Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Vladimira Putina

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Rusko zatykač považuje za nepřijatelný a pobuřující.

Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že rozhodnutí soudu nemá žádný význam, protože země nepřijala Římský statut, na jehož základě tento mezinárodní soud vznikl.

Český prezident Petr Pavel označil rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu vydat zatykač na Putina za správné. Únosy děti by rozhodně neměly být tolerovány, uvedl.

Vydání zatykače na Putina pro podezření z válečných zločinů ukazuje, jak brutálně a v rozporu s mezinárodním řádem Rusko postupuje, zmínil na Twitteru premiér Petr Fiala (ODS). 

České ministerstvo zahraničí vítá, že ICC vydal zatykač na Putina a že tak učinil v krátké době. Na dotaz ČTK to uvedl ministr Jan Lipavský (Piráti). Putin je podle něj odpovědný za válečné zločiny a za zločin agrese. 

„Putin má stát před soudem. Velmi vítáme, že ICC k tomuto kroku přistoupil, a oceňujeme, že to zvládl v tak krátké době,“ uvedl Lipavský.

„Nechat unášet bezbranné děti mu problém nedělá. Čelit tváří v tvář důsledkům – k tomu mu odvaha chybí,“ napsala na Twitteru předsedkyně sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Za zvěrstva, která Rusko na Ukrajině páchá, je diktátor Putin osobně zodpovědný. Je jedině správně, že tribunál v Haagu zatykač na válečného zločince vydal,“ doplnila.

„Nebudeme si nic nalhávat. Zatykač je nevymahatelný. Putina nejspíš zlikviduje jeho nástupce. Závažné zločiny je ale třeba dále vyšetřovat, sbírat důkazy a svědectví. Lidé, kteří jsou v klíčových funkcích Ruské federace, budou také voláni k odpovědnosti za tuto zbytečnou válku,“ uvedl stínový ministr zahraničí Jaroslav Bžoch (ANO).

Podle šéfa diplomacie Evropské unie Josepa Borrella je vydání zatykače jen začátkem pohnání Ruska k odpovědnosti za „zločiny a krutosti“ páchané na Ukrajině, citovala agentura Reuters. „Toto je důležité rozhodnutí pro spravedlnost ve světě i pro lidi na Ukrajině. Je to pouhý začátek procesu, který přivede Rusko a jeho vedení k odpovědnosti za zločiny a zvěrstva páchaná na Ukrajině. Beztrestnost nemůže existovat,“ citovala Borrella agentura AFP.

Rusko: Mezinárodní trestní soud neuznáváme

Prokurátor haagského soudu vyšetřuje počínání Ruska na Ukrajině od začátku invaze. Prověřuje také podezření na vraždění, mučení nebo znásilňování, stejně jako útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Podle zpravodaje České televize v Bruselu Petra Obrovského je tedy možné, že další zatykače budou následovat. „Pokud by se podle Římského statutu Putin vydal do kterékoli ze zemí, které jej podepsaly, je možné, že bude zatčen,“ uvedl zpravodaj Obrovský.

Zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek dodal, že reakce byla velmi rychlá. Mluvčí ministerstva zahraničních věcí Maria Zacharovová zopakovala, že Rusko neuznává Mezinárodní trestní tribunál v Haagu a rozhodnutí vydat zatykač na Putina nemá pro Rusko žádný význam. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova je z pohledu mezinárodního práva toto rozhodnutí bezvýznamné. Řekl, že pro Rusko je vydání zatykače na hlavu jejich státu nepřijatelné a pobuřující.

Bílková: Je to historický krok

„Je to historický krok, ještě nikdy se nestalo, že soud vydal zatykač na vedoucího představitele jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti,“ uvedla Veronika Bílková, členka expertní komise OBSE pro Ukrajinu z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. 

Nejjednodušší z hlediska práva by podle ní bylo, kdyby Rusko svého představitele do Haagu samo vydalo. Obdobně se to stalo u bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny, který byl obviněn už poté, co skončil v úřadu.

Nahrávám video

Jinak pravomoci soudu nejsou velké. „Na druhou stranu, zatykač tady je a to něco znamená nejen pro Rusko, ale i pro další státy,“ zmínila. Pokud by se tedy Putin dostal na území některého ze států, který ratifikoval Římský statut, což je přes 120 států, tak takový stát by měl povinnost Putina nebo uvedenou zmocněnkyni zatknout a vydat je ke stíhání do Haagu. „Minimálně se tím omezí cestovatelské plány Putina a té zmocněnkyně,“ dodala. 

Zmínila také, že tento soud nevede jednání v nepřítomnosti obviněného.

„Já si myslím, že se jedná o skutečně bezprecedentní událost,“ říká Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK. „Ještě před dvěma nebo třemi lety řada evropských státníků považovala Vladimira Putina za někoho, s kým je možné udržovat normální vztahy. Teď ta jeho pravá podstata byla pojmenována.“

Symbolický význam v zatykači vidí i europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). V Událostech, komentářích řekl, že je také dobře zvolen čin, pro který je Putin stíhán. „Právníci často debatují, co všechno je možné u toho trestního soudu žalovat, není to třeba agrese, což je v případě útoku na Ukrajinu chyba. Proto se vedla i diskuze, že by vznikl zvláštní tribunál.“

„Jak od začátku války hovoříme o tom, že dochází k porušování mezinárodních právních norem, tak tady máme nějaký konkrétní bod, o který se můžeme opřít,“ říká europoslanec Ondřej Kovařík (ANO). „Stejně tak, jako se bavíme o tom, že ti, kteří jsou odpovědni za páchání válečných trestných činů, by neměli ujít spravedlnosti,“ dodal.

Mezinárodní trestní soud v Haagu
Zdroj: ČT24
Mezinárodní trestní soud v Haagu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
12:53AktualizovánoPrávě teď

Počet případů hantaviru souvisejících s plavbou v Atlantiku vzrostl na dvanáct

Počet případů nákazy hantavirem souvisejících s výletní lodí v Atlantiku vzrostl na dvanáct, nově se infekce potvrdila u nizozemského člena posádky, oznámil podle agentury AFP šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Nemoci podlehli tři lidé. Ředitel WHO opět vyzval představitele zemí, odkud cestující i členové posádky pocházeli, aby striktně dodržovali karanténu.
před 40 mminutami

Pokud by byl někdo tak pošetilý a útočil na NATO, reakce bude devastující, řekl Rutte

Ministři zahraničí NATO se sešli ve švédském Helsingborgu, aby jednali před nadcházejícím summitem v Ankaře. Prioritami pro něj jsou podle generálního tajemníka Aliance Marka Rutteho větší investice do obrany členských států a pomoc napadené Ukrajině. Také ubezpečil, že závazek spojenců vyplývající z článku pět smlouvy je „neochvějný“. Dříve v pátek prohlásil, že Evropa bude svou pozici v NATO dál posilovat, aby snížila závislost na USA.
09:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rakousko bude dál kontrolovat hranice, dopravu to nezdrží, řekl Metnar

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.
před 2 hhodinami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Členské státy EU finálně schválily nová pravidla na ochranu psů a koček

Členské státy EU v pátek finálně schválily nový právní předpis, jehož cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci a sledovatelnost. Informovala o tom Rada EU. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy. Norma zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích. Opatření jsou namířená hlavně proti takzvaným množírnám.
před 3 hhodinami

Ekonomická nespokojenost v Bolívii přerostla v protesty žádající odchod prezidenta

Bolívii už několik týdnů paralyzují rozsáhlé protesty a silniční blokády. Původně sektorové protesty vyvolané nespokojeností s ekonomickou situací přerostly v širší protivládní mobilizaci, která pokračuje i po dílčích ústupcích vlády. Část demonstrantů nyní požaduje rezignaci prezidenta Rodriga Paze, který je u moci od loňského listopadu. Paz odstoupení odmítá a tvrdí, že nebude jednat s těmi, kdo se podílejí na násilnostech. Sám z organizace blokád viní bývalého prezidenta Eva Moralese, který čelí trestnímu stíhání.
před 4 hhodinami

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
před 5 hhodinami
Načítání...