Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin po téměř dvoudenní odmlce zveřejnil na komunikační platformě Telegram audionahrávku. V ní podle Reuters uvedl, že cílem víkendového tažení jeho bojovníků na Moskvu nebylo svrhnout ruské vedení. Tento odpor podle něj poukázal na závažné bezpečnostní problémy v Rusku. Bojovníci z řad wagnerovců se nyní přesouvají do Běloruska, kde vzniká tábor pro zhruba osm tisíc lidí, píší média s odkazem na ruský investigativní portál Vjorstka. Informaci ale zpochybnila běloruská opoziční monitorovací skupina.
Prigožin poprvé komentoval tažení na Moskvu, v Bělorusku údajně vzniká tábor pro tisíce wagnerovců
Události: Prigožina kvůli vzpouře dál vyšetřuje ruská FSB (zdroj: ČT24)
Média během neděle a pondělí upozorňovala, že není jasné, kde se Prigožin nachází. Ani ve zmíněné audionahrávce Prigožin místo svého pobytu neupřesnil, poukázala agentura AFP. Podle dřívějšího prohlášení mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova se měl podle dohody zprostředkované běloruským lídrem Alexandrem Lukašenkem přesunout do Běloruska.
Server Fontanka ale v pondělí upozornil, že Lukašenkovo tiskové oddělení příjezd Prigožina dosud nepotvrdilo. Také osud celé Wagnerovy společnosti zůstává po její krátké vzpouře z pátku a soboty nejasný, podotkla agentura AFP. „Prigožin může zmizet do Afriky, kde byli wagnerovci aktivní. Prsty ruského státu jsou dlouhé, ale wagnerovci si mohli vybudovat v Africe někde takové pozice, že by se mohl cítit relativně v klidu,“ říká politický geograf Michael Romancov z FSV UK.
Tábor pro osm tisíc wagnerovců vzniká u města Asipovičy v Mogilevské oblasti, asi dvě stě kilometrů od hranic s Ukrajinou, zjistil portál Vjorstka od místní lesní správy. Plánovaný přesun žoldnéřů do Běloruska mu potvrdili jejich příbuzní. „Prigožin a wagnerovci se mohou stát cenným benefitem pro Lukašenka, který tím zvýší svou nezávislost na Rusku,“ konstatoval Romancov.
Podle běloruské skupiny Hajun, která monitoruje pohyby ruských sil, ale na uvedeném místě žádný tábor nevzniká. Skupina uvedla, že za uplynulý den si v oblasti nepovšimla žádné aktivity, natož výstavby tak velkého objektu. „Nemyslím si, že osm tisíc wagnerovců je takové nebezpečí, jak se zdá, horší je přesun ruských jaderných taktických zbraní do Běloruska,“ míní analytik a blogger Andrej Poleščuk.
90’ ČT24: Rozdělení sil v Rusku po vzpouře wagnerovců (zdroj: ČT24)
Prigožin v nové audionahrávce prohlásil, že wagnerovci kvůli neshodám s ruským ministerstvem obrany chtěli původně ukončit 1. července svou existenci. Všem totiž podle Prigožina došlo, že jsou „fakticky určeni na porážku“. Skupina se podle něj také chystala koncem června předat v Rostově na Donu na jihu Ruska ministerstvu používanou armádní techniku. Kvůli údajnému raketovému útoku na tábor žoldnéřů, z jehož organizace v pátek Prigožin obvinil ruského ministra obrany Sergeje Šojgua, se nakonec ale žoldnéři rozhodli k odvetě.
„Cílem pochodu bylo nedopustit likvidaci Wagnerovy soukromé vojenské společnosti a pohnat k odpovědnosti všechny, kteří se dopustili obrovských chyb během speciální vojenské operace,“ citoval Prigožina portál Meduza. Rusko jako „speciální vojenskou operaci“ označuje svou invazi na Ukrajinu. „Přestali jsme ve chvíli, když začalo být očividné, že by se prolilo mnoho krve,“ vysvětlil ukončení tažení Prigožin.
Svou Wagnerovu skupinu kromě toho Prigožin označil za nejzkušenější a nejschopnější uskupení v Rusku a „možná i na celém světě“. Dodal, že během sobotního tažení wagnerovce někteří civilisté šťastně vítali. „Naše tažení poukázalo na mnoho věcí, o kterých jsme dříve mluvili - na závažný problém s bezpečností v této zemi,“ citovala Prigožina agentura Reuters.
