Invaze 1968

Podpis takzvaného moskevského protokolu je jednou z černých chvil moderních československých dějin. Dokument, kterým tuzemští komunističtí politici v srpnu 1968 fakticky stvrdili okupaci, podrobili se Sovětskému svazu a popřeli výsledky pražského jara, bývá často charakterizován jako potupná kapitulace. Z dvaceti vrcholných politiků vládnoucí KSČ ho nepodepsal jediný –⁠ předseda Národní fronty František Kriegel. Většinový souhlas ale potvrdil, že Československo i nadále zůstane sovětským vazalem.

Pro scenáristu, dramatika a textaře Zdeňka Svěráka byl příjezd vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 „šlupka“, která ukončila dobu naivních nadějí. Jako tvůrce se s tématem vypořádal v Oscarem oceněném snímku Kolja. „Strašlivě jsem se na ně naštvala,“ přibližuje své pocity za začátku okupace zpěvačka Marta Kubišová, která jen několik týdnů předtím vyhrála Bratislavskou lyru s písní Cesta děkující Rusům za osvobození v květnu 1945. V roce 1968 jí „bratrská pomoc“ přinesla zákaz zpívání, ale také díky ní získala do repertoáru píseň, která se stala symbolem nejen oné doby. U příležitosti výročí invaze v srpnu 1968 se Marta Kubišová a Zdeněk Svěrák sešli v Událostech, komentářích.

Agrese na Ukrajině nám připomíná, že ruský imperialismus se nezměnil. V Událostech, komentářích to při příležitosti 55. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj to ukazuje, že je důležité a aktuální si události roku 1968 připomínat.

Česko si v pondělí připomíná pětapadesát let od invaze v roce 1968. Těsně před půlnocí 20. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy československé hranice a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadla na území státu. Invaze tak v podstatě ukončila takzvané pražské jaro, tedy pokus československých komunistů o nastolení „socialismu s lidskou tváří“.

V den výročí vpádu vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa přišlo na účet ukrajinského velvyslanectví v Praze 24,2 milionu korun, uvedl zastupitelský úřad. Nejčastěji dárci posílali částku 1968 korun. Podle velvyslanectví pořídí Ukrajina za vybrané peníze vojenský materiál k obraně proti ruské invazi.

Ostrou kritiku adresoval prezident Miloš Zeman na adresu ruského ministerstva zahraničí, jemuž se nelíbí, že Česko vyhlásilo 21. srpen za významný den. Prohlášení ministerstva označil Zeman v rozhovoru pro web Parlamentní listy za „absolutní drzost“. Zároveň uvedl, že zvažuje, zda nezruší svou plánovanou účast na oslavách konce války v Moskvě v příštím roce.

Ruská kritika zavedení Dne památky obětí invaze z roku 1968 není izolovanou událostí a Moskva si prostřednictvím nástrojů narativního válčení snaží vykolíkovat si prostor. V Událostech, komentářích to řekl odborník na postsovětský prostor Jan Šír. Publicista Jefim Fištejn v této souvislosti poukázal na to, že Rusy uráží připravenost Čechů pokládat je za okupanty a za vrahy.

Místopřeseda KSČM Stanislav Grospič se omluvil za výrok k obětem srpna roku 1968. V nedávném rozhovoru pro Český rozhlas řekl, že většinou šlo o oběti dopravních nehod. Teď vystoupení označil za nešťastné, vstup vojsk Varšavské smlouvy podle něj byl špatný.

Vláda podpořila zařazení 21. srpna mezi významné dny. Měl by připomínat invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Návrh vznikl jako poslanecká iniciativa, podepsalo ho na 90 poslanců z osmi politických klubů. Nepřipojili se pouze komunisté. Teď o něm bude jednat Poslanecká sněmovna.

Prezident Miloš Zeman odsuzuje návrh ruského zákona, který by uznal účastníky sovětské okupace bývalého Československa z roku 1968 za válečné veterány. K návrhu chce vysvětlení od ruského velvyslance, kterého pozval na 13. června na Pražský hrad. Ve středu to uvedl Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. V odůvodnění návrhu projednávaného ruskými zákonodárci se podle českého ministerstva zahraničí píše, že sovětští vojáci potlačili v Československu státní převrat.