Štěpán Černoušek

Plzeňští archeologové zkoumají bývalý gulag na území současného Kazachstánu. Na deseti kilometrech čtverečních tam ve dvaceti budovách v extrémních podmínkách kazašské stepi žilo a pracovalo dvacet tisíc politických vězňů.

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.

Ruští poslanci schválili zákon, který postihuje vyhledávání internetového obsahu, jenž úřady označují za extremistický. Zpřísňování cenzury bude mít dopady na soukromí ruských občanů a dále omezí přístup k sociálním sítím či alternativním zdrojům informací ze zahraničí. Nejasnosti však panují kolem výkladu a následné formy postihování. Proti zákonu vystoupilo už šedesát poslanců i prokremelští podporovatelé.

Ve věku 77 let zemřela Taťjana Bajevová, jedna z „osmi statečných“ občanů tehdejšího SSSR, kteří v srpnu 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy vedené Sovětským svazem do Československa. O jejím úmrtí informovala nevládní organizace Memorial na svém facebookovém účtu.

Konec října je obdobím, kdy si Rusko obvykle připomíná oběti stalinských represí. Tradice se zrodila v kruhu tamního disentu jako výsledek úsilí hnutí Memorial. Po pádu komunismu se pieta za ty, kteří přišli o život v dobách stalinského velkého teroru, plně etablovala. Ruské úřady ovšem před dvěma lety organizaci Memorial zakázaly, Putinův režim se navíc v poslední době ke stalinské éře hlásí častěji.