Události, komentáře: Dopady nezdařeného ozbrojeného povstání wagnerovců (zdroj: ČT24)
Ruská FSB stále vyšetřuje Prigožina za ozbrojenou vzpouru, napsala ruská média
Jak už bylo zmíněno, wagnerovci v sobotu obsadili Rostov na Donu na jihozápadě Ruska. Neznámý počet žoldnéřů potom zamířil k Moskvě v konvoji, který urazil stovky kilometrů a projel kolem města Voroněž. Prigožin ale nakonec vzpouru ještě týž den večer ukončil, což zdůvodnil tím, že nechtěl, aby byla „prolita ruská krev“.
Ozbrojená vzpoura si nicméně vyžádala životy 13 ruských pilotů, napsal ruský exilový server Meduza. S odvoláním na zdroje blízké Kremlu také uvedl, že se šéf wagnerovců během sobotní rebelie snažil spojit přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který to ale odmítl. Ruská tajná služba FSB navíc stále oficiálně vyšetřuje Prigožina kvůli podezření z organizování ozbrojené vzpoury, napsal ruský list Kommersant s odvoláním na nejmenovaný zdroj. Ruské úřady mezitím sčítají škody vzniklé při víkendové vzpouře oligarchy.
Ruské úřady podle serveru s Prigožinem začaly vyjednávat už v pátek večer, kdy oznámil, že kvůli útoku ruské armády na jeho muže zahajuje „pochod za spravedlnost“. Kreml původně doufal v „relativně mírové“ řešení situace, ale s Prigožinem se nedokázal dohodnout, a nařídil proto ruským politikům, aby šéfa wagnerovců veřejně odsoudili. V sobotu dopoledne to pak v televizním projevu učinil i Putin, který Prigožina označil za zrádce, byť ho přímo nejmenoval.
Kolem sobotního poledne si pak podle zdrojů serveru Prigožin zřejmě uvědomil, že zašel příliš daleko a že vyhlídky jeho konvoje směřujícího k Moskvě nejsou valné. V prvních hodinách vzpoury se totiž k wagnerovcům nezačali hromadně připojovat vojáci a směrem na Moskvu na kolonu čekala první obranná linie ruské armády. Prigožin se prý v tu dobu snažil spojit s Kremlem, a dokonce volal i Putinovi, „ale prezident s ním nechtěl mluvit“.
Také vedení Kremlu se ale chtělo vyhnout „krvavé konfrontaci“, a tak se do vyjednávání zapojili i šéf prezidentské kanceláře Anton Vajno či tajemník bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Zastřešil je pak běloruský prezident Alexander Lukašenko, což Prigožinovi podle jednoho ze zdrojů umožnilo vycouvat a zachovat si alespoň částečně tvář.
„Dost možná byl Prigožin nemile překvapen během té akce, že jakkoliv mu armáda nekladla žádný odpor, zároveň se na jeho stranu nepřidala. Prigožin velice pravděpodobně neměl v úmyslu táhnout na Kreml a uchopit se moci v Moskvě,“ řekl Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Snažil se zvrátit negativní trend na ruské politické scéně,“ doplnil s ohledem na tlak ruské armády na žoldnéře, aby podepsali kontrakt, který by je začlenil do stálého vojska. Prigožinovi podle Šíra také mohly „selhat nervy“, a tak těsně před Moskvou tažení zastavil a „nechal se uchlácholit zárukami osobní bezpečnosti“.
FSB podle pondělního Kommersantu ale Prigožina stále kvůli ozbrojené vzpouře vyšetřuje. V sobotu večer přitom mluvčí Kremlu řekl, že trestní řízení proti šéfovi wagnerovců bylo zastaveno a že odjede do Běloruska. „Trestní řízení zastaveno nebylo, vyšetřování pokračuje,“ řekl agentuře Interfax v pondělí nejmenovaný činitel z ruské generální prokuratury.
Z Putinovy strany vyjednaná dohoda podle Šíra umožnila rychle uklidnit situaci, která hrozila, že se vymkne kontrole. V tomto kontextu mohou být Putinovy záruky nevěrohodné, domnívá se odborník. „Vladimir Putin se řídí vším, jenom ne tím, k čemu se sám zaváže,“ dodal.
„Spíš si umím představit, že (Prigožin) skončí bradou vzhůru, než že by stanul před soudem, ale pokud stane před ruským soudem, tak je jasné, jak to dopadne, to bude jen divadlo. Žádné osvobození u nikoho, koho si režim vzal na mušku, tu nebylo,“ upozornil Romancov. Jiné by to podle něj bylo před mezinárodním soudem, kde by se mohl bránit.
