Prezident Miloš Zeman odsuzuje návrh ruského zákona, který by uznal účastníky sovětské okupace bývalého Československa z roku 1968 za válečné veterány. K návrhu chce vysvětlení od ruského velvyslance, kterého pozval na 13. června na Pražský hrad. Ve středu to uvedl Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. V odůvodnění návrhu projednávaného ruskými zákonodárci se podle českého ministerstva zahraničí píše, že sovětští vojáci potlačili v Československu státní převrat.
Zeman odsoudil návrh zákona, kterým by se z okupantů Československa stali veteráni. Předvolal si ruského velvyslance
Prezident si zve kvůli ruskému zákonu velvyslance, návrh odsoudila i sněmovna (zdroj: ČT24)
Návrh zákona už kritizovala česká diplomacie. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v pondělí na Twitteru napsal, že okupace Československa byla v příkrém rozporu s mezinárodním právem.
Ve středu odpoledne pak poslanci přijali usnesení, podle kterého jde o „odporný pokus legitimizovat okupaci“. Výsledkem může být podle poslanců poškození vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací.
„Toto je naprosto nepřijatelné a není možné přepisovat historii,“ kritizoval ruský návrh ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Jedná se, doufám, o velice extrémní a menšinový názor v rámci ruské dumy,“ doplňuje šéf české sněmovny Radek Vondráček (ANO).
Vojska pěti států Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. „To, co se stalo v srpnu 1968, bylo v rozporu s mezinárodním právem, byla to okupace,“ dodává spoluautor poslanecké rezoluce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Já s tím návrhem zákona nesouhlasím, ale nemohu zasahovat do pravomoci suverénního parlamentu Ruské federace. Mohu jenom našim kolegům vzkázat, že to u nás nemá žádnou pozitivní odezvu,“ uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip s tím, že už požádal o stanovisko
předsedu Ústředního výboru Komunistické strany Ruské federace Gennadije Zjuganova.
Podle historika Oldřicha Tůmy by se ve sněmovním usnesení k výrazu „odporný pokus“ dalo doplnit i „hloupý pokus“: „Protože to je samozřejmě tak nesmyslný výklad toho, co se v roce 1968 stalo, že snad ani dobová sovětská propaganda v roce 1968 tak daleko nešla. V Československu žádný státní převrat nehrozil a nebylo mu potřeba zabraňovat. Navíc i kdyby hrozil, tak to byla vnitrostátní záležitost,“ upozorňoval v pořadu Devadesátka ČT24 historik z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
S návrhem nesouhlasí ani Slovensko
„Pan prezident si pozval na čtvrtek 13. června 2019 na Pražský hrad velvyslance Ruské federace Alexandra Zmejevského. Bude žádat vysvětlení ve věci návrhu ruského federálního zákona, který uděluje status válečných veteránů i účastníkům okupace ČSSR v roce 1968,“ napsal Ovčáček na Twitteru. „Názor je jednoznačně odsuzující,“ uvedl mluvčí na otázku, jaký je Zemanův názor na zákon.
Za hrubé porušení mezinárodního práva označil okupaci z roku 1968 také slovenský premiér Peter Pellegrini. Návrh zákona bude podle něj jedním z témat jeho oficiální návštěvy Moskvy. Ve středu se v ruském hlavním městě setká se svým protějškem Dmitrijem Medvěděvem.
Česká republika uzavřela roku 1993 s Ruskem smlouvu o přátelských vztazích a spolupráci, podle níž mají obě strany vůli skoncovat s totalitní minulostí spojenou právě s okupací v roce 1968. Podle této smlouvy podepsané tehdy prezidenty obou zemí byla okupace nepřípustným použitím síly proti Československu a následné setrvávání sovětských vojsk na československém území bylo neospravedlnitelné.
Senátoři varují před následky zákona
K návrhu zákona se vyjádřil rovněž Senát, podle senátorů ze zahraničního výboru by ústavní činitelé měli ruský záměr odmítnout. Výbor ve středu doporučil, aby tento postoj za týden přijala i celá horní komora parlamentu. Senátoři označili ruskou snahu za porušení česko-ruské smlouvy o přátelství a spolupráci. Podle výboru by to též mohl být další ruský pokus o legalizaci podobných násilných akcí.
Návrh novely o vojenských veteránech Ruské federace je podle senátního výboru odůvodňován tím, že jejich vpád do Československa 21. srpna 1968 byl oprávněným vstupem v souvislosti s plněním úkolů při potlačení pokusu o státní převrat. Výbor konstatoval, že by to znamenalo „vážné porušení smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Ruskou federací“.
Senátoři z výboru vyjádřili obavu, že by po zkušenostech s ruským obsazením části území Gruzie a Ukrajiny včetně anexe Krymu mohla být novela dalším pokusem směřujícím k „legalizaci jakéhokoli podobného násilného aktu“. Vláda by proto podle nich měla věc probrat na jednání příslušných orgánů OSN a projednat se spojenci v NATO a EU.