Polsko již nedodává zbraně Ukrajině, protože vyzbrojuje vlastní armádu. V době pokračujícího sporu o vývoz ukrajinského obilí to ve středu uvedla kancelář polského premiéra Mateusze Morawieckého. Polský ministr pro správu státních aktiv Jacek Sasin ve čtvrtek řekl, že Polsko nedodává zbraně Ukrajině v současné době, jak to bude v budoucnu, se uvidí. Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy si mnozí výrok premiéra interpretovali nejhůře, jak to jen šlo.
Polsko přestalo Ukrajině dodávat zbraně. Teď vyzbrojujeme vlastní armádu, oznámila Varšava
„Ukrajina se brání bestiálnímu ruskému útoku a já tuto situaci chápu, nicméně, jak jsem řekl, budeme naši zemi chránit. Již nedodáváme výzbroj na Ukrajinu, protože nyní vyzbrojujeme Polsko,“ citovala Morawieckého v příspěvku na sociální síti X (dříve Twitteru) jeho kancelář. „Pokud nechcete být v defenzivě, musíte se mít čím bránit,“ řekl také Morawiecki televizi Polsat. Zdůraznil zároveň, že krok neohrozí bezpečnost Ukrajiny.
„V tuto chvíli je to tak, jak řekl premiér, v budoucnu uvidíme,“ řekl ve čtvrtek Sasin soukromé rozhlasové stanici Radio Plus podle agentury Reuters. Sasin dle Reuters poznamenal, že spor o dovoz obilí neznamená, že Polsko přestává Ukrajinu v její obraně proti Rusku podporovat, ale Varšava potřebuje doplnit vlastní zásoby zbraní. „V tomto případě jsou polské zájmy na prvním místě. Nemůžeme odzbrojit polskou armádu, nemůžeme se zbavit zbraní, které jsou nezbytné pro naši bezpečnost,“ prohlásil a dodal, že Varšava poskytla Kyjevu zbraně, které mohla. „Byli jsme v této věci velmi velkorysí… tady si nemáme absolutně co vyčítat,“ podotkl ministr.
Mluvčí polské vlády Piotr Müller ve čtvrtek podle agentury PAP prohlásil, že Varšava „realizuje pouze dříve dohodnuté dodávky munice a výzbroje“, a to včetně těch, kterých se týkají podepsané smlouvy s Ukrajinou. Zařadil mezi ně kontrakt na dodávky samohybných houfnic Krab.
Situace vzbudila dojem, že Polsko přetrhává vazby s Ukrajinou, podle Dudy ale mnozí premiérův výrok dezinterpetovali. „Pan premiér chtěl podle mě říct toto: Nebudeme předávat Ukrajině nové zbraně, které kupujeme v rámci modernizace polské armády,“ uvedl prezident.
Dodal, že takto pochopil vyjádření Morawieckého, se kterým před několika měsíci mluvil o vyzbrojování Ukrajiny. „Oba jsme měli stejný postoj. Nemůžeme předávat nikomu jinému naši novou výzbroj, kterou nyní za miliardy nakupujeme, abychom posílili bezpečnost Polska,“ řekl. Je podle něho možné, že techniku, kterou polská armáda vyřadí, předá Ukrajině, „tak jako jsme to dělali doposud, když jsme jí dodávali postsovětskou výzbroj“.
„Ten výrok (Morawieckého, pozn. red.) byl interpretován špatným způsobem. Nešťastný výrok, nešťastná reakce a špatná interpretace,“ míní bývalý polský velvyslanec v EU a bývalý náměstek ministra zahraničí Marek Grela. Dodal, že Polsko už Ukrajině předalo velké množství zbraní v hodnotě kolem dvou až dvou a půl miliardy eur.
„V Polsku máme volební kampaň a otázky ochrany národního trhu jsou jedním z hlavních témat. Nejhorší je, že z toho všeho se těší Kreml,“ uvádí ekonom a bývalý polský vicepremiér a bývalý ministr hospodářství Janusz Piechociński.
Polští a ukrajinští představitelé si vyměnili silné výroky
Morawieckého oznámení přišlo v době, kdy Varšava a Kyjev řeší také polské embargo na dovoz ukrajinského obilí. Polské ministerstvo zahraničí si ve středu předvolalo ukrajinského velvyslance a vyjádřilo důrazný protest proti výrokům ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na Valném shromáždění OSN v New Yorku, který „evropským přátelům“ kvůli prodloužení zákazu dovozu ukrajinského obilí vyčetl předstírání solidarity a nepřímé napomáhání Moskvě.
Ukrajina kvůli trvajícímu embargu podala v pondělí žalobu u Světové obchodní organizace (WTO) na Polsko, Slovensko a Maďarsko, které zákaz dovozu také prodloužily. Zelenskyj označil embargo jako „politické divadlo“.
Varšava Zelenského slova odsoudila jako „neoprávněná, pokud jde o Polsko, které Ukrajinu podporuje od prvních dnů války“. Mluvčí polské vlády zkritizoval „sérii“ výroků z Kyjeva, které konkrétně neupřesnil, ale označil je za nepřijatelná prohlášení a diplomatická gesta, která Varšava neakceptuje.
Duda v úterý přirovnal napadenou zemi k „tonoucímu, který se drží všeho, co je k mání“. „Topící se člověk je nesmírně nebezpečný, je schopen vás stáhnout do hlubin,“ řekl novinářům v New Yorku podle Financial Times.
Morawiecki v televizi Polsat následně varoval ukrajinské úřady, že „pokud budou konflikt takto eskalovat, přidáme k zákazu dovozu do Polska další výrobky“. „Ukrajinské úřady nechápou, do jaké míry je polské zemědělství destabilizováno,“ dodal.
3 minuty
Události: Roztržka mezi Kyjevem a Varšavou
Ministři zemědělství se dohodli na hledání řešení sporu
Polsko patří k nejvýznamnějším politickým i vojenským podporovatelům Ukrajiny, která se už přes rok a půl brání ruské invazi. Kyjevu předalo značnou část své výzbroje. Zákaz dovozu Varšava v době vrcholící předvolební kampaně zdůvodňuje snahou ochránit vlastní zemědělce, kteří by jinak museli čelit levnější produkci z Ukrajiny. Ukrajinská diplomacie v reakci na polský protest vyzvala Varšavu, aby se oprostila od emocí a začala konstruktivně jednat o řešení sporu.
Ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj mezitím telefonicky jednal se svým polským protějškem Robertem Telusem a dohodli se, že najdou řešení, které zohlední zájmy obou zemí, napsala s odvoláním na ukrajinský resort zemědělství agentura Ukrinform. V nadcházejících dnech se má podle ní konat jednání mezi Varšavou a Kyjevem ohledně sporu o vývozu ukrajinského obilí.
Polsko v polovině října čekají klíčové parlamentní volby a vláda se snaží udržet si hlasy venkova, který v dřívějších volbách hlasoval převážně pro vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS). Strana se zároveň stala terčem kritiky krajní pravice za to, že se podle ní vláda příliš podřizuje Ukrajině, podotkl Reuters.
3 minuty
Roztržka mezi Polskem a Ukrajinou
Podle Čaputové s Pavlem jde o nedorozumění
Podle české a slovenské hlavy státu jde o nedorozumění, řekli ve čtvrtek na společném brífinku v Českém národním domě v New Yorku, kde se zúčastnili galavečeře u příležitosti třiceti let od vzniku samostatné České a Slovenské republiky.
Slovenská prezidentka potvrdila, že Duda prý chápal slova premiéra tak, že Polsko nebude poskytovat Ukrajině nové zbraně. Čaputová také v New Yorku slovenské rozhodnutí o prodloužení embarga na dovoz obilí hájila. „Byli jsme principiální, pokud jde a půjde o pomoc Ukrajině, ale jsme principiální i pokud jde o ochranu slovenských zájmů. Je to úplně normální a přirozené,“ řekla.
Slovenská média pak ve čtvrtek s odvoláním na ministerstvo zemědělství informovala o tom, že Kyjev nebude v případě Slovenska trvat na stížnosti u WTO. Země se dohodly na systému obchodování s obilím, do jeho spuštění bude Slovensko nadále uplatňovat zákaz dovozu čtyř zemědělských komodit z Ukrajiny. Zatím ale není jasné, kdy by systém mohl být spuštěn.
„I vrcholní politici jsou jen lidé a podléhají tlakům, prezident Zelenskyj je pod konstantním tlakem a kdybychom byli kdokoli v jeho kůži, tak bychom možná ztráceli hlavu častěji než on. Proto nějaké silnější vyjádření vůbec není třeba brát doslova,“ komentoval spor prezident Pavel.
„Já jsem nezaznamenal nic, co by se dalo nazvat nějakou závažnou roztržkou, a to, co bylo řečeno, vůbec nemusí znamenat, že spolupráce a podpora Ukrajiny ze strany Polska by měla snad přestat,“ dodal.
Výroky polských politiků jsou součástí předvolební kampaně, domnívá se Šír
„Částečně může jít i o hru, která je směřována k domácímu publiku, jak na polské scéně, pokud jde o předvolební situaci, tak směrem k ukrajinské veřejnosti, protože na Ukrajině samozřejmě očekávají od svého vedení, že bude aktivně hájit zájmy státu na mezinárodní scéně,“ komentoval polsko-ukrajinskou roztržku Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Mně ta roztržka přijde strašně nešťastná, byla by škoda, kdyby se kterákoli z těch dvou stran nechala vyprovokovat k nějaké akci, která by mohla poškodit společný zájem, a tím společným zájmem je, ať Ukrajina nejenom přežije, ale ať Rusko je poraženo a nese odpovědnost za to, co rozpoutalo.“
10 minut
Jan Šír z FSV UK o vývoji situace na Ukrajině