Ukrajina podává žádost o urychlené přijetí do NATO, uvedl Zelenskyj

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jeho země podává žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance. Informují o tom tiskové agentury. Zelenskyj se tak vyjádřil krátce poté, co ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř okupovaných ukrajinských regionů k Ruské federaci. Ukrajinský prezident rovněž prohlásil, že Kyjev nebude jednat s Ruskem, dokud bude jeho prezidentem Putin. Budeme jednat s novou hlavou státu, uvedl Zelenskyj.

„Podepsáním žádosti Ukrajiny o urychlený vstup do NATO činíme rozhodující krok,“ uvedl Zelenskyj. „De facto jsme svou cestu do NATO už prošli. De facto jsme již prokázali kompatibilitu s aliančními normami. Pro Ukrajinu jsou reálné – reálné na bojišti a ve všech aspektech naší interakce,“ napsal Zelenskyj na platformě Telegram. „Ukrajina dnes (v pátek) podává žádost, aby tak učinila de iure,“ dodal.

Zelenskyj rovněž zopakoval svůj slib, že sjednotí celé ukrajinské území včetně toho, které nyní okupuje Rusko. „Území celé naší země bude osvobozeno od tohoto nepřítele – nejen nepřítele Ukrajiny, ale také samotného života, lidskosti, práva a pravdy,“ uvedl. Na Putinovu výzvu k jednání ukrajinský prezident uvedl, že Kyjev je připraven k dialogu s Ruskem, ale jen pokud ho povede jiná hlava státu.

Putin v pátek v projevu, který předcházel podpisu smluv o připojení ukrajinských oblastí k Rusku, prohlásil, že země bude hájit anektovaná ukrajinská území „všemi dostupnými prostředky“. Představitel jaderné mocnosti zároveň vybídl Kyjev k jednání, zdůraznil ovšem, že anektovaných území se Moskva nevzdá.

Zelenskyj ve čtvrtek varoval, že Ukrajina zareaguje „velmi tvrdě“ na pokus Ruska anektovat další části jejího území, a na pátek svolal mimořádné zasedání ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany. „Byla projednána opatření, která je třeba přijmout k zajištění kolektivní bezpečnosti euroatlantického prostoru a Ukrajiny,“ stálo po jejím zasedání na oficiálních webových stránkách Zelenského. Mezi tato opatření by podle Kyjeva mělo patřit i zavedení strategie jaderného odstrašení proti Rusku ze strany ukrajinských spojenců.

Co přesně „urychlená“ žádost o vstup do NATO znamená, není zatím jasné, protože vstup nové země do NATO vyžaduje jednomyslnou podporu Aliance, poznamenala agentura AP. Zelenskyj v polovině března uvedl, že si je vědom toho, že jeho země se členem Severoatlantické aliance nestane. Podle tehdejšího vyjádření ukrajinského prezidenta bylo Kyjevu dáno na vědomí, že politika „otevřených dveří“ se Ukrajiny netýká.

Ukrajina má dveře otevřené, říká Landovský

Velvyslanec při NATO Jakub Landovský říká, že dveře Aliance jsou Ukrajině stále otevřené. Připomíná však, že pro přijetí je nutný souhlas všech třiceti členských zemí. O Zelenského žádosti vedení NATO podle Landovského nebylo informováno předem. Žádost ale navazuje na to, že Ukrajina patří mezi nejbližší spojence Severoatlantické aliance, dodává velvyslanec.

„My víme, že prezident Zelenskyj se někdy v průběhu března vyjádřil, že ví, že cesta do Aliance je velmi složitá. Dneska si myslím, že ta žádost byla poměrně překvapení. (…) Aspoň za mě nesdílím ten optimismus, že by to byl velmi rychlý proces,“ říká předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO).

Nahrávám video

Podle Metnara je v otázce přijetí Ukrajiny do NATO důležité nespěchat a dodržet stejnou proceduru jako u ostatních zemí. Metnar si také myslí, že je nutné, aby mocnosti dotlačili Rusko a Ukrajinu k jednání o míru. Přesto přiznává, že šance, že k jednání dojde, je malá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoČeští policisté v Chorvatsku během léta pomáhají při nehodách nebo tlumočí

Českým turistům jsou v Chorvatsku v letních měsících k dispozici jednotka policie i dva konzulární úřady – ve Splitu a Rijece. Jen loni přijelo do balkánské země na 780 tisíc Čechů. Policisté musí být připraveni okamžitě pomoci Čechům při krádežích či nehodách, chorvatským kolegům ale asistují i u tlumočení – například při krizových situacích. Zatím nejtragičtější se odehrála v červnu, kdy si střet chorvatského katamaránu s plachetnicí vyžádal životy čtyř Čechů. Ve středu se zástupci ministerstva dopravy zúčastnili jednání s chorvatskými vyšetřovateli. Kvůli bezpečnosti turistů zvažuje Praha rozšíření systému Drozd, aby se Češi v zahraničí mohli spojit s lékařem a nechat si předepsat léky.
před 1 hhodinou

