Měnit hranice za použití vojenské síly je nepřípustné, říká vedoucí katedry mezinárodních vztahů

Nahrávám video
90’ ČT24 – Moskva se pokouší o legalizaci okupace Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Přes Ruskem ohlášenou anexi čtveřice oblastí pokračuje Ukrajina v obraně svého území. Páteční připojení území navíc odporuje mezinárodnímu právu, stejně jako pseudoreferenda, která mu předcházela. Vstup napadené země do NATO je ale spíše nepravděpodobný. Tvrdí to hosté pořadu 90' ČT24.

Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili loutkoví zástupci Ruskem okupovaných oblastí. Stalo se tak na základě předchozích falešných hlasování. Představitelé západních států akt odsoudili jako nezákonný.

„Je už docela dlouho ustáleným pravidlem mezinárodního práva, že není přípustné měnit hranice států za použití vojenské síly,“ vysvětluje vedoucí katedry mezinárodních vztahů Právnické fakulty Univerzity Karlovy Pavel Šturma. Je to podle něj například v rozporu se zásadami Charty OSN nebo se zásadou nenarušitelnosti hranic v Evropě podle helsinského Závěrečného aktu.

Referenda, podle nichž by se mohlo rozhodovat o změně hranic, by musela být dobrovolná, svobodná a nesměla by se konat v situaci ozbrojeného konfliktu, uvádí Šturma. Dalšími podmínkami je mezinárodní kontrola a soulad s právním řádem země. Z hlediska mezinárodního práva tak podle něj nemají nedávná pseudoreferenda žádný význam.

Státy podle Šturmy mají povinnost neuznat jakoukoliv anexi, které bylo dosaženo za porušení základních zásad mezinárodního práva. Zároveň mají povinnost pomáhat zemi, která se stala obětí takového činu, dodává.

Ukrajinci anexi nepřikládají význam, tvrdí Šír

Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který je nyní na Ukrajině, tvrdí, že místní obyvatelé ruské anexi nepřikládají velký význam.

„Ukrajinci vědí, že je to válka o přežití, bez jakékoliv nadsázky, a hodlají v obraně a osvobozování vlastního území pokračovat bez ohledu na performativní či teatrální akty Vladimira Putina,“ říká.

Ukrajinským vojákům se mezitím daří postupovat na východní frontě. Další vojenské operace však může ovlivnit sezonní rozbahnění cest, takzvaná rasputica. Hlavní roli podle Šíra ale bude hrát technologická vyspělost Západem dodávaných zbraní.

Území patří Ukrajině, argumentuje Romancov

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na Putinův projev ohlásil, že jeho země podává žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance.

Šír připomíná, že rozšíření Aliance je možné jen na základě souhlasu všech jejích členů. „Proto, aby k tomu mohlo dojít, tak se Ukrajina musí úspěšně nejenom ubránit, ale dosáhnut obnovy nezávislosti, svrchovanosti a území celistvosti ve vztahu k území ukrajinského státu a musí být i v delším výhledu neutralizována ruská hrozba,“ dodává.

Putin obhajuje anexi interpretací různých historických událostí. Politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd UK však stanovuje jako základní historickou linii rozpad Sovětského svazu. „Což je ten fenomén, ze kterého se v mezinárodním systému opětně objevuje Rusko. Bavíme-li se o Ruské federaci jakožto o Rusku, pak musíme začít v roce 1991 a pak je naprosto evidentní, že ta území patří Ukrajině,“ zmiňuje.

„Pokud jde o etnické složení (okupovaných území), to je ukazatel, který samozřejmě můžeme použít, ale je velice komplikovaný. Protože není podstatné, k jakému etniku se ti lidé hlásí, ale že mají nějaké občanství. A jde o to, jestli to občanství je něco, co pro ně v praktickém životě, případně jejích srdcích a myslích rezonuje,“ uvádí Romancov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Pentagon v následujících dnech vyšle na Blízký východ dalších asi šest tisíc vojáků, uvedl deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele. Spojené státy zatím nevyjádřily souhlas s prodloužením příměří s Íránem, sdělil médiím vysoký představitel USA.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu ve středu zabily nejméně čtyři desítky lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu. Izraelský bezpečnostní kabinet má ve středu večer jednat o zastavení bojů, v médiích se skloňuje možnost týdenního příměří.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel jednal s Mileiem. Shodneme se v otázce Ukrajiny i Izraele, ocenil

Česko za účasti prezidenta Petra Pavla podepsalo v Argentině dohodu o zamezení dvojího zdanění. Tuzemským firmám to umožní snazší přístup na tamní trh. Obě země navíc v poslední době spojuje i podobný postoj v zásadních mezinárodních otázkách.
před 4 hhodinami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 5 hhodinami

BBC propustí přes desetinu zaměstnanců, zruší až dva tisíce míst

Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců, informovala ve středu na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
před 5 hhodinami

Magyar řekl, že ho prezident pověří sestavením vlády. Čas ale hlavu státu netlačí

Vítěz maďarských voleb Péter Magyar po středečním jednání s prezidentem Tamásem Sulyokem oznámil, že ho hlava státu pověří sestavením nové vlády, informovala agentura Reuters. Prezident však nemá ohledně ustavení premiéra žádný termín ani pevná pravidla, podotýká redaktor ČT Jan Šilhan. Magyarova strana Tisza získala v nedělních volbách ústavní většinu po šestnácti letech vlády Fideszu dosavadního premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Při střelbě na škole v Turecku zemřelo osm dětí a dospělý, oznámil ministr vnitra

Osm dětí a učitel zemřeli při střelbě na střední škole Ayser Calik v jihoturecké provincii Kahramanmaras, oznámil dle agentur ve středu odpoledne ministr vnitra Mustafa Ciftci. Dalších třináct lidí podle něj utrpělo zranění. Dřívější informace hovořily o čtyřech obětech a dvaceti raněných. Útočníkem byl dle dostupných informací čtrnáctiletý žák školy. Podle Reuters byl jeho otec zadržen. Jedná se již o druhou střelbu na škole v Turecku během jednoho týdne.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko vyplatí odškodné za sestřelení ázerbájdžánského letounu

Rusko a Ázerbájdžán se dohodly na odškodnění za předloňské sestřelení civilního letounu, informovala média obou zemí s odvoláním na společné prohlášení ministerstev zahraničí. Konkrétní sumu nezmínily.
před 7 hhodinami
Načítání...