy,“ zmínila. Pokud by se tedy Putin dostal na území některého ze států, který ratifikoval Římský statut, což je přes 120 států, tak takový stát by měl povinnost Putina nebo uvedenou zmocněnkyni zatknout a vydat je ke stíhání do Haagu. „Minimálně se tím omezí cestovatelské plány Putina a té zmocněnkyně,“ dodala. 

Zmínila také, že tento soud nevede jednání v nepřítomnosti obviněného.

„Já si myslím, že se jedná o skutečně bezprecedentní událost,“ říká Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK. „Ještě před dvěma nebo třemi lety řada evropských státníků považovala Vladimira Putina za někoho, s kým je možné udržovat normální vztahy. Teď ta jeho pravá podstata byla pojmenována.“

Symbolický význam v zatykači vidí i europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). V Událostech, komentářích řekl, že je také dobře zvolen čin, pro který je Putin stíhán. „Právníci často debatují, co všechno je možné u toho trestního soudu žalovat, není to třeba agrese, což je v případě útoku na Ukrajinu chyba. Proto se vedla i diskuze, že by vznikl zvláštní tribunál.“

„Jak od začátku války hovoříme o tom, že dochází k porušování mezinárodních právních norem, tak tady máme nějaký konkrétní bod, o který se můžeme opřít,“ říká europoslanec Ondřej Kovařík (ANO). „Stejně tak, jako se bavíme o tom, že ti, kteří jsou odpovědni za páchání válečných trestných činů, by neměli ujít spravedlnosti,“ dodal.

Mezinárodní trestní soud v Haagu
Zdroj: ČT24
Mezinárodní trestní soud v Haagu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 5 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 46 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled