Jan Šír

Zákon o obranné politice USA (NDAA) na příští rok, který schválila Sněmovna reprezentantů, obsahuje několik důležitých ustanovení na podporu Ukrajiny, neprodlužuje však program půjček a pronájmů. Ve čtvrtek na to upozornila ukrajinská velvyslankyně ve Spojených státech Oksana Makarovová. Návrh zákona nyní čeká na schválení Senátem, které se očekává příští týden.

Ukrajina zavedla sankce proti proruským gruzínským činitelům v čele s miliardářem Bidzinou Ivanišvilim. Restrikce už dříve schválilo také Pobaltí. Podle experta Jana Šíra gruzínská vláda de facto uzurpovala moc a sankce budou hrát důležitou roli v přístupu mezinárodního společenství. Rusko se v Gruzii snaží dokončit to, co se mu nepodařilo během války v roce 2008, tedy dostat pod kontrolu celou zemi, míní Šír.

Ruský vládce Vladimir Putin zahájil návštěvu Mongolska. Poprvé od loňského března, kdy na něj vydal zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC), tak přiletěl do státu, který má povinnost jej zadržet. Putin ale místo toho v pondělí nerušeně vystoupil z letadla na letišti v metropoli Ulánbátar a tamní vláda mu uspořádala velkolepou uvítací ceremonii.

Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy do něj vstoupí, prohlásil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Potvrdil také závazek členských států poskytnout Ukrajině „v příštím roce“ vojenskou pomoc ve výši 40 miliard eur (asi 1,01 bilionu korun).

Uvězněný ruský opoziční politik Alexej Navalnyj zemřel, uvedla agentura Reuters s odvoláním na ruskou vězeňskou službu. Navalnyj byl nejvlivnějším kritikem režimu Vladimira Putina. Bylo mu 47 let.

Státy Visegrádské skupiny (V4), tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko chtějí vyzvat Evropskou komisi, aby zavedla vratnou kauci na export ukrajinského obilí. Kauce má přimět obchodníky, aby nenechávali ukrajinskou zemědělskou produkci na evropském trhu. V úterý to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) po jednání s resortními kolegy ve Znojmě.

Polsko již nedodává zbraně Ukrajině, protože vyzbrojuje vlastní armádu. V době pokračujícího sporu o vývoz ukrajinského obilí to ve středu uvedla kancelář polského premiéra Mateusze Morawieckého. Polský ministr pro správu státních aktiv Jacek Sasin ve čtvrtek řekl, že Polsko nedodává zbraně Ukrajině v současné době, jak to bude v budoucnu, se uvidí. Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy si mnozí výrok premiéra interpretovali nejhůře, jak to jen šlo.

Ruská protivzdušná obrana za poslední den zničila ukrajinskou raketu a sestřelila nebo zneškodnila pomocí systémů elektronického boje 73 bezpilotních letounů, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Podle Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy se Kyjev snaží o to, aby se Rusové necítili na okupovaném poloostrově bezpečně, a dává obyvatelům Krymu najevo, že se tam vrátí. Ukrajina v pátek také hlásí odražení ruského vzdušného úderu nad Oděskou oblastí na jihu země.

Průlet dvou běloruských vrtulníků polským vzdušných prostorem, nejasná mise ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny v Bělorusku, možné hybridní útoky Minsku a Moskvy – to vyvolává horečnou aktivitu Varšavy. Podle polské opozice až takovou, že jde o přeceňování hrozby a její využívání v době před podzimními parlamentním volbami.

Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin po téměř dvoudenní odmlce zveřejnil na komunikační platformě Telegram audionahrávku. V ní podle Reuters uvedl, že cílem víkendového tažení jeho bojovníků na Moskvu nebylo svrhnout ruské vedení. Tento odpor podle něj poukázal na závažné bezpečnostní problémy v Rusku. Bojovníci z řad wagnerovců se nyní přesouvají do Běloruska, kde vzniká tábor pro zhruba osm tisíc lidí, píší média s odkazem na ruský investigativní portál Vjorstka. Informaci ale zpochybnila běloruská opoziční monitorovací skupina.

Šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin podle ruských agentur potvrdil, že kolony jeho bojovníků, které dosud mířily do ruské metropole Moskvy, se vrátí zpět na základny. Uvedl to krátce poté, co běloruský lídr Alexandr Lukašenko oznámil dohodu, na jejímž základě se wagnerovci stáhnou. Podle Kremlu Prigožin ani jeho muži nebudou stíháni, šéf wagnerovců se podle dohody přesune do Běloruska. K Moskvě se blížilo asi pět tisíc bojovníků žoldnéřské jednotky, obsadili ruská města Rostov a Voroněž a dle BBC dorazili i do Lipecka. „Tažení“ zemí zahájil Prigožin poté, co obvinil ruskou armádu z útoku na jeho muže.

Rusové v poslední době změnili podobu svých útoků na Ukrajině. Zaměřují se především na Kyjev, ale i další města, používají kromě raket také velké množství dronů a útočí masivně, často v několika vlnách. Podle analytiků se tím Moskva zřejmě snaží před očekávanou ukrajinskou protiofenzivou podlomit protivzdušnou obranu Kyjeva a také zesílit psychologický teror vůči obyvatelům bránící se země.

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Rusko zatykač považuje za nepřijatelný a pobuřující.

Žoldnéři z ruské Wagnerovy skupiny se snaží obklíčit Bachmut a situace kolem města je extrémně napjatá. Ukrajinské mediální platformě Military Media Center to sdělil velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj. Rusové podle ukrajinské armády posilují své pozice u města.

Půlroční boje o strategicky důležitý Bachmut jsou v posledních týdnech mimořádně intenzivní. Situace ukrajinských sil je dle britského ministerstva obrany kritická. Rusové se totiž přibližují k městu, které se jim postupně daří obklíčit, a výrazně komplikují ukrajinské armádě zásobování vojáků. Ve městě zůstávají poslední tisíce civilistů. Kvůli pokračujícímu ostřelování a odpojeným energiím přežívají ve sklepech zničených domů.

Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině ochromuje sousední Moldavsko. Postsovětskou republiku nezatěžuje jen příliv migrantů. Hrozbou jsou také ruské rakety a výpadky elektrického proudu. Zemi, kterou destabilizuje podněsterský separatistický region, také vyhrožuje ruský Gazprom utnutím dodávek plynu. Moldavané se proto obrací na Evropskou unii a Západ.

Přes Ruskem ohlášenou anexi čtveřice oblastí pokračuje Ukrajina v obraně svého území. Páteční připojení území navíc odporuje mezinárodnímu právu, stejně jako pseudoreferenda, která mu předcházela. Vstup napadené země do NATO je ale spíše nepravděpodobný. Tvrdí to hosté pořadu 90' ČT24.

Letošní ruská plnohodnotná pozemní invaze na Ukrajinu dostala do složité situace některé dosavadní partnery Moskvy. Platí to i pro středoasijské státy, zejména pro Kazachstán, tamního nejbližšího ruského spojence. Kazašský režim podnikl od února řadu kroků, které překvapily svou razancí a protiruským vyzněním. Jakkoliv se Nur-Sultan snaží o posílení vztahů se Západem či Čínou, spíše než o radikální odklon od Moskvy jde o pokračování pro něj typické multivektorové zahraniční politiky a úsilí minimalizovat negativní dopady ruské agrese a západních sankcí. Napětí mezi Nur-Sultanem a Moskvou nicméně může postupně růst.

Část českých politiků se stále důrazněji distancuje od vládní strategie pomoci Ukrajině. Nejhlasitější jsou poslanci SPD, kteří tvrdí, že by měly skončit dodávky zbraní do země napadené Ruskem. Dodávky zbraní podle nich prodloužují válku. S tvrzením, že by měly dodávky zbraní skončit, přišel ale i expremiér a předseda ANO Andrej Babiš. Experti na mezinárodní vztahy upozorňují, že takové argumenty souzní s oficiálními stanovisky Kremlu. Historik a ukrajinista David Svoboda se výslovně zmínil o „páté koloně“. O postojích českých politiků k válce na Ukrajině a jejich souznění s ruskou propagandou natáčela pro 168 hodin Zuzana Černá.

Mariupol je dnes zcela zničené místo, obklíčené ruskou armádou, která svrhává bomby na civilisty. Před válkou jich tam žilo na 430 tisíc, nyní je tam uvězněno posledních asi sto tisíc lidí. Ve městě nefunguje nic, obchází tam jen smrt, všude leží mrtvá těla. Propukla tam humanitární katastrofa a Mariupol se tak stal symbolem ruské agrese na Ukrajině. Ti, kteří útok i útěk z města přežili, přišli úplně o všechno. Někteří z nich utekli do Česka, pro pořad 168 hodin s nimi natáčeli Veronika Jonášová a Václav Crhonek.

Válka, kterou rozpoutalo na Ukrajině, je pro Rusko totální katastrofa, i když řadě tamních obyvatel to stále nedochází. Ve vysílání ČT24 to uvedl odborník na postsovětský prostor Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Válka podle něj nedává s ohledem na ruské zájmy vůbec žádný smysl a zemi vrhne o několik dekád nazpátek. Je pravděpodobné, že sledujeme konec Vladimira Putina, řekl také Šír s tím, že by mohlo dojít ke zhroucení ruského státu. Současné situace by podle něj mohla využít Čína.

Pozice běloruského vůdce Alexandra Lukašenka je nesamostatná, neboť za svou politickou existenci i život vděčí Vladimiru Putinovi. V Horizontu ČT24 to uvedl Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Bělorusko se sice dosud nezapojilo do bojových operací na Ukrajině, na ruské agresi vůči svému sousedovi se ale podílí, upozornil Šír. Případná účast Minsku v bojích podle něj nutně není v Lukašenkově zájmu, běloruský vůdce si ale vybírat nemůže.

Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se už několik týdnů stupňuje a znepokojuje jak evropské státy, Česko nevyjímaje, tak politiky na druhé straně Atlantiku. Otevřeně se hovoří o možnosti, že ruská armáda znovu vtrhne přes hranice na Ukrajinu, i když to Kreml vytrvale odmítá. Tématu se věnovalo úterní vydání pořadu 90' ČT24 i Události, komentáře, o krizi debatovali jak čeští poslanci, tak novinář či bezpečnostní analytik.

Experiment Evropské unie se sankcionováním jedné z významných regionálních ekonomik vstupuje již do osmého roku trvání. V polovině července rozhodla Rada EU jednomyslně o prodloužení hospodářských sankcí proti Rusku na dobu dalších šesti měsíců, s platností do 31. ledna 2022. Prodloužením sankcí evropská sedmadvacítka ocenila z pohledu členských zemí nedostatečný pokrok Moskvy v naplňování minských dohod, které by učinily tečku za válkou na východě Ukrajiny. O významu unijních sankcí v kontextu rostoucího soupeření se státy s odlišným hodnotovým systémem píše v komentáři pro web ČT24 Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.