Jan Šír

„Dostali se do bodu, kdy už nejde o demokracii,“ prohlásil minulý týden na adresu Ukrajinců šéf Bílého domu Donald Trump a vyzval zemi k uspořádání prezidentských voleb. Jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj v reakci oznámil, že je připraven tak učinit. Experti připomínají, že konání voleb zakazuje vyhlášené stanné právo. Trump dle nich navíc přebírá rétoriku ruského vůdce Vladimira Putina, který legitimitu Zelenského neuznává.

V Chersonu žijí místní obyvatelé v neustálém strachu z teroru ruských dronů. Ty útočí v ulicích denně po stovkách. Obyvatelé musí zvážit každý krok, bezpilotní letouny nerozlišují vojenské cíle od civilních a objevit se mohou kdykoliv. I proto o Chersonu místní i média stále častěji mluví jako o lidském loveckém safari.

Operace Midas bude pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pravděpodobně znamenat dosud největší korupční výzvu, uvedl šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazdera v pořadu 90' ČT24 moderovaném Nikolou Reindlovou. Podle Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy může Zelenskyj korupční aféru v energetickém sektoru ustát, ale bude muset naslouchat tomu, jak se k takovým kauzám staví ukrajinská společnost.

Americký prezident Donald Trump se má v pátek v Bílém domě setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ten neskrýval, že hodlá Trumpa požádat o další rakety Patriot k posílení protivzdušné obrany a také o střely s plochou dráhou letu Tomahawk pro údery v hloubi Ruska. Ve čtvrtek Trumpovi zavolal ruský vládce Vladimir Putin, aby jej od dodávky tomahawků Ukrajině odradil.

Ruské ozbrojené síly bombardovaly v pondělí večer město Charkov na severovýchodě Ukrajiny. Bomby zasáhly zdravotnické zařízení. Zatím se ví o čtyřech zraněných, informují ukrajinská média s odvoláním na starostu Ihora Terechova. V jedné ze čtvrtí města vypukl velký požár, bez proudu se ocitlo na 30 tisíc lidí. Terčem ruského útoku se v pondělí stalo také město Kosťantynivka v Doněcké oblasti, kde zahynuli dva lidé a další tři utrpěli zranění.

Páteční narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami MiG-31 bylo záměrem, shodují se odborníci, kteří incident okomentovali pro ČT24. Jan Šír z Institutu mezinárodních studií ho označil za mimořádně závažný. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký podotýká, že je nutné na provokace odpovídat rozhodněji. Zbyněk Dubský z Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze ovšem upozorňuje, že je potřeba brát v potaz různé eskalační scénáře, které by mohly při tvrdé odpovědi nastat.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí ve Washingtonu setkal s americkým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem, napsala agentura Reuters. Prezident USA Donald Trump později přijal v Bílém domě Zelenského a evropské představitele. Jednání ve Washingtonu následuje po Trumpově pátečním summitu s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce, kam ukrajinský lídr ani vysocí evropští představitelé pozváni nebyli.

Ruský dronový útok na ukrajinský Charkov v pondělí ráno zabil nejméně sedm civilistů, včetně dvou dětí. Podle serveru Ukrajinska pravda to uvedly tamní úřady, které aktualizovaly bilanci obětí poté, co záchranáři vytáhli z trosek zasažené budovy další těla. Ruské údery cílily i na Záporoží, kde si vyžádaly smrt minimálně tří osob a zranily dalších dvacet lidí.

Ukrajinou zmítá největší vnitropolitická krize od nástupu Volodomyra Zelenského do funkce. Snahou podřídit protikorupční instituce Kyjevu vyvrcholil spor mezi donucovacími orgány loajálními vůči hlavě státu a úřady, jež vznikly po pádu režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Kritici se obávají zneužití moci a příklonu k autoritářství. Prezident pod tlakem veřejnosti i EU ohlásil nový návrh zákona, jenž zachová nezávislost protikorupčních orgánů.

Nejméně dvanáct mrtvých a čtyři desítky zraněných si vyžádaly noční útoky Ruska, které na Kyjev a několik ukrajinských oblastí vyslalo podle ukrajinských ozbrojených sil celkem osmašedesát balistických raket a 298 bezpilotních letounů. Nejméně tři z obětí byly děti, informovaly agentury. Ukrajinské letectvo oznámilo sestřel pětačtyřiceti raket a 266 dronů. Podle ukrajinských médií se jedná o největší vzdušný útok, který Rusko uskutečnilo od zahájení války v únoru 2022.

V pátek začala velká výměna zajatců „tisíc za tisíc“ mezi Ruskem a Ukrajinou. Návrat 390 ukrajinských vojáků a civilistů do své vlasti odpoledne potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Stejný počet zajatců se vrátil i do Ruska, uvedla agentura Reuters s odkazem na ruské zdroje. Výměna má trvat celkem tři dny.

Poradce ruského vůdce Vladimira Putina Jurij Ušakov podle serveru Kommersant tvrdí, že šéf Kremlu a americký prezident Donald Trump během pondělního telefonického rozhovoru posuzovali mimo jiné i novou výměnu vězňů mezi oběma zeměmi. Pracuje se údajně na variantě počítající s výměnou „devět za devět“. Podle mluvčího ruského vládce Dmitrije Peskova bylo jedním z témat hovoru i možné setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.

Tři dny od americko-ukrajinské roztržky v Bílém domě, která se odehrála přímo před objektivy světových médií, Rusko neskrývá svou radost. Státní média oslavují ponížení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského i údajný rozpad Západu. Kreml se raduje z prolomení mezinárodní izolace i skutečnosti, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa s ním jedná jako rovný s rovným.

Efektivní řízení následků přerušení dodávek ruského plynu do Moldavska a separatistického Podněstří by mohlo vytvořit šanci na sjednocení země, prohlásil místopředseda moldavské vlády Oleg Serebrjan, kterého citovala moldavská i ruská média. V Podněstří, kde žije přibližně 450 tisíc lidí, jsou od Nového roku přerušeny dodávky tepla a teplé vody do domácností. Podle agentury Reuters jsou výpadky způsobeny přerušením dodávek ruského plynu do střední a východní Evropy přes Ukrajinu. Krok si ve čtvrtek vynutil uzavření všech průmyslových podniků v Podněstří – kromě výrobců potravin.

Zákon o obranné politice USA (NDAA) na příští rok, který schválila Sněmovna reprezentantů, obsahuje několik důležitých ustanovení na podporu Ukrajiny, neprodlužuje však program půjček a pronájmů. Ve čtvrtek na to upozornila ukrajinská velvyslankyně ve Spojených státech Oksana Makarovová. Návrh zákona nyní čeká na schválení Senátem, které se očekává příští týden.

Ukrajina zavedla sankce proti proruským gruzínským činitelům v čele s miliardářem Bidzinou Ivanišvilim. Restrikce už dříve schválilo také Pobaltí. Podle experta Jana Šíra gruzínská vláda de facto uzurpovala moc a sankce budou hrát důležitou roli v přístupu mezinárodního společenství. Rusko se v Gruzii snaží dokončit to, co se mu nepodařilo během války v roce 2008, tedy dostat pod kontrolu celou zemi, míní Šír.

Ruský vládce Vladimir Putin zahájil návštěvu Mongolska. Poprvé od loňského března, kdy na něj vydal zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC), tak přiletěl do státu, který má povinnost jej zadržet. Putin ale místo toho v pondělí nerušeně vystoupil z letadla na letišti v metropoli Ulánbátar a tamní vláda mu uspořádala velkolepou uvítací ceremonii.

Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy do něj vstoupí, prohlásil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Potvrdil také závazek členských států poskytnout Ukrajině „v příštím roce“ vojenskou pomoc ve výši 40 miliard eur (asi 1,01 bilionu korun).

Uvězněný ruský opoziční politik Alexej Navalnyj zemřel, uvedla agentura Reuters s odvoláním na ruskou vězeňskou službu. Navalnyj byl nejvlivnějším kritikem režimu Vladimira Putina. Bylo mu 47 let.

Státy Visegrádské skupiny (V4), tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko chtějí vyzvat Evropskou komisi, aby zavedla vratnou kauci na export ukrajinského obilí. Kauce má přimět obchodníky, aby nenechávali ukrajinskou zemědělskou produkci na evropském trhu. V úterý to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) po jednání s resortními kolegy ve Znojmě.

Polsko již nedodává zbraně Ukrajině, protože vyzbrojuje vlastní armádu. V době pokračujícího sporu o vývoz ukrajinského obilí to ve středu uvedla kancelář polského premiéra Mateusze Morawieckého. Polský ministr pro správu státních aktiv Jacek Sasin ve čtvrtek řekl, že Polsko nedodává zbraně Ukrajině v současné době, jak to bude v budoucnu, se uvidí. Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy si mnozí výrok premiéra interpretovali nejhůře, jak to jen šlo.

Ruská protivzdušná obrana za poslední den zničila ukrajinskou raketu a sestřelila nebo zneškodnila pomocí systémů elektronického boje 73 bezpilotních letounů, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Podle Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy se Kyjev snaží o to, aby se Rusové necítili na okupovaném poloostrově bezpečně, a dává obyvatelům Krymu najevo, že se tam vrátí. Ukrajina v pátek také hlásí odražení ruského vzdušného úderu nad Oděskou oblastí na jihu země.

Průlet dvou běloruských vrtulníků polským vzdušných prostorem, nejasná mise ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny v Bělorusku, možné hybridní útoky Minsku a Moskvy – to vyvolává horečnou aktivitu Varšavy. Podle polské opozice až takovou, že jde o přeceňování hrozby a její využívání v době před podzimními parlamentním volbami.