Vysokým komisařem OSN pro lidská práva zůstane Türk, rozhodlo Valné shromáždění

Valné shromáždění OSN v pátek drtivou většinou schválilo prodloužení mandátu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka o čtyři roky, navzdory nesouhlasu Spojených států, Izraele a Ruska. Informuje o tom agentura Reuters. Rakouský právník a diplomat je vysokým komisařem OSN pro lidská práva od roku 2022.
před 3 hhodinami

Část Evropy sužují požáry. Francie a Španělsko evakuovaly přes 200 tisíc lidí

Španělská vláda vyhlásila v madridském regionu národní stav nouze kvůli rozsáhlým lesním požárům. Španělsko i Francie kvůli požárům požádaly o aktivaci mechanismu civilní obrany v EU. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona budou v jeho zemi nasazeny vedle českých a slovenských vrtulníků i čtyři hasicí letadla z Chorvatska a Portugalska. V Itálii hoří na Sicílii, kde zemřel jeden hasič, a v Kalábrii. Požáry zuří i v Turecku a Řecku. Jen ve Španělsku a ve Francii plameny donutily k evakuaci dohromady přes dvě stě tisíc lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Členové Mezinárodního trestního soudu odvolali hlavního prokurátora Khana

Členské státy Mezinárodního trestního soudu (ICC) v pátek schválily odvolání hlavního prokurátora Karima Khana, který čelí obvinění ze sexuálního obtěžování, píše agentura Reuters s odkazem na dva diplomatické zdroje. Pro Khanovo odvolání podle nich hlasovalo 82 ze 125 členských států. Khan, který obvinění odmítá, se bude proti svému odvolání bránit veškerými právními prostředky, sdělil v prohlášení na síti X jeho právník.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ruský úder na Kyjev si vyžádal deset obětí a přes sto raněných

Ruský raketový útok na výstavu zbraní v soukromém výcvikovém prostoru si v Kyjevské oblasti podle generálního prokurátora Ruslana Kravčenka vyžádal nejméně deset mrtvých a více než sto zraněných. Při útoku zahynul i zástupce polské zbrojovky, napsal polský web Defence24. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj původně informoval o šesti mrtvých a desítkách zraněných. Spolu s dopoledním úderem na východoukrajinský Slovjansk, kde zahynulo nejméně pět lidí, si páteční ruské útoky na Ukrajinu vyžádaly životy už patnácti osob.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVolkswagen je v problémech, chystá úspory a čelí kritice

Zisk automobilového koncernu Volkswagen se v druhém čtvrtletí letošního roku propadl o třetinu, oznámil šéf firmy Oliver Blume. Společnost čelí klesajícímu odbytu, silné konkurenci v Číně i vysokým nákladům v Německu. Podle Blumeho koncern na změny už v posledních letech reagoval – jenže geopolitické krize i americká cla nutí k dalším krokům. Výrobce tak plánuje balíček úspor, který zahrnuje uzavření čtyř továren i propuštění až sta tisíc lidí. Nejvyšší vedení ho chce schválit do konce roku. Zaměstnanci však chtějí od září proti škrtům protestovat. Proti je i spolková země Dolní Sasko. Patří jí pětina akcií, což je nejvíce po zakladatelské rodině Porsche. Součástí skupiny Volkswagen Group je i česká firma Škoda Auto. Té se v tuzemsku i v zahraničí daří. Momentálně je druhou nejprodávanější značkou aut v Evropě a za první pololetí dodala přes půl milionu vozů do celého světa.
před 11 hhodinami

Izraelská armáda oznámila přípravu na rozsáhlou operaci na Západním břehu

Izraelská armáda v pátek odpoledne oznámila, že se na Západním břehu připravuje k rozsáhlé operaci, kterou označila za protiteroristickou, píše server The Times of Israel. Prohlášení následuje po ranní střelbě u palestinské vesnice Till, při které zahynuli čtyři Palestinci a jeden židovský osadník.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ruské údery ochromily lodní dopravu do ukrajinských přístavů. Co bude s vývozem obilí?

V důsledku ruských útoků lodě dočasně nezastavují v ukrajinských přístavech a nenakládají tamní obilí určené k vývozu. Doprava se 22. července zcela zastavila. Rozhodnutí přijali majitelé lodí. Vláda se snaží zajistit stabilní fungování námořního koridoru, uvedl o den později ministr zemědělské politiky a výživy Taras Vysockyj během rozhovoru s novináři. Suspilne hovořilo s obchodníkem, analytikem a zemědělcem, aby zjistilo, jaká je aktuální situace na farmách, zejména v Kirovohradské oblasti, a co by se mělo s ukrajinským obilím dělat.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.