Přes Ruskem ohlášenou anexi čtveřice oblastí pokračuje Ukrajina v obraně svého území. Páteční připojení území navíc odporuje mezinárodnímu právu, stejně jako pseudoreferenda, která mu předcházela. Vstup napadené země do NATO je ale spíše nepravděpodobný. Tvrdí to hosté pořadu 90' ČT24.
Měnit hranice za použití vojenské síly je nepřípustné, říká vedoucí katedry mezinárodních vztahů
90’ ČT24 – Moskva se pokouší o legalizaci okupace Ukrajiny (zdroj: ČT24)
Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili loutkoví zástupci Ruskem okupovaných oblastí. Stalo se tak na základě předchozích falešných hlasování. Představitelé západních států akt odsoudili jako nezákonný.
„Je už docela dlouho ustáleným pravidlem mezinárodního práva, že není přípustné měnit hranice států za použití vojenské síly,“ vysvětluje vedoucí katedry mezinárodních vztahů Právnické fakulty Univerzity Karlovy Pavel Šturma. Je to podle něj například v rozporu se zásadami Charty OSN nebo se zásadou nenarušitelnosti hranic v Evropě podle helsinského Závěrečného aktu.
Referenda, podle nichž by se mohlo rozhodovat o změně hranic, by musela být dobrovolná, svobodná a nesměla by se konat v situaci ozbrojeného konfliktu, uvádí Šturma. Dalšími podmínkami je mezinárodní kontrola a soulad s právním řádem země. Z hlediska mezinárodního práva tak podle něj nemají nedávná pseudoreferenda žádný význam.
Státy podle Šturmy mají povinnost neuznat jakoukoliv anexi, které bylo dosaženo za porušení základních zásad mezinárodního práva. Zároveň mají povinnost pomáhat zemi, která se stala obětí takového činu, dodává.
Ukrajinci anexi nepřikládají význam, tvrdí Šír
Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který je nyní na Ukrajině, tvrdí, že místní obyvatelé ruské anexi nepřikládají velký význam.
„Ukrajinci vědí, že je to válka o přežití, bez jakékoliv nadsázky, a hodlají v obraně a osvobozování vlastního území pokračovat bez ohledu na performativní či teatrální akty Vladimira Putina,“ říká.
Ukrajinským vojákům se mezitím daří postupovat na východní frontě. Další vojenské operace však může ovlivnit sezonní rozbahnění cest, takzvaná rasputica. Hlavní roli podle Šíra ale bude hrát technologická vyspělost Západem dodávaných zbraní.
Území patří Ukrajině, argumentuje Romancov
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na Putinův projev ohlásil, že jeho země podává žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance.
Šír připomíná, že rozšíření Aliance je možné jen na základě souhlasu všech jejích členů. „Proto, aby k tomu mohlo dojít, tak se Ukrajina musí úspěšně nejenom ubránit, ale dosáhnut obnovy nezávislosti, svrchovanosti a území celistvosti ve vztahu k území ukrajinského státu a musí být i v delším výhledu neutralizována ruská hrozba,“ dodává.
Putin obhajuje anexi interpretací různých historických událostí. Politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd UK však stanovuje jako základní historickou linii rozpad Sovětského svazu. „Což je ten fenomén, ze kterého se v mezinárodním systému opětně objevuje Rusko. Bavíme-li se o Ruské federaci jakožto o Rusku, pak musíme začít v roce 1991 a pak je naprosto evidentní, že ta území patří Ukrajině,“ zmiňuje.
„Pokud jde o etnické složení (okupovaných území), to je ukazatel, který samozřejmě můžeme použít, ale je velice komplikovaný. Protože není podstatné, k jakému etniku se ti lidé hlásí, ale že mají nějaké občanství. A jde o to, jestli to občanství je něco, co pro ně v praktickém životě, případně jejích srdcích a myslích rezonuje,“ uvádí Romancov.