Ruská kritika zavedení Dne památky obětí invaze z roku 1968 není izolovanou událostí a Moskva si prostřednictvím nástrojů narativního válčení snaží vykolíkovat si prostor. V Událostech, komentářích to řekl odborník na postsovětský prostor Jan Šír. Publicista Jefim Fištejn v této souvislosti poukázal na to, že Rusy uráží připravenost Čechů pokládat je za okupanty a za vrahy.
Rusko se narativním válčením snaží vykolíkovat si prostor, komentuje Šír postoj Moskvy k srpnu 1968
Ruský koncept historie podle Fištejna předpokládá, že ruské dějiny jsou nepřetržité a „jsou ve stoupající řadě od pěti k deseti“, tedy že každá jejich událost je posunem na kvalitativně vyšší úroveň.
„Čili rudý oficír, který kdysi zabil svého bělogvardějského spolubojovníka, byl pouze povýšením do vyššího stupně. Až do konce nikdy nebyly propady, nikdy nebyl tento vývoj přerušen. Proto oni nemohou připustit, aby někdo zpochybnil, že i srpen 1968 byl dalším povýšením,“ míní Fištejn.
„Rusko se muselo znovu vrátit k představě a k pozicování sebe samotných jako hrdinů, kteří vždy osvobozují zotročené národy a přinášejí štěstí. Situace z 21. srpna 1968 nepasuje do tohoto obrazu, takže oni nemohli časem nedospět k tomu, že bohužel nemáte právo pamatovat na své oběti, je to kultura zapomnění,“ dodal publicista.
Šír: Rusové nevědí, kde začínají a kde končí
Podle Šíra mají na ruský postoj vliv tři aspekty. „První je krize ruské národní identity. Rusové po zhroucení Sovětského svazu nevědí, kde začínají, kde končí, kým jsou, jakým způsobem se identifikovat, k jakým hodnotám se přihlásit,“ vysvětlil odborník z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Za druhý problém považuje „hlubokou krizi vládnoucího režimu. Ten režim je nepopulární, je čím dál více represivní. Útlak je samozřejmě potřeba nějakým způsobem zdůvodnit a dát obyvatelstvu nějaké šidítko, něco, na co by mohli být hrdí, když režim není schopen vygenerovat pozitivní příběh“.
Třetí souvislost vidí v aktuální konfrontaci Ruska se Západem a v tom, že se nachází ve stavu ozbrojeného konfliktu s některými svými sousedy včetně Ukrajiny.
„Aby byl režim schopen pro tyto své operace na mezinárodní scéně získat podporu veřejnosti, musí veřejnost mobilizovat. Mýtus Velké vlastenecké války, což je ruská interpretace či ruské přerámování toho, čemu u nás v Evropě říkáme druhá světová válka, je ústředním bodem této ideologické konstrukce,“ dodal Šír.
Celou diskuzi můžete zhlédnout ve videu v úvodu článku.