Studio 6: Jan Šír k povstání Jevgenije Prigožina v Rusku (zdroj: ČT24)
Konec protiteroristického režimu
Starosta Moskvy Sergej Sobjanin v pondělí na Telegramu oznámil, že ve městě zrušil protiteroristický režim, který vyhlásil v souvislosti s Prigožinovým povstáním. „Ruším všechna omezení související s režimem protiteroristické operace,“ napsal Sobjanin. Obyvatelům Moskvy v souvislosti s vyhrocenou situací o víkendu poděkoval za „jejich klid a pochopení“.
Ruská média s odvoláním na místní pobočky tajné služby FSB informují, že režim protiteroristické operace končí rovněž ve Voroněžské a Moskevské oblasti.
Sobjanin v souvislosti s vyhrocenou situací v sobotu vyhlásil na pondělí v Moskvě nepracovní den a v neděli potvrdil, že toto rozhodnutí zůstává v platnosti, i když se wagnerovci stáhli zpět do svých polních táborů.
Škody po tancích a rozorané dálnice
Vedení jednoho z okresů ve Voroněžské oblasti, kterým vede dálnice spojující Rostov na Donu s Moskvou, uvedlo, že při přesunu wagnerovců bylo poškozeno devatenáct domů. Škody podle prohlášení na sociální síti Telegram vznikly v sobotu po „střetu, který se odehrál poblíž (vesnice) Jelizavetovky“. Zdejší činitel specifikoval, že na místě se střetli wagnerovci s pravidelnou ruskou armádou.
Rostovský starosta Alexej Logviněnko zase hlásil poničení vozovek těžkou vojenskou technikou. Z fotografií, které starosta publikoval, bylo patrné, že ulice poškodily tankové pásy. „Týmy začnou škody opravovat dnes,“ poznamenal v neděli Logviněnko.
Škody na silnicích během bleskové vzpoury nezpůsobili jen wagnerovci. Z míst podél trasy mezi Rostovem na Donu a Moskvou v sobotu přicházely záběry bagrů rozkopávajících vozovky zřejmě ve snaze vytvořit překážky pro konvoj žoldnéřů.
Kromě toho se objevovaly neoficiální informace o tom, že wagnerovci sestřelili několik strojů ruského letectva. Během jejich přesunu Voroněžskou oblastí také hořel v regionální metropoli sklad paliva, ovšem nebylo zcela jasné, jak incident s přítomností vzbouřenců souvisel.
Ani wagnerovci, ani ruská armáda v souvislosti s víkendovými nepokoji nepřiznali žádné ztráty na životech.
Šilhan: Bezpečnost Prigožina v Bělorusku není garantovaná
Sobotní vzpouru Jevgenije Prigožina by mohly využít některé diverzní skupiny ruských vojáků, kteří bojují na ukrajinské straně proti okupačním silám, uvedl zpravodaj ČT Jan Šilhan z Oděsy. „Ukrajinský generální štáb mluví o tom, že právě během neděle se jedna ze skupin opět pokusila proniknout z ukrajinského území směrem do Ruska. Tento výpad pravděpodobně ruská armáda zneškodnila,“ popsal Šilhan.
Ukrajinské úřady a tajné služby upozorňovaly, že „není jasné rovnítko mezi pečlivě budovaným obrazem ruského režimu a faktickým stavem tamní komunikace, spolupráce mezi jednotlivými mocenskými, politickými a vojenskými složkami,“ řekl zpravodaj ČT.
Prigožin se má podle dohody stáhnout do Běloruska, nyní však není jasné, kde se nachází. Podle Šíra by Prigožin mohl k přechodu do země použít spíše trasu přes okupovaná území Ukrajiny, v Rusku pro něj v souvislosti s víkendovým pučem není zajištěná bezpečnost. Šilhan navíc upozornil, že ani v prostředí Běloruska není Prigožinova bezpečnost garantovaná.
Zpravodaj ČT Šilhan o aktuální situaci na Ukrajině (zdroj: ČT24)
Server CNN komunikoval s Prigožinovým tiskovým servisem. „Veškeré vaše otázky budou Jevgeniji Vikotorovičovi (Prigožinovi) předány. Všem posílá pozdravy a na otázky odpoví, až bude mít k dispozici řádné komunikační prostředky,“ píše se v odpovědi.
Na Prigožinově kanálu na Telegramu, kde se v posledních týdnech objevovalo až několik příspěvků denně a kde byla v sobotu zveřejněna více než desítka hlasových vzkazů, je od sobotního večera ticho. Poslední zprávou je potvrzení Prigožina o tom, že se jeho bojovníci stahují z pochodu na Moskvu. Prigožin dohodu s Lukašenkem nepotvrdil, připomíná CNN.
V případě, že by jej do Běloruska následovaly i jeho jednotky, by tento přesun mohl znamenat pro Kyjev hrozbu útoku ze severu. „Velmi by záleželo na tom, kolik žoldnéřů by nakonec za Jevgenijem Prigožinem do Běloruska dorazilo,“ nastínil Šilhan. Záviselo by podle něj i na tom, zda by měl Prigožin bojovníky čím financovat, ruské úřady mu totiž zabavily podstatnou část majetku v Petrohradu i čtyři miliardy rublů (podle oficiálního kurzu asi 1,3 miliard korun).
Biden: Vzpoura byla součástí boje uvnitř ruského systému
Americký prezident Joe Biden v pondělí označil víkendové události v Rusku za součást „boje“ uvnitř ruského systému. Při vystoupení v Bílém domě uvedl, že jednal s klíčovými spojenci mimo jiné o tom, jak neposkytnout Moskvě „žádnou záminku“ pro svalení viny za vývoj na západní země či NATO.
„Jasně jsme dali najevo, že do toho nejsme zapojení, neměli jsme s tím nic společného. Tohle byla součást boje uvnitř ruského systému,“ prohlásil Biden ve svém prvním vyjádření po dramatických událostech v Ruské federaci.
„Prigožinova vzpoura je bezprecedentní výzvou Putinově autoritě a je zřejmé, že se v ruské podpoře války objevují trhliny,“ řekl v pondělí britský ministr zahraniční James Cleverly v parlamentu s odkazem na invazi Ruska na Ukrajinu.
K událostem kolem vzpoury wagnerovců se vyjádřil také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Události z víkendu jsou vnitřní záležitostí Ruska a dalším dokladem velké strategické chyby, které se ruský prezident Putin dopustil svou ilegální anexí Krymu a válkou proti Ukrajině,“ konstatoval Stoltenberg během návštěvy Vilniusu.
Stoltenberg také doplnil, že NATO nevidí nic, co by nasvědčovalo tomu, že se Rusko chystá použít jaderné zbraně.
„S tím, jak Rusko pokračuje ve svém útoku, je ještě důležitější, abychom pokračovali v naší podpoře Ukrajině,“ zdůraznil Stoltenberg, který do Vilniusu přijel připravovat červencový summit Aliance.
„Samozřejmě, je to ukázkou slabosti,“ uvedl šéf Aliance na adresu Prigožinovy vzpoury. „Také to ukazuje, jak obtížné a nebezpečné je pro prezidenta Putina spoléhat na žoldnéře. (…) Ukazuje to křehkost ruského režimu, ale NATO nepřísluší do takových záležitostí zasahovat. Je to věcí Ruska,“ zopakoval Stoltenberg na konferenci ve výcvikovém středisku v Pabradé nedaleko litevské metropole.
Procházková: Řadě Rusů bylo jedno, jak to dopadne
Ruská neschopnost na Ukrajině nejlépe vypovídá o tom, jak na tom dnešní Rusko je, hodnotí vojenský historik a analytik Tomáš Řepa. „Pokud měl někdo dílčí úspěchy na Ukrajině, tak to byli wagnerovci, to není potěšující pro někoho, kdo by měl posuzovat kvality ruské armády jako takové,“ podotkl Řepa.
Kolaps Ruské federace podle něj nyní nehrozí, i když to mohlo dopadnout „ošklivě“. Nestabilita trvala krátce, takže situaci na Ukrajině to významně neovlivní, míní Řepa. Ukrajinci teď ale tlačí intenzivněji než v minulých týdnech.
Pokud jde o samotné Rusko, podle novinářky Petry Procházkové bylo celé řadě Rusů jedno, jak vzpoura dopadne. „V Rostově na Donu se o tom lidi hodně bavili, ale spíš na úrovni, že se ocitli v nějakém seriálu, ne ve smyslu, že by na nich jakkoli záleželo. Většina lidí to bere jako přírodní úkaz, se kterým nemohou nic dělat,“ popisuje uvažování běžných Rusů redaktor Českého rozhlasu Ondřej Soukup.
Samotný Prigožin podle něj nemá šanci nahradit Putina. „Nemá mocenskou základnu, je cizorodým prvkem pro ruskou elitu,“ konstatoval Soukup. „Neumím si představit, jak by pět tisíc wagnerovců obsadilo dvanáctimilionovou Moskvu. Ale dostali se až k Moskvě, což není něco, na co by Putin mohl být pyšný,“ dodal novinář s tím, že se dají čekat velké čistky, zejména mezi kontakty Prigožina.