Jan Šír strana 2 z 2

Jak se Rusko zachová vůči sousednímu Bělorusku, kterým zmítají rozsáhlé protesty po prezidentských volbách, je těžké předvídat, ale vojenská intervence není pravděpodobná. V Událostech, komentářích se na tom shodli historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany a Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Prezident Alexandr Lukašenko je nyní nejslabší za celou dobu své vlády, opozici ale chybí výrazná tvář, míní také.

Bělorusko zažívá možná nejzajímavější prezidentské volby od nástupu Alexandra Lukašenka k moci. Šestadvacet let vládnoucí diktátor zřejmě neponechá nic náhodě a čeká se, že si pomocí manipulací a falšování opět zajistí jasné vítězství. Vypadá to však, že se neobvykle velká část opozičně laděných Bělorusů sjednotila za manželkou jednoho z odstavených vůdcových vyzyvatelů Svjatlanou Cichanouskou. Režim tak v posledních měsících čelí nebývalému společenskému vzedmutí a je otázkou, jak se nespokojení lidé zachovají po oznámení volebních výsledků.

V pondělí začíná u obvodního soudu v Haagu proces ve věci jedné z nejsledovanějších epizod války na východě Ukrajiny – sestřelení letu MH17. V pozici obžalovaných má před soudem stanout první čtveřice lidí podle obžaloby zodpovědných za zkázu letu a za smrt téměř tří stovek civilistů na palubě. Poslední vývoj případu, jakož i mezinárodní souvislosti soudu přibližuje v komentáři pro web ČT24 Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Připravované změny ruské ústavy obsahují řadu nesouvislých ustanovení, zhodnotil v pořadu Události, komentáře politolog Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy. Vedle toho, že ruský prezident Vladimir Putin by se po skončení svého mandátu mohl postavit do čela posílené Státní rady, je podle Šíra zajímavá i jiná pasáž. V té se hovoří o nadřazení ruského práva nad mezinárodními dohodami a podle Šíra to může souviset s nadcházejícím soudem ve věci sestřelení letu MH17.

Dolní komora ruského parlamentu, Státní duma, podle očekávání ve čtvrtek schválila Michaila Mišustina ve funkci ruského premiéra. Mišustin ve funkci předsedy vlády nahradí Dmitrije Medvěděva, který ve středu nečekaně odstoupil poté, co prezident Putin oznámil, že se chystá navrhnout prozatím nepříliš specifikované změny ruské ústavy.

Ruská kritika zavedení Dne památky obětí invaze z roku 1968 není izolovanou událostí a Moskva si prostřednictvím nástrojů narativního válčení snaží vykolíkovat si prostor. V Událostech, komentářích to řekl odborník na postsovětský prostor Jan Šír. Publicista Jefim Fištejn v této souvislosti poukázal na to, že Rusy uráží připravenost Čechů pokládat je za okupanty a za vrahy.

Překvapivě skromný seznam české a slovenské literatury o zatím poslední evropské válce doplnil cenný titul. Slovenský novinář Denníku N Tomáš Forró vydal knihu nazvanou Donbas. Ta je výsledkem jeho cest na východ Ukrajiny a velkého množství rozhovorů s tamními bojovníky, aktivisty, politiky i obyčejnými lidmi z obou stran.

Ukrajinci tuto neděli zvolí nový parlament. Vítěz je předem jasný: strana Sluha lidu na jaře zvoleného prezidenta Volodymyra Zelenského těžící z odporu k dosavadním politikům může podle průzkumů získat až polovinu hlasů. Jestli to však bude stačit na většinu mandátů, je vzhledem ke složitému volebnímu systému nejisté. Důležité bude také sledovat, jestli se zmenší rozdíly ve volebním chování jednotlivých regionů.

Nad Doněckou oblastí se 17. července 2014 zřítil boeing 777 malajsijských aerolinií letící na lince z Amsterdamu do Kuala Lumpuru. V troskách havarovaného letu zahynulo všech 298 cestujících a členů posádky celkem z deseti zemí, z toho osmdesát dětí. Pozadí události, jež dodala konfliktu na východě Ukrajiny nový rozměr, shrnuje v komentáři pro web ČT24 Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal ve středu dekret, který lidem z oblastí na východě Ukrajiny usnadní získání ruského pasu. Moskva opatření považuje za pomoc pro Donbas, Ukrajina v něm vidí další agresi a vměšování. Proti dekretu protestuje i Západ. Podle Jana Šíra z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy může být dekret předehrou k dalšímu vystupňování ozbrojeného konfliktu, který na východě Ukrajiny probíhá už šestým rokem.

Je tomu přesně pět let, co Rusko anektovalo Krym. Anexi poloostrova předcházela invaze ozbrojených sil, jež v rozporu se zákony vedení války nenesly žádné znaky odkazující na jejich příslušnost. Komentář k tehdejším událostem pro web ČT24 napsal Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.