Ve věku 77 let zemřela Taťjana Bajevová, jedna z „osmi statečných“ občanů tehdejšího SSSR, kteří v srpnu 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy vedené Sovětským svazem do Československa. O jejím úmrtí informovala nevládní organizace Memorial na svém facebookovém účtu.
Bajevová se narodila 7. února 1947 v tehdejším Sovětském svazu. V 60. letech minulého století se zapojila do disidentského hnutí, kvůli čemuž ji vyloučili z univerzity. Poté se dostala do Ústavu historie a archivnictví, pak ale přišel 21. srpen 1968 a invaze do Československa.
O čtyři dny později se proti invazi vydali na Rudé náměstí v Moskvě protestovat filolog a anglista Viktor Fajnberg, lingvista Konstantin Babickij, básník Vadim Delone, dělník Vladimir Dremljuga, fyzik Pavel Litvinov, básnířka a překladatelka Natalja Gorbaněvská a lingvistka Larisa Bogorazová. Přidala se k nim i Bajevová, které bylo tehdy jednadvacet let.
„Intuitivně jsem pochopila, že došlo k násilí, že se moje země opět stává četníkem Evropy. A také jsem věděla, že jdou moji přátelé. Šla jsem s přáteli,“ řekla později podle Memorialu Bajevová ke své účasti na protestní akci.
„Ona byla velmi statečná, protože vyjít na Rudé náměstí leccos vyžadovalo. I porozumění,“ vzpomínal sovětský a ruský disident Vjačeslav Bachmin. „Vždy říkala, že je nutné bránit pravdu a zůstat čestným člověkem,“ dodal.
„Za vaši i naši svobodu!“
Skupina na Rudém náměstí rozvinula transparenty s hesly „Za vaši i naši svobodu!“, „Ať žije svobodné Československo!“, „Hanba okupantům“, „Svobodu Dubčekovi!“ nebo „Ruce pryč od Československa!“. Protest trval několik minut, načež demonstranty napadl dav kolemjdoucích a policisté.
Následovalo pronásledování v podobě vězení nebo nuceného pobytu v psychiatrických léčebnách. Bajevová to odnesla vyhazovem z Ústavu historie a archivnictví.
„Při výslechu na policii uvedla, že se na demonstraci ocitla náhodou (přesvědčili ji ostatní účastníci, aby to řekla, usnadnila to skutečnost, že neměla plakát), a v důsledku toho byla propuštěna,“ píše Memorial.
Podle předsedy historicko-lidskoprávního sdružení Gulag.cz Štěpána Černouška se účastníci demonstrace kolektivně domluvili na tom, že se „budou snažit zachránit alespoň jednu osobu“. „Kdyby se přiznala, šla by do vězení,“ doplnil Bachmin.
„Tím, že nebyla odsouzena, vešla demonstrace do disidentských análů jako demonstrace sedmi statečných,“ vysvětlil Černoušek.
V srpnu 1969, v den prvního výročí invaze, podepsala Bajevová prohlášení proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Bezpečnostní složky ji několikrát zatkly a vyslýchaly. V roce 1992 emigrovala do Spojených států, odkud se později vrátila do Moskvy, napsal Memorial.
Černoušek dodal, že Bajevová v emigraci kontakt s „lidskoprávníky“ příliš neudržovala a ani se příliš nevyjadřovala k současnému dění ani k demonstraci.
Cena Gratias agit
Litvinov, Fajnberg a Bajevová v červnu 2018 převzali za všech „osm statečných“ v Praze od tehdejšího ministra zahraničí Martina Stropnického cenu Gratias agit za šíření dobrého jména Česka v zahraničí. V srpnu téhož roku se v Praze účastnila happeningu k padesátému výročí protestu.
Naživu je dnes podle dostupných informací pouze Litvinov, kterému je 84 let. Fajnberg zemřel v roce 2023, Dremljuga v roce 2015, Gorbaněvská v roce 2013, Bogorazová v roce 2004, Babickij v roce 1993 a Delone v roce 1